❦
Neděle, 30. března 1879
Dimanche, 30 mars 1879
Vyzvedly jsme Madame Gaviniovou, abychom jely do Bois.
Nous sommes allées prendre Mme Gavini pour aller au Bois.
Tetu popadl záchvat radosti, když uviděla malého Arnauda, a já jsem zrudla až po uši jako za časů, kdy jsem se zamilovávala do jmen či jmění a do tváří mladíků, které jsem potkávala na promenádě nebo v divadle. Dobře víte, že se mi nikdy nestalo, abych se podívala na muže, aniž bych věděla, kdo to je, a i kdyby se mi to jednoho dne stalo, jsem si jistá, že to bude muž, jak se patří. Má ubohá teta jásá a říká si pro sebe, že všechna má trápení skončila, že si vezmu toho prince z pohádky, a je šťastná, neboť ačkoli jsou ty dámy notně otupělé, lehce tuší, jak trpím.
Ma tante a eu un accès de joie en voyant le petit Arnaud et moi j’ai piqué un soleil comme au temps où je m’éprenais de noms ou de fortunes et des figures de jeunes gens que je rencontrais à la promenade ou au théâtre. Vous savez bien qu’il ne m’est jamais arrivé de regarder un homme sans savoir qui il était et même si cela m’arrive un jour je suis sûre que ce sera un homme bien. Ma pauvre tante jubile et se dit à part que tous mes tourments sont finis, que je vais épouser ce prince charmant et elle est heureuse car bien que passablement engourdies ces dames sentent légèrement ce que je souffre.
Já bych byla upřímně, naivně, opravdově a hluboce udivená, kdyby mě potkala sebemenší příjemná věc.
Moi, je serais sincèrement, naïvement, véritablement et profondément étonnée s’il m’arrivait la moindre chose agréable.