❦
Středa, 25. prosince 1878 – Vánoce
Mercredi 25 décembre 1878 - Noël
Otec u nás obědvá. Nudí mě k smrti a doufám, že můj chlad cítí naplno.
Mon père déjeune chez nous. Il m’ennuie tout à fait et j’espère qu’il sent toute ma froideur.
Šla jsem se s Paulem projít pěšky po Champs-Élysées, cestou jsme si přibrali Filippiniho. Pan otec tu ještě byl, když přišla Madame Gaviniová poděkovat za naše hezké bonboniéry. Mrzí mě, že jsem včera zmeškala představení. Byli tam Canrobert, Fleury, de Bourgoin, Duruy. A jedno úterý v Théâtre-Français. Zkrátka s ní spřádáme plány na zábavy a v šest hodin nás, jen rodinu, vezou na večeři do Café de Paris.
Je suis allée me promener à pied dans les Champs-Elysées avec Paul, nous avons accroché Fillippini en route. Monsieur-père était toujours là lorsqu’arriva Mme Gavini nous remercier de nos jolies bonbonnières. Je suis fâchée d’avoir manqué le spectacle d’hier. Il y avait Canrobert, Fleury, de Bourgoin, Duruy. Et un mardi au Français. Enfin nous faisons des projets d’amusements avec elle et à six heures nous, la famille seulement, sommes menés dîner au Café de Paris.
Nasazuji si masku lhostejnosti, abych nedávala najevo, že si všímám všech nevlídných či zraňujících narážek té figury, kterou snáším kvůli Paulovi. Zdá se, že to nechápe. V osm se vracím s Dinou domů. Nudí mě, ten zbytečný otec, a… ano, je skoro stejně nesoudný jako moje matka. Smiřovací zásahy té manželky (to všechno kvůli Paulovi) nejsou šťastné; nepotřebuji, aby mě někdo vysvětloval nebo zmírňoval, vyjadřuji se velmi jasně!
Je prends un masque de nonchalance pour éviter de faire cas de toutes les allusions désobligeantes ou blessantes de ce personnage que je supporte pour Paul. il semble ne pas le comprendre. A huit heures je rentre avec Dina. Il m’ennuie ce père inutile et... oui il est presque aussi incohérent que ma mère. Les interventions pacifiques de cette épouse, (tout cela pour Paul) ne sont pas heureuses, je n’ai pas besoin qu’on m’explique ou qu’on m’atténue, je m’exprime très nettement !
Před dvěma lety jsem chtěla dobýt bonapartisty skrze Cassagnaca. Neměla jsem o ničem ponětí. Teď jsem velmi rozumná…
Il y a deux ans j’ai voulu prendre les bonapartises par Cassagnac. Je n’avais idée de rien. A présent je suis très sage...
Žiji v prostředí, které dusí všechno, co není bezbarvé a obyčejné, a přitom dovoluje zbytečné výstřednosti…
Je vis dans un milieu qui étouffe tout ce qui n’est pas insipide et commun, tout en autorisant les extravagances inutiles..
Na světě není nic jedovatějšího než slova toho muže, který je mým otcem. Ne, ne, nic zlomyslnějšího si nelze ani představit. A jaká nestoudnost! jaká sebejistota, jaké drzé čelo! Zuřím, až je mi do pláče.
Il n’y a rien au monde de plus empoisonné que les paroles de cet homme qui est mon père. Non, non jamais on ne peut s’imaginer rien de plus méchant. Et impudent ! et un aplomb et un front d’airain. Je suis exaspérée à en pleurer.
Instinktivně jsem začala odříkávat modlitby, abych od sebe odvrátila čáry té zmije, jedy jejího jedového zubu. Ach ano, tohohle tedy nenávidím upřímně.
Instinctivement je me suis mise à réciter des prières, pour écarter de moi les maléfices de cette vipère, les poisons de son dard. Oh ! oui en voilà un que je déteste franchement.
Na konci večeře dělal, jako by si teprve všiml, že jsem nespokojená.
