❦

Pondělí 12. května 1879

Jsem hezká, šťastná a veselá. Jdeme do Salonu s de Daillensem a pak hovoříme o všem možném, protože jsme potkali malíře Bérauda, kterého jsme na plese popletli a který prošel kolem nás, aniž co tušil. Mezitím se mé dámy procházely svým směrem a viděly na Champs-Élysées velkého Popaula. Všechny se zase setkáváme u nás a Dina, de Daillens a já jdeme mi koupit štětce, přičemž mluvíme o Multedovi a jeho výtečné povaze.

# Lundi 12 mai 1879

Dina tvrdí, že by se z něho dal udělat opravdový a oddaný přítel. Já jí tedy téměř dávám za pravdu, ač jako příklad uvádím přátelství Popaulovo, přátelství, jemuž Dina vždy přehnaně nedůvěřovala; zatímco já jsem tu nedůvěru pokládala za pózu. Jak bych mohla pochybovat o velkém Paulovi? Snad nikdy nebyl vysněn čistší svazek než ten, který… jsem doufala uzavřít mezi ním a sebou. On to nepochopil.

Dina prétend qu'on en ferait un ami vrai et dévoué. Alors moi je lui donne presque raison tout en citant l'amitié de Popaul en exemple, amitié dont Dina s'est toujours défiée avec exagération; tandis que moi je prenais cette défiance pour de la pose. Comment pouvais-je douter du grand Paul ? Jamais peut-être union plus pure n'a été rêvée, que l'union que... j'espérais établir entre lui et moi. Il n'a pas compris.

Teprve když jsem ho viděla se ženit, napadly mě jiné myšlenky; jedině jeho sňatek způsobil onen obrat v mé mysli… ba ani ne obrat… jen jsem si prostě pomyslela, že… když už to tak je, bylo by lépe, kdyby tou ženou byla já. Vím, že se vyjadřuji špatně. Nedokázala bych vám vylíčit tu bláznivou důvěru, úctu, respekt, oddanost a nesmírnou náklonnost, kterou ve mně ten muž vzbuzoval. Byla to láska?

Ce n'est qu'en le *voyant* se marier que j'ai eu d'autres idées; c'est son mariage seul qui a causé ce changement dans mon esprit... pas même un changement... mais j'ai simplement pensé que... puisqu'il en était ainsi il valait mieux que cela fût moi. Je sais que je m'exprime mal. Je ne saurais vous expliquer la confiance folle, l'estime, le respect, la soumission et la sympathie immense que m'inspirait cet homme. Etait-ce de l'amour ?

Nevím to přesně. Byla to… chůva, velký ochránce, anděl, bytost zcela zvláštní; spočívala bych v jeho náručí, vyprávěla bych mu hromadu historek, chodila bych se oblékat do jeho pokoje a uléhat do jeho postele… odkázavši ho ovšem na koberec či pohovku. Neměla bych ani strach, ani ostych… bylo by to jen jiné já, jež bych měla za stálého diváka toho, co miluji a co mě na sobě baví. Když říkám stálý divák, neznamená to víc než obyčejné stýkání přátel. To on nepochopil a Dina se posmívá jeho rytířským manýrám, protože takové city nepřipouští. Ať tak či onak, teď už vím, že je to hloupé hovado, a zbožňuji ho… ó! jistým způsobem, není už víc než podřízený.

Je ne sais pas au juste. C'était une... nourrice, un grand protecteur, un ange, un être à part; je me reposerais dans ses bras, je lui conterais un tas d'histoires, j'irais m'habiller dans sa chambre et me coucher dans son lit... en le reléguant bien entendu sur le tapis ou la chaise longue. Je n'aurais ni crainte ni pudeur... ce n'était qu'un autre moi que j'aurais eu pour constant spectateur de ce que j'aime et ce qui m'amuse en moi. Quand je dis constant spectateur cela ne veut pas dire plus que le commerce ordinaire des amis. Il n'a pas compris cela et Dina se moque de ses aires chevaleresques parce qu'elle n'admet pas de ces sentiments-là. C'est égal je sais maintenant que c'est une grosse bête et je l'adore... oh ! d'une certaine manière, il n'est plus qu'un subalterne.

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam