❦
Středa 13. března 1878
Při večeři opakuji jako papoušek, že Cassagnaca zabili. U dezertu tomu věří a jsou dojati. Já bych Cassagnacův život ráda dala za to, abych znovu viděla Pincia. Uvažte přece — Pincio byl můj, byl pro mě, dělala jsem s ním, co jsem chtěla, a miloval mě zvlášť. Kdežto Cassagnac není můj — a čím je kouzelnější a pozoruhodnější, tím větší váhu má tato úvaha.Pendant le dîner je répète comme un perroquet que Cassagnac est tué. Au dessert on le croit et l’on est ému. Moi je donnerais bien la vie de Cassagnac pour revoir Pincio. Pensez donc Pincio était à moi, était pour moi, j’en faisais ce que je voulais et il m’aimait spécialement. Tandis que Cassagnac n’est pas à moi et plus il est charmant et remarquable, plus cette considération a de poids.
Paní de Fayetová strávila u nás nejméně hodinu po mé lekci kytary. Bavily jsme se jako dvě šílenkyně — rozdovádím ji, až skáče do stropu. Chce se přestrojit za služebnou a jít na rue de Boulogne. Nakonec téhož večera tam běží v osm hodin zjistit, zda ten slavný kreol kousl do trávy — a právě z jejího lístečku se dozvídám, že je na večeři u svého otce po pistolovém souboji s poslancem panem Andrieuxem. Třicet kroků a jedna kulka na povel. To je absurdní!
Madame de Fayet a passé au moins une heure chez nous après ma leçon de guitare. Nous nous sommes amusées comme deux folles, je la fais sauter au plafond. Elle veut se déguiser en bonne et aller rue de Boulogne. Enfin ce soir même elle y court à huit heures pour savoir si l’illustre créole a mordu la poussière et c’est par un petit mot d’elle que j’apprends qu’il est à dîner chez son père après sa rencontre au pistolet avec M. Andrieux député. Trente pas et une balle au commandement. C’est absurde !
Takhle bych se mohla bít celý den. Tomu se říká riskovat život... Ach, můj císaři!1 Koneckonců to vše mi psa nevrátí. Napsala jsem do Říma, aby mi poslali podobného.
Je me battrais toute la journée de la sorte. C’est ce qui s’appelle risquer sa vie... Ah mon empereur. Enfin tout cela ne me fait pas retrouver mon chien. J’ai écrit à Rome pour qu’on m’en envoie un pareil.
Dina byla dojata, jako by máma omdlévala. Cassagnac je, jak se zdá, tak milá bytost.
Dina était émue comme pour un évanouissement de maman. Cassagnac est à ce qu’il parait un être si sympathique.
Julian žertovně obdivoval můj stoicismus a Amélie poznamenala, že lidé, kteří pracují chladně, vytvoří jen věci obyčejné. Pokud jde o ni, vkládá do toho tolik vášně, že už skoro čtyři roky pracuje ve dne v noci a přesto nedokáže dát dohromady ani hlavu, ani akt, třebaže má vynikající schopnosti k pastózní malbě.2 Ale žel! To by stačilo jen v krajinomalbě. Kdybych byla muž, nechtěla bych si ji brát — vytváří jen díla vykloubená...
Julian a admiré en plaisantant mon stoïcisme et Amélie a remarqué que les gens qui travaillent froidement ne feront que des choses ordinaires. Quant à elle, elle y met tant de passion que voilà bientôt quatre ans qu’elle travaille nuit et jour, elle ne peut parvenir à mettre ensemble une tête ou une académie tout en ayant des qualités excellentes pour empâter. Mais hélas ! Cela ne serait suffisant qu’en paysage. Si j’étais homme je ne voudrais pas l’épouser, elle ne produit que des œuvres disloquées...
Fayetová přišla jen proto, aby se o něm něco dozvěděla. O něco později paní Yorková poslala se ptát, zda není zabit — a dnes večer u Mouzayové, kam šla máma, jí pan d’Andigné mluvil o Cassagnacovi ostatně jako celá Paříž.
La Fayet n’était venue que pour avoir de ses nouvelles. Un peu plus tard Mme Yorke a envoyé demander s’il n’était pas tué et ce soir chez la Mouzay où est allée maman, M. d’Andigné lui a parlé de Cassagnac comme tout le reste de Paris d’ailleurs.
Mouzayová se setkala s d’Andignéem v Římě před devíti lety, kde byl papežským důstojníkem — a tím, že mu připomínala ta léta, ho zrádně přilákala do svého pátého patra dopisem nanejvýš skvělým.
Mouzay a rencontré d’Andigné à Rome il y a neuf ans où il était officier du Pape, et c’est en lui parlant de ce temps-là qu’elle l’a attiré traitreusement à son cinquième étage, par une lettre des plus brillantes.
Už ho tam nedostanou. Dnes večer se stal máminým druhem v neštěstí — zvláště při sestupu po kluzkém schodišti bez koberce.
On ne l’y repincera plus. Ce soir il s’était fait le compagnon d’infortune de maman, surtout pour descendre l’escalier glissant et sans tapis.
Dokonce i moji strýcové, kteří se nevyznají v takovém přátelství, jaké pěstují lidé jako Cassagnac a já, předpokládají, že o něj mám láskyplný zájem. Však se ví, že tomu valně nerozumějí.
Mes oncles en personne qui ne se connaissent pas en amitié telle qu’elle se pratique entre des gens comme Cassagnac et moi supposent que je m’y intéresse tendrement. On sait bien qu’ils ne comprennent pas bien.
Neboť vložit svou lásku do Cassagnaca znamená chtít si zařídit domov... na Avignonském mostě.3
Car, mettre son amour dans Cassagnac c’est vouloir se créer un intérieur sur... le pont d’Avignon.
Poznámky
Pozn. překl.: „Mon empereur“ (můj císaři) — zvolání, které Marie převzala od Larderela („Ah ! mon empereur, comme dit Larderel gris“, 8. dubna 1877) a užívá jako žertovné citoslovce; nikoho jím neoslovuje. ↩
Pozn. překl.: „empâter“ — technika pastózní malby, nanášení husté barvy pro plastický efekt; kdo v ní vyniká, nemusí ještě umět obraz sestavit. ↩
Pozn. překl.: Avignonský most (Pont Saint-Bénézet) končí uprostřed Rhôny. ↩