A la fin du dîner il fit semblant de s’apercevoir que j’étais mécontente.
„Můj Bože, milý můj,“ řekla jsem mu, „nedělejte hloupého. Ničím nejsem zraněná, ale mrzí mě, že vidím, jak mě hodláte popíchnout.“
— Mon Dieu mon cher, lui dis-je, ne faites pas la bête. Je ne suis blessée en rien, mais je suis ennuyée de voir que vous avez l’intention de me piquer.
„Ale přísahám ti, že ne, a jestli jsem řekl cokoli… zkrátka prosím tě, abys mi odpustila, vůbec jsem neměl v úmyslu…“
- Mais je te jure que non, et si j’ai dit quoi que ce soit... enfin je te demande de m’excuser, je n’avais nullement l’intention....
„Věřím vám,“ odvětila jsem velmi klidně, „ale v tom případě bych vám radila, abyste trochu chodil do školy a naučil se mluvit. Jsem zvyklá na laskavé a zdvořilé lidi a vůbec nechápu, proč bych tu měla zůstávat a poslouchat vás… Ach, neprotestujte, neděláte to schválně, ale pro mě to vychází nastejno. Jste naprosto nepříjemný.“
- Je vous crois, repris-je d’un air très calme, mais en ce cas je vous conseillerais d’aller un peu à l’école pour apprendre à parler. Je suis habituée aux gens aimables et polis, et je ne vois pas du tout pourquoi je resterais à vous écouter... Oh ! ne protestez pas, vous ne le faites pas exprès, mais pour moi cela revient au même. Vous êtes absolument désagréable.
Jeho škádlení spočívalo v tom, že mi zastřenými slovy říkal, že budu litovat, že jsem nedala na jeho rady, že hledám daleko, co je blízko. Že mu za několik let dám za pravdu; že dokud nepojedu tam na venkov, nikdy si ženicha nenajdu, že mě lituje, že je to opravdu škoda. Myslela bych si, že jsem stará, kdyby mě tytéž soucitné řeči už tehdy, když mi bylo sotva sedmnáct, nepřiváděly k zuřivosti ještě víc než teď.
La taquinerie consistait à me dire à mots couverts que je regretterais de ne pas suivre ses avis, de chercher loin ce qui est tout près. Que dans quelques années je lui donnerais raison; que sans aller là-bas à la campagne je ne me trouverais jamais de maris, qu’il me plaint, que c’est vraiment dommage. Je croirais que je suis vieille si quand j’avais dix-sept ans à peine les mêmes commisérations ne m’avaient exaspérée encore plus qu’à présent.
Ten muž mě připravuje o chuť do života, jeho slova mě mrazí a působí na mě jako kletba. Naprosto ho nenávidím. Nejraději bych ho rozdrtila, když nasazuje ten svůj dobromyslně soucitný výraz. Lituje mě. Ta obluda, ten zbabělec, ten pokrytec! Víte, co říká každé jeho gesto, každé jeho slovo, každý jeho pohyb? „Ubohé slepé dítě, kráčíš vstříc bídě a zoufalství, a až tam budeš, podám ti ruku.“
Cet homme me désespère de la vie, ses paroles me glacent et me font l’effet d’un sort. Je le hais absolument. je voudrais l’écraser quand il prend ses airs de commisérations bonhommes. Il me plaint. Le monstre, le lâche, l’hypocrite ! Vous savez ce que chaque geste, chaque parole, chaque mouvement de lui disent ? - Pauvre enfant aveugle, tu marches vers la misère et le désespoir, quand tu y seras je te tendrai la main.
Řekl mi to doslova v Grand Hôtelu před dvěma lety. Odvážil se všem vyprávět a říct mé matce i mně samé, že jsem nikdy nebyla tak šťastná jako v Gavronzi, že si na ten pobyt budu vzpomínat jako na ráj. Ví, ten lhář, ten padouch, že lže a že proklínám jeho, svou cestu, jeho dům a jeho stokrát! Chtěl mě provdat za toho tlustého Gorpintchenka! Uškrtila bych ho. Chtěl mě také provdat za milence své sestry; řekl to mámě a dodal, že Sophie by s tím souhlasila pod podmínkou, že zůstaneme u ní a že všechno půjde jako obvykle.
Il me l’a dit textuellement au Grand Hôtel il y a deux ans. Il a osé raconter à tout le monde et dire à ma mère et à moi-même que je n’avais jamais été aussi heureuse qu’à Gavronzi, que je me rappellerai de ce séjour comme d’un paradis. Il sait le menteur, le scélérat qu’il ment et que je le maudis lui et mon voyage et sa maison et lui cent fois ! Il voulait me marier avec ce gros Gorpintchenko ! Je l’étranglerais. Il voulait aussi me marier avec l’amant de sa sœur, il l’a dit à maman en ajoutant que Sophie y consentirait à condition que nous restions chez elle et que les choses allassent comme d’habitude.
Myslím, že mu matka něco hodila na hlavu, ale on se tím nevzrušil, pokrčil rameny a tvářil se, že nás lituje. Jeho domácnost a jeho sestry jsou hromada zkaženosti. Jeho sestry se přátelí s jeho milenkami, malá kněžna Eristoffová byla vychována s jeho bastardy a pod ochranou té francouzské herečky. Stará kněžna si vydržuje italského ničemu, Gorpintchenkova matka se zahazuje s hotelovými sluhy… To mi nevymysleli tady doma. Jsem dost dospělá, abych věděla, co je pravda. Bojím se, že si budete myslet, že mě proti němu někdo štve. Ostatně to, co vyprávím, ví každý. Paul to vypráví ve chvílích rozmrzelosti a ubohé dítě to pak vysvětluje a předkládá tak odporné výmluvy, že nepotřebují nálepku, každý ví, že pocházejí od Otce.
Je crois que ma mère lui a jeté quelque chose à la tête, mais il ne s’en émut pas, haussa les épaules et eut l’air de nous plaindre. Son intérieur et ses sœurs sont un amas de dépravation. Ses sœurs sont les amies de ses maîtresses, la petite princesse Eristoff a été élevée avec ses bâtards et patronné par l’actrice française. La vieille princesse entretient un faquin italien, la mère de Gorpintchenko se commet avec des garçons d’hôtel... Ce n’est pas ici qu’on me l’a inventé. Je suis assez grande pour savoir ce qui est vrai. J’ai peur que vous ne croyez qu’on me monte la tête. D’ailleurs ce que je raconte est connu de tout le monde. Paul le raconte dans des moments de dépit et puis le pauvre enfant l’explique et donne des excuses si écœurantes qu’elles n’ont pas besoin d’étiquettes, on sait qu’elles proviennent du Père.
Ten muž má sebejistotu stejně ohromující, jako je nesoudnost mých matek. Přizná vám věci a pak je omlouvá, lže, vymýšlí si. A ten cynismus, ze kterého člověk vyskočí z kůže! To odporné pokrytectví!!
Cet homme a un aplomb aussi étonant que l’incohérence de mes mères. Il vous avoue les choses et puis les excuse, ment, invente. Et un cynisme qui vous fait bondir ! Une hypocrisie révoltante !!
Ale vrchol nestoudnosti je, že se ve všem staví za vzor a tváří se, že vás lituje. Oči bych mu vyškrábala hlavně proto, že sám tomu nevěří, ale provozuje ta pokrytectví s úmyslem dohánět své okolí k zuřivosti.
Mais ce qui est le comble de l’impudence, c’est qu’il se pose en tout comme modèle et qu’il a l’air de vous prendre en pitié. Ce qui me ferait arracher ses yeux c’est qu’il ne croit pas que c’est arrivé mais pratique ces hypocrisies avec l’intention d’enrager son monde.
Koneckonců to není tak špatný člověk.
Au demeurant, il n’est pas trop mauvais homme.