❦
Pondělí 5. listopadu 1877
Ošklivé modely. Jsem podrážděná.Lundi 5 novembre 1877De vilains modèles. Je suis agacée.
Měla bych být hodně smutná. Georges u nás řádí v opilosti. Strašně jsem mámě vynadala, těmi nejtvrdšími slovy. Nedělám to proto, abych ji urážela, ale je to lék na Georgese. Jenže myslím, že je to opravdové prokletí a že nás ten člověk těch hrůz nikdy nezbaví.
Je devrais être bien triste. Georges fait son ivrognerie chez nous. J’ai horriblement traitée maman, des noms les plus durs. Je ne le fais pas pour l’injurier mais c’est un remède contre Georges. Mais je crois que c’est une vraie malédiction et que cet homme ne nous délivrera jamais de ces horreurs.
Babička ho umírajíc svěřila mámě do péče. Kdyby ta ubohá žena mohla tušit, co mě to všechno stojí, raději by ho uškrtila.
Grand-maman en mourant l’avait recommandé à maman. Si la pauvre femme pouvait prévoir tout ce que ça me coûte elle l’étranglerait plutôt.
Tady je obálka, nad kterou byste se měli zachvět, kdybyste byli hodni důvěry, kterou ve vás mám — z Florencie. Podívejte se na razítko. Kdyby byla opravdu, opravdu z Florencie, myslím, že bych se z toho zbláznila. Je to odpověď od Gordigianiho.
Voici une enveloppe qui devrait vous faire frémir si vous étiez dignes de la confiance que j’ai en vous, de Florence. Voyez le timbre. Si c’était vraiment vraiment de Florence je crois que j’en deviendrais folle. C’est la réponse de Gordigiani.
Opsaný dopis · Lettre de Michel Gordigiani, Florence, [automne 1877]Slečno,Mademoiselle,právě jsem obdržel Vaši sbírku fotografií a spěchám, s poděkováním, sdělit Vám své dojmy.Je viens de recevoir votre collection de photographies, et je m’empresse, en vous remerciant, de vous rendre compte de mes impressions.Je nesporné, že mezi těmi fotografiemi jsou některé velmi krásné; podle mého názoru však žádná není natolik úplