Sobota, 7. září 1878

Viděla jsem tedy Roberta-Fleuryho, ale mohla jsem mu ukázat jen jedinou kresbu, na níž jsem pracovala jediný den (tento týden byl nemocný model a střídání modelů) — ve čtvrtek a hodinu dnes ráno.
„To nevadí,“ řekl mi, „je to velmi dobré.“
Triphon dnes večer odešel. A tatínek mu odkazuje dva tisíce rublů — mimo to mu dali šaty a sedm set franků. Ten mizera dostával sto franků měsíčně a byl vždy zadlužen. Velice chtěl zůstat — křižoval se, líbal nám ruce, mluvil o své oddanosti atd. Naštěstí jsme překonaly veškerou pohnutost.
Je to dobře, viďte, že Larderel se svou ženitbou pohořel?
Nejsem zlá, ale upřímně...
Každý den musím psát bezvýznamné dopisy, a to mě otravuje.

Poznámky

Pozn. překl.: Tony Robert-Fleury (1837–1911), akademický malíř, jeden z Mariiných učitelů na Académie Julian. ↩