❦
Sobota, 30. listopadu 1878
Samedi, 30 novembre 1878
Takže je-li pravda, že jsem do něj „zamilovaná“, dá se to jen tak říkat uprostřed bulváru!
Alors si c’est vrai que je suis « amoureuse » de lui, ça peut se dire comme ça en plein boulevard !
Nemůže pochybovat, kdo ty dopisy psal, a přece to bylo tak neobyčejné… Nevím, co si myslel, ale jestli měl sebemenší podezření, jak se věci mají, neměl to před Blancem špinit. Ano, to je ten krásný ideál, ten jemnocitný muž, ta povznesená duše. Nic nevěda! Možná si myslí, že jsem do něj zamilovaná, ale že ty dopisy nejsou ode mě. Pak tedy buďme počestní lidé, vy banda šejdířů: je to snad správné, jednat jako on?
Il ne peut douter de l’auteur de ces lettres, pourtant c’était si extraordinaire... Je ne sais pas ce qu’il a pensé mais s’il a eu le moindre soupçon de la vérité il ne devait pas le salir de Blanc. Oui, voilà le bel idéal, l’homme délicat, l’âme supérieure. Ne sachant rien ! Il croît peut-être que je suis amoureuse de lui mais que les lettres ne sont pas de moi. Dans ce cas soyons honnêtes gens, tas de filous, est-ce bien de faire comme lui ?
Ať tak nebo tak… Představovala jsem si toho muže i celou věc úplně jinak. Snažím se najít něco, co bych k tomu řekla, a nenacházím nic. Jenže jestli je to opravdu ten surovec – a myslím, že ho konečně chápu –, nechtěla bych se s ním ani setkat. Vypadá to jako nic, že ano, vypadá to docela prostě, ten útržek včerejšího rozhovoru, a přece v něm naprosto chybí ten krajní jemnocit, který člověk vnáší do všeho, když ho má. Chce dát najevo, že ty dopisy pokládá za nesmyslný výmysl… a i tak je to sotva odpustitelné… ale ano, takhle si to vysvětluji; dokonale. V ničem nepochybil, mluvil o tom jako o bláznovství, kterému nevěří. Dobrá, ale co Blanc? Musel do té „pomluvy“ zasvěcovat tuhle figuru?
C’est égal allez..? Je m’étais imaginé l’homme et la chose tout autrement. Je m’efforce à trouver quelque chose à dire et je ne trouve rien. Seulement si c’est la brute que je crois enfin comprendre je ne voudrais même pas le rencontrer. Ça semble rien n’est-ce pas, ça semble tout simple ce bout de conversation d’hier et bien il y a là un manque absolu de cette extrême délicatesse de sentiments qu’on apporte dans tout quand on la possède. Il veut faire voir qu’il considère ces lettres comme une invention absurde... et même ainsi, c’est à peine pardonnable... pourtant, oui je me l’explique ainsi; parfaitement. Il n’a manqué de rien, il en a parlé comme d’une folie à laquelle il ne croit pas. Très bien eh bien et Blanc ? Fallait-il initier ce personnage à cette « calomnie » ?
Ano, nakonec pochopím, že to není ten surovec, za jakého jsem ho na okamžik měla, jenže, jenže, jenže se svým Cassagnacem nejsem spokojená… Nedá se to přesně vyjádřit, ale nad tou bytostí, kterou nedokážu spravedlivě ocenit, se vznáší stín.
Oui, je finirai par comprendre que ce n’est pas la brute que j’ai cru un instant, seulement, seulement, seulement je ne suis pas contente de mon Cassagnac... On ne peut pas préciser mais une ombre plane sur cet être que je ne puis parvenir à estimer à sa juste valeur.
Ten Cassagnac je ďábelsky měšťácký, kdežto když ho člověk slyší mluvit…!
Il est diablement bourgeois Cassagnac tandis qu’à l’entendre !.
Když ho to baví, když se mu vyhoví, je dokonalý, ale jinak je to zvíře. Taková je pravda. Ale kdyby byl takový, jak jsem si myslela, nebyl by tak měšťácký.
Quand cela l’amuse on lui fait plaisir il est parfait, mais autrement c’est un animal. Voilà la vérité. Mais s’il était comme j’ai pensé il n’aurait pas été si bourgeois.
Zatahovat do toho Blanca! I kdyby k ženě, která psala ty dopisy, cítil sebehlubší lhostejnost a sebevětší pohrdání, neměl ji špinit už z úcty k sobě samému. Vidím, jaký je, a kdybych se pohybovala v končinách lásky, nebyla bych… totiž ať by byl napůl dokonalost a napůl surovec, anebo dokonalost celá, milovala bych ho o to víc. Chápete? Špatné věci mě nejdřív pohoršují, pak si na ně zvyknu a zbožňuji je… neřeknu ani, že jako přednosti; přednosti se nemilují; nejdřív jsem byla zklamaná, že místo hrdiny nacházím jen herce, a pak jsem se sama sebe ptala, jestli to tak není elegantnější a jestli ušlechtilost není nudná. To jsou neutěšené myšlenky.
Y mêler Blanc ! Mais quand il aurait pour la femme des lettres la plus profonde indifférence, le plus grand mépris il n’aurait pas dûr la salir par respect de lui-même. Je vois comment il est et si j’en étais aux régions amoureuses je ne... c’est-à-dire qu’il fût la moitié perfection et moitié brute ou la perfection entière, je ne l’en aimerais que plus. Vous saisissez ? Les choses mauvaises commencent par me choquer, puis je m’y habitue et les adore... je ne dirai même pas comme des qualités; on n’aime pas les qualités; d’abord j’ai été désappointée de ne trouver qu’un acteur au lieu d’un héros et puis je me suis demandée si ce n’était pas plus chic comme cela et si la noblesse n’était pas ennuyeuse. Ce sont des idées désolantes.
Je schopen prodávat dopisy. Ty moje nemají jistě žádnou cenu, a tak je rozdává. Cože, tohle si tedy nezasloužilo ani trochu úcty, té velké a velkolepé úcty, kterou se tak často ohání?
Il est capable de vendre des lettres. Les miennes ne valent sans doute rien aussi il les donne. Comment, cela n’a donc pu mériter même un peu de respect, de ce grand et magnifique respect dont il fait si souvent usage ?
Takže Blanc, ten bezectný Blanc, ví o všem, když mi v Bois posílá ten svůj mizerný pozdrav kloboukem a svůj zlý úsměv?
Ainsi Blanc, l’indigne Blanc est au courant de tout lorsqu’il m’envoie son fichu coup de chapeau et son mauvais sourire au Bois ?
Mám ještě mladou obraznost, bouřím se proti lidským špinavostem.
J’ai encore l’imagination jeune, je me révolte devant les saletés humaines.
Probírám se svými vzpomínkami… před třemi lety v Římě. Byla jsem hodně mladá, trápila jsem si hlavu nějakou hloupostí, v níž jsem ostatně neměla tu špatnou úlohu. Když jsem to provedla s Larderelem, byla jsem z nicejských ponížení napůl šílená. Teď, kdy přijímám odpovědnost za své činy, jsem se Cassagnacovi vrhla kolem krku. Je to odporné, ale… kdybych to nebyla zkusila, jaké výčitky!! Byly by mě trápily víc, než mě raní Cassagnacova nízkost a to, jak hloupě teď vypadám.
Je repasse mes souvenirs... il y a trois ans à Rome. J’étais bien jeune, je m’épuisais l’esprit sur une bêtise où je n’ai pas eu le mauvais rôle après tout. Quand j’ai fait Larderel j’étais à moitié folle des humiliations de Nice. A présent, depuis que j’accepte la responsabilité de mes actes je me suis jetée à la tête de Cassagnac. C’est odieux mais... si je ne l’avais pas tenté, quels remords !! Ils m’auraient plus tourmentée que ne me blesse la bassesse de Cassagnac et la figure bête que je fais.
Bruschetti a ti z Ruska zaplatili za Antonelliho; Antonelli – směji se tomu a zuřím.
Bruschetti et ceux de la Russie ont payé pour Antonelli, Antonelli j’en ris et j’en rage.
Když jsem v patnácti letech dobyla hraběte Mergejewského, zatočila se mi z toho hlava a připadala jsem si jako vládkyně světa, kdežto ve skutečnosti mi nebylo souzeno mnoho úspěchů.
La conquête du comte Mergejewsky à l’âge de quinze ans me tourna la tête et je me crus la maîtresse du monde tandis qu’en réalité je n’étais pas destinée à beaucoup de succès.
Ta nízkost mě omráčila. To je mi ale zásluha, být velkorysý a jemnocitný k těm, které člověk zbožňuje!
Cette bassesse m’a hébétée. Le beau mérite d’être grand et délicat avec ceux qu’on adore !
Ale hned po té úvaze mi před očima vyvstanou slavní lidé minulých století, kteří slavní byli jen tímhle způsobem a jinak to byli hrozní darebáci, a pak si myslím, že je to docela v pořádku. Hrozný darebák je přehnané, není v tom nic víc než nedostatek toho nevím čeho; nedostatek, který uráží, aniž by se dalo říct jak. Všichni jsou takoví, vždycky existuje i zákulisí… Vlastně nevím, co mu dnes, tomu muži, vyčítám víc než onoho večera, kdy jsme byly naposledy u něho doma. To mu naprosto chybí, nelze ho tedy obviňovat.
Mais immédiatement après cette réflexion, j’entrevois des gens célèbres des siècles passés qui ne l’ont été que comme cela et qui ont été d’un autre côté d’affreuses canailles et alors je crois que c’est très bien. Affreuse canaille est exagéré, il n’y a rien de plus que l’absence de ce je ne sais quoi; absence qui choque sans qu’on puisse dire comment. Tout le monde est ainsi fait, il y a toujours les coulisses... Au fait je ne vois pas ce que je lui reproche à cet homme, aujourd’hui, de plus que le soir de notre dernière visite à sa maison. Ça lui manque absolument, on ne peut donc pas l’accuser.
Řeknete mi, že mu na mně vůbec nezáleží. To není důvod, aspoň by to nebyl důvod, kdyby byl takový, jak jsem si myslela. A znovu se ptám sama sebe, zda je… elegantní mu to vyčítat.
Vous me direz qu’il se fiche de moi. Ça n’est pas une raison, du moins ça ne serait pas une raison s’il était comme j’ai pensé. Et de nouveau je me demande si c’est... élégant de le reprocher.
Jen abych kvůli těm dopisům neměla nepříjemnosti.
Pourvu que je n’aie pas d’ennuis pour ces lettres.
Jste špinavý, milý Paule.
Vous êtes sale mon cher Paul.
Poslouchejte dobře tohle:
Ecoutez bien ceci:
Připustíme-li, že mě pokládal za opovrženíhodnou ženu, k níž ani ti nejjemnocitnější duchové nezachovávají ohledy, pak jeho chování není pohoršující…
Si on admet qu’il me considérait comme une femme méprisable avec laquelle les esprits les plus délicats ne gardent pas de ménagements, sa conduite n’est pas choquante ...
Ale připustíme-li, že ke mně choval desetinu té úcty, o které tak krásně vyprávěl, nuže pak… ať bych se chtěla tvářit sebeelegantněji a sebeposměšněji a ať bych se dovolávala sebeznámějších osobností… Cassagnac na tom nic nezíská.
Mais si on admet qu’il avait pour moi la dixième partie de ce respect qu’il racontait si bien, bien alors ... quelque élégante et railleuse que je veuille paraître et quels personnages connus que j’invoque... Cassagnac n’aura rien à y gagner.
Jsem natolik ctitelkou zábavného? a natolik postrádám mravní smysl, že nechápu, jak se člověk může bouřit proti tak vulgární podstatě, jakou má slavný Zesnulý.
Je suis assez adoratrice de l’amusant ? et assez dépourvue de sens moral pour ne pas comprendre qu’on se révolte devant un fond aussi vulgaire que celui de l’illustre Défunt.
Když mluvím o čestném cítění, zdá se mi, že mluvím neznámým jazykem, že se mi všichni vysmějí a že tím, že se dovolávám poctivosti, vedu vůbec válku proti romantickým, půvabným, bláznivým, galantním a zábavným stránkám lidské povahy. Kdežto ti úspěšní muži se nejvíc starají o to, aby vystavovali na odiv právě to, co se já snažím učinit zbytečným, a právě ten Cassagnac se jen vychloubá svým rytířským cítěním a svou poctivostí. Ano, ale chci říct, že i když se těmi krásnými věcmi chlubí, hrají jen roli a že to není hanba, to chci říct. Chápu, že to lidé shledávají v pořádku. To dokazuje, že já sama za mnoho nestojím, a nepochybně proto se tak snadno bratříčkuji s cizími podlostmi.
Quand je parle de sentiments d’honneur il me semble que je parle une langue inconnue et que tout le monde va se moquer de moi et qu’on réclamant la loyauté, en général, je fais la guerre aux côtés romanesques, gracieux, fous, galants, amusants du caractère humain. Tandis que le plus grand soin de ces hommes à succès c’est d’afficher tout ce que j’essaye de rendre inutile et ce même Cassagnac ne fait que se vanter de ses sentiments chevaleresques, de sa loyauté. Oui, mais ce que je veux dire c’est que tout en affichant ces belles choses ils jouent un rôle et que ce n’est pas une honte, voilà ce que je veux dire. Je conçois qu’on le trouve bien. Cela prouve que je ne vaux pas grand chose moi- même, ce qui fait sans doute que je fraternise si facilement avec les vilenies des autres.
Bojím se, že přeháním, když žádám příliš. ty vznešené myšlenky tady by bylo třeba rozebrat nesmírně choulostivou a abstraktní otázku a na to nestačím. Je třeba vyžadovat ideální city, anebo se spokojit s poctivostí à la Popaul a bouřit se jen proti činům, které lze nazvat zbabělostí, krádeží, vraždou?
Je crains d’être exagerée en demandant trop. ces idées élevées ici il faudrait traiter une question extrêmement délicate et abstraite et je ne suis pas de force. Faut-il exiger des sentiments idéals ou bien se contenter de la loyauté à la Popaul et ne se révolter que contre des faits qu’on peut qualifier de lâcheté, vol, assassinat ?
Především, existují vůbec ve skutečnosti takoví jemnocitní duchové, kteří by byli zároveň zábavní? Rozumíte mi s mou krkolomnou francouzštinou?
D’abord, est-ce qu’il y a de ces esprits délicats en réalité, et en même amusants, me comprenez-vous avec mon français tiré par les cheveux ?
Pochop přece, ty bídná zvrhlice, že není ani směšné, ani mdlé být poctivá ve svém nitru.
Comprends donc, misérable pervertie, que ce n’est ni ridicule ni fade d’être honnête dans son for intérieur.
Už nemluvím o Cassagnacovi, nemám mu co velkého vyčítat, nanejvýš nedostatek jemnocitu; pravda, pro mě je to ta největší věc na světě.
Je ne parle plus de Cassagnac, je n’ai rien de gros à lui reprocher, un manque de délicatesse tout au plus, il est vrai que c’est tout ce qu’il y a de plus gros au monde pour moi.