❦
Úterý, 24. prosince 1878
Mardi, 24 décembre 1878
Madame Gaviniová mě zve do Théâtre-Français, ale Nadine dnes večer odjíždí.
Madame Gavini m’invite à aller au Français mais Nadine part ce soir.
Přichází Tchernicheff, starý neodolatelník, a právě před ním přinášejí lístek, v němž se Bashkirtseff ptá, zda ho Madame chce přijmout. Neodolatelník radí odpovědět zdvořile, k čemuž ostatně byla už i tak nakloněna.
Tchernicheff, le vieil irrésistible vient et c’est devant lui qu’on apporte un billet dans lequel Bashkirtseff demande si Madame veut le recevoir. L’irrésistible conseille de répondre poliment, ce à quoi on était disposée d’ailleurs.
Takže když se vrátím, najdu ho tady. Je v Paříži s Kapitanem – pamatujete na toho dobráka z Gavronzi? Večeříme v rodinném kruhu. Kvůli Paulovým prosbám se chovám slušně, ale jen tak tak. Nebýt Paula, ani bych toho člověka nepozdravila. Vede k mámě smířlivé řeči, je to pořád totéž, a pak všechno pokazí. Víte, s ním se žít nedá, leda by člověk byl herečkou s pevným platem „za to, že ho baví“, jako ta žena, která s ním žije.
De sorte qu’en rentrant je le trouve ici. Il est à Paris avec Kapitan, vous vous souvenez ce bon type de Gavronzi ? Nous dînons en famille. Eu égard aux supplications de Paul je suis convenable, tout juste. Sans Paul je ne saluerais même pas cet homme. Il tient des propos de conciliation à maman, c’est toujours la même chose et puis il gâte tout. Vous savez, il est impossible de vivre avec lui à moins d’être une actrice recevant des appointements fixes « pour l’amuser » comme la femme qui vit avec lui.
Je neuvěřitelné, jak je ten muž zlý a dětinský; zuřil, že Paul má krásné kožešiny odsud; naší „štědrosti“ se vysmívat nemohl. Paul o něm nikdy neřekne nic zlého, ale včera ve chvíli rozhořčení přiznal, že příčinou jeho zlosti byl límec jeho svrchníku; zná ho dobře, i jeho záchvaty zlosti. Nemyslím, že by byl schopen něčeho náhlého, ať je to cokoli, ale lidi ubíjí špendlíkovými píchanci, což je o to odpornější, že je duchaplný a umí se chovat.
Il est incroyable à quel point cet homme est méchant et puéril, il était furieux que Paul eût de belles fourrures venant d’ici; il n’a pas pu se moquer de notre « générosité ». Paul n’en dit jamais de mal mais hier dans un moment d’exaspération il a avoué que c’est le col de son paletot qui était la cause de sa colère, il le connaît bien et ses colères aussi. Je le crois incapable de faire, subitement quoique ça soit mais il assassine les gens à coups d’épingles, ce qui est d’autant plus odieux qu’il a de l’esprit et sait se conduire.
Je strašlivě podezíravý a despotický do té míry, že sám sebe připravuje o radost, jen aby mohl dělat naschvály druhým. Vypadá jako člověk podrážděný k nepříčetnosti, a kdyby takový nebyl odjakživa, připisovalo by se to romantickým příčinám, lásce, kterou prý chová v srdci k mé matce. Přesto si myslím, že na rozluce měli velký podíl příbuzní. Matka by si ji sama nikdy nevymyslela, tím jsem si jistá.
Il est affreusement soupçonneux et despote au point de s’embêter lui-même pourvu de contrarier les autres. Il a l’air d’un homme exaspéré et s’il n’avait pas été toujours tel on attribuerait cette disposition à des causes romanesques, à l’amour qu’il prétend porter dans son cœur pour ma mère. Je crois tout de même que les parents ont été pour beaucoup dans la séparation. Ma mère ne l’aurait jamais inventée toute seule, j’en suis convaincue.
„Máte svou dceru tolik rád, a ona je celá já; proč mě tedy nenávidíte?“
- Vous aimez tant votre fille, elle est mon portrait; pourquoi me détestez-vous ?
„Jsem na vaši povahu nemocná a stará. Jste zvyklý na mladou ženu, která vám splní každý rozmar a podřídí se všem vašim vrtochům. Já mám své rozmary, své vrtochy, své zvyky; jsem rozmazlená, už nedokážu být poddajná, povolná, zábavná. Ostatně…“
- Je suis malade et vieille pour votre caractère. Vous êes habitué à une femme jeune qui fait tous vos caprices, se plie à toutes vos manies. Moi, j’ai mes caprices, mes manies, mes habitudes; je suis gâtée, je ne puis plus être soumise, commode, amusante. D’ailleurs...
Ach ano, ostatně kdyby byl pro mě cokoli udělal, byla by matka tou nejlepší z manželek… Ale to je známá písnička. Nudí se a chtěl by nás mít tam u sebe na venkově.
Ah ! oui, d’ailleurs s’il avait fait quoi que ce soit pour moi ma mère serait la meilleure des épouses... Mais c’est sujet connu. Il s’ennuie et il voudrait nous avoir là-bas à la campagne.
Já, v Rusku, na venkově. Ó, Gambetto!
Moi, en Russie, à la campagne. O Gambetta !
Onehdy… jsem u Juliana napodobovala hrdiny z Versailles.
L’autre jour... j’imitais les héros de Versailles à Julian.
Víte, že mám ctitele. Jakýsi Maďar, který má dva docela pěkné koně, dívá se na mě a všude za mnou chodí. Dnes večer nás potkal u Kleina, kde jsem kupovala náprsní tašky. Vyptával se všech příručích, kdo jsem, šel za námi až k pokladně, kde jsem zaplatila, aniž jsem řekla, aby nám cokoli poslali, a aniž jsem dala adresu.
Vous savez que j’ai un adorateur. Une sorte de Hongrois qui a deux chevaux assez beaux et qui me regarde et me suit partout. Ce soir il nous a rencontrées chez Klein où j’achetais des portefeuilles. Il a demandé qui j’étais à tous les commis, nous a suivies jusqu’à la caisse où j’ai payé sans dire d’envoyer quoique ce soit et sans donner l’adresse.
To mi připomíná Itálii.
Cela me rappelle l’Italie.
Když jsme doprovodili Nadine na nádraží, šli jsme k Siraudinovi, kde jsem vybrala bonboniéru pro Gaviniovou. Pan Bashkirtseff pak mámu poprosil, aby si také nějakou vybrala, a ta popletená žena zůstala zaraženě stát a vybrala nějakou hloupost za jedenáct franků.
Après avoir reconduit Nadine à la gare nous sommes allés chez Siraudin où j’ai choisi une bonbonnière pour la Gavini. Alors M. Bashkirtseff a prié maman de s’en choisir une et cette femme incohérente est restée interdite et choisit une bêtise de onze francs.
„Ach, já,“ řekla jsem, „nevím, jak se to děje, ale věci, které si vyberu, jsou vždycky drahé.“
-Oh ! moi, dis-je, je ne sais comment cela se fait mais les choses que je choisis se trouvent toujours des choses chères.
Nabízí mi krabici z bílého atlasu, vyšívanou, za 350 franků.
Il m’offre une boîte de satin blanc, brodée, de 350 francs.
Je to hloupé, ale aspoň něco. Peníze bych si nevzala, a co slušného se dá jako dárek za tu cenu dostat, ne-li vějíř nebo bonboniéra? Bonboniéra je ze všech předmětů nejzbytečnější, proto ji přijímám.
C’est bête, mais c’est toujours ça. Je ne prendrais pas d’argent et que peut-on avoir de convenable comme cadeau pour ce prix, si ce n’est un éventail ou une bonbonnière. La bonbonnière est le plus inutile des objets, c’est pour cela que j’accepte
Ostatně jsem dělala, že nic nevím a že si myslím, že je pro mámu.
D’ailleurs j’ai fait semblant d’ignorer et de croire que c’est pour maman.
Potom jdeme s Dinou zanést Mouzayovým pár drobných dárků. K těm ženám chodím jen proto, abych si popovídala, abych pronášela proslovy; tolik jsem se snažila, až mi de Daillens nabídla, že mi namaluje velkou krbovou zástěnu. Ty malé malby na vějíře dělá velmi hezky. A ta velká zástěna bude pěkně vypadat před krbem. Stálo mě to krabici na rukavice za 20 franků; dala jsem krabici a rozplývala se nad její zástěnou, tou, kterou právě dokončila.
Ensuite Dina et moi allons porter quelques petits cadeaux aux Mouzay. chez ces femmes-là je n’y vais que pour causer, pour prononcer des allocutions; J’ai tellement fait que de Daillens m’a offert de me peindre sur grand écran. Elle fait très joliment ces petites peintures d’éventails. Et ce grand écran fera bien devant la cheminée. Il m’a coûté une boîte à gants de 20 francs, j’ai donné la boîte et me suis extasiée sur son écran, celui qu’elle vient de finir.
Vracím se domů a znovu tu najdu otce. Byli spolu v divadle: teta, Paul, máma, její choť a Kapitan. Ten slouží za šaška, oslovují ho „můj kníže“, což ohromuje uvaděčky, domovníky atd. atd.
Je rentre et je trouve de nouveau mon père. Ils étaient allés au théâtre ensemble, ma tante, Paul, maman, son époux et Kapitan. Ce dernier sert de Bouffon, on l’appelle mon prince ce qui ébahit les ouvreuses, concierges etc. etc.
Už nevím, co jsem chtěla vyprávět o Berthe nebo o jejím manželovi, kteří tu v neděli večeřeli. Napovídali jsme si ve třech spoustu hloupostí… zapomínám, takže to není důležité.
Je ne sais plus ce que j’avais à raconter de Berthe ou de son mari qui ont dîné ici dimanche. Nous avons dit beaucoup de bêtises à nous trois... j’oublie ce n’est donc pas important.
Teď mám sešit, do kterého píši dopisy, které bych chtěla napsat, a myšlenky… zkrátka věci, které si nemyslím… nevím, jak to říct, věci v duchu mých úvah o Antonellim atd. Hloupé je, že kdo to bude číst, nebude to brát jako variace, ale bude si myslet, že se to opravdu stalo. Ne, přísahám vám, neříkám to proto, že je to pryč, ale přísahám vám, že jsem si nemyslela, co jsem psala. Byly to prostě… jak to říct? Takové romány, které jsem si spřádala a přeháněla… jeho láska na mě přešla, a pak jsem blouznila a nechávala se unášet proti své vůli, sama jsem se vybičovávala, ano, to je to pravé slovo.
Maintenant j’ai un cahier où j’écris les lettres que j’aurais envie d’écrire et les idées... les choses que je ne pense pas enfin... je ne sais comment dire, des choses dans le genre de mes dissertations sur les Antonelli etc. Ce qui est embêtant c’est qu’en le lisant on ne le prendra pas pour des variations mais on croira que c’est arrivé. Non je vous jure, ce n’est pas parce que c’est passé, mais je vous le jure je ne pensais pas ce que j’écrivais. C’était simplement des... comment dire ? Des sortes de romans que je fabriquais en exagérant... son amour avait déteint sur moi et puis je divaguais me laissant aller malgré moi, me montant la tète, oui c’est le mot vrai.
Sama jsem se vybičovávala.
Je me montais la tête.
Chci vidět Alexandra… Dumase.
Je veux voir Alexandre.... Dumas.
Poslala jsem Fio kytici. Ona mi potom napíše, já odpovím. Napíše znovu a pak ji požádám o dopis pro paní de Lesseps. Tam uvidím inteligentní společnost. V té době už budeme zabydlení.
J’ai envoyé un bouquet à Fio. Elle m’écrira alors, je répondrai. Ellle récrira alors je lui demanderai une lettre pour Mme de Lesseps. Là je verrai le monde intelligent. Vers cette époque nous serons installés.
Najali jsme si nádherné mezipatro na avenue de Montaigne 34, které zařídíme. Nudím se úplně sama, myslím po duševní stránce, přátelé. Chtěla bych u nás zařídit něco jako hostinec pro duchaplné lidi. Jen pomyšlení, že bych mohla vídat lidi, kteří mi rozumějí, kteří mě baví, kteří mluví o tom, co mě zajímá a okouzluje… Ach, jsem z toho nadšená.
Nous avons pris un magnifique entresol avenue de Montaigne 34, que nous meublerons. Je m’ennuie toute seule, je parle du moral, mes amis. J’ai envie d’organiser chez nous comme une auberge pour les gens d’esprit. Rien qu’à penser que je pourrais voir des gens qui me comprennent, qui m’amusent, qui parlent de ce qui m’intéresse et me charme... Ah ! j’en suis enthousiasmée.
Už mám nápad na svůj karneval!
J’ai trouvé pour mon carnaval !