Čtvrtek, 17. dubna 1879

Možná si myslíte, že ledy jsou prolomeny, vůbec ne.
Moji jsou na koncertě, šla jsem k Berthe, nevím proč. Považte, že ta ničemnice měla tu drzost napsat Dině a poprosit ji, ať si pro ni přijde, aniž by řekla, že ji o to prosila. Jsou to zase, jak jsem se dozvěděla, historky s anonymními dopisy, špinavosti, tajnůstkaření. Matka říká, že jsme ji zničili a provdali, je to ona, kdo se to přiznal své matce, je z ní nebožka Yorkeová. Víc než jsem to tušila, byla jsem si tím jistá.
Ostatně má návštěva se nepočítá, vždyť naše matky měly tu laskavost jít navštívit tu samici a její mládě, a ostatně máma odpovídala na Berthiny dopisy psané nazítří po tom špinavém sňatku.
Viním ji za pana Georgese, za Berthe, byla stejně slabá a stejně hloupá. To všechno dopadá na mě. Inu, Bůh jim žehnej!
Hnusí se mi ta dívka pro tu přetvářku, a pak je tu její špinavý sňatek, její špinavá eskapáda a celá její pletichářská a ohavná bytost.
[Škrtnuto: v Jsem ve svých černých náladách. To už je lepší umřít.]