❦

Sobota 17. května 1879

Nechtěla jsem svou malbu ukazovat, ale velký Tony si ji vyžádal a poznamenal, že by nestál za nic, kdybych mu neukázala mistrovské dílo.

# Samedi 17 mai 1879

Inu, na řečené malbě je mnoho dobrého a celkem vzato to jde dobře. Ale Breslau, které se nepovedla hlava, namalovala studii aktu, která je desetkrát „dobrá". A pak — ta dívka zná umělce a několik z nich se o ni zajímá, kdežto já znám jen svého Tonyho a Juliana. To mi rozvrátí celý den, a když k tomu přidáte hloupost, které jsem se dopustila, totiž že jsem řekla, že platím měsíčně, místo abych se předplatila, což dělá dvojnásobek — řekne se, že si Juliana kupuji; a maminka spáchá ještě větší hloupost, když paní Gaviniové poví, že si u ní objednala klobouk, a z toho se vyklube ta kanovnice. Kanovnice čekala na starou Gaviniovou a já ji pozvala nahoru.

Eh bien, il y a beaucoup de bon dans la susdite peinture et somme tout cela va bien. Mais Breslau qui a raté sa tête, a peint son académie qui est dix fois "pas mal". Et puis cette fille connaît des artistes et plusieurs s'intéresent à elle, tandis que moi je ne connais qe mon Tony et Julian. Cela me bouleverse la journée et si vous y ajoutez la sottise que j'ai commise de dire que je paye par mois, au lieu de m'abonner, ce qui fait le double, on dira que j'achète Julian, et puis maman en commet une plus grosse que de dire à Mme Gavini qu'elle lui a commandé un chapeau et cela devient la chanoinesse. La chanoisse attendait la mère Gavini et je l'ai invitée à monter.

Byla tam také baronka de Wykerslooth (Jeanne) a hraběnka de Souza. Multedo, de Jobal, a pak paní de Bailleul, která mi slibuje, že mě vezme na první Gambettovu recepci — ale to je mluvka! Berthe, Pavon a paní Goldsmidová.

Il y avait aussi la baronne de Wykerslooth (Jeanne), et la comtesse de Souza. Multedo, de Jobal, et puis Mme de Bailleul qui me promet de me mener à la première réception de Gambetta, mais c'est une blagueuse ! Berthe, Pavon et Mme Goldsmid.

Zkrátka! Moje rodina mě nečiní právě nesmírně šťastnou ve všech těch tolik důležitých věcech, jež jsou čistotou ducha, tak jako koupel je čistotou těla. Neomalenosti, nešikovnosti, hlouposti, celá hromada!

Enfin ! Ma famille ne me rend pas extrêmement heureuse sous le rapport de toutes ces choses si importantes et qui sont la propreté de l'esprit comme le bain est la propreté du corps. Des balourdises, des maladresses, des bêtises, tout plein !

Ale hle, článek o Gambettovi v „l'Estafette"… co kdybych začala zbožňovat Gambettu? To by bylo docela dobře možné…

Mais voici un article de "l'Estafette" sur Gambetta... si j'allais adorer Gambetta ? Cela serait bien possible...

Rosalie potkala Popaula a já se jí zeptala, jestli byl sám.

Rosalie a rencontré Popaul et je lui ai demandé s'il était seul.

Samozřejmě. Tak jako jsem si vycvičila psy, aby přiběhli, když zazvoním, cvičím Rosalii, aby mi odpovídala, kdykoli jí tu otázku položím, a on byl sám: „Ano, slečno, se svou hanbou"¹, anebo jako v La Favoritě, nebo třeba „pro slečnu byl se svou hanbou".

Naturellement. De même que j'ai dressé mes chiens à accourir quand je sonne, je dresse Rosalie à me répondre quand je lui fait cette question, et il était seul: "Oui mademoiselle avec son déshonneur", ou comme dans la Favorite, ou bien "pour mademoiselle il était avec son déshonneur".

A Gambetta… to je anděl… a pak má tak rozkošného tajemníka… Gavini ho nazývá mým patitem¹, kéž by dal Bůh, vážně.

Et Gambetta... c'est un ange... et puis il a un si ravissant secrétaire... Gavini le nomme mon "patito" plût-au ciel vraiment.

Představuji si ho jako balzakovského hrdinu, krásného jako anděl, chytrého jako anděl, zkrátka génia. Ve své samotě si představuji ledacos… Dnes ráno jsem si vybájila, že miluji Popaula a jsem jím milována láskou bez sobě rovné; a že mi ho v souboji zabijí a já na místě zemřu, a pak ne, že se utěším. Zkrátka, vyvolalo to ve mně dojetí. Budu na to myslet, až budu usínat, dovolí-li to malování.

Je me le figure en héros de Balzac, beau comme un ange, intelligent comme un ange, un génie enfin. Je me figure bien des choses dans ma solitude... Ce matin j'ai imaginé que j'aimais Popaul et en étais aimée, d'un amour sans pareil; et qu'on me le tuait en duel et que je mourais sur place et puis non, que je me consolais. Enfin, cela m'a donné des émotions. J'y penserai en m'endormant si la peinture le permet.

Poznámky

Pozn. překl.: Mariina vlastní formulka, narážka na Donizettiho operu La Favorite (1840), v níž zaznívá árie o cti a hanbě; zároveň míří na Cassagnacův pošramocený manželský skandál. ↩

Pozn. překl.: V originále italsky: patito — ctitel, nápadník, zbožňovatel (zde ironicky). ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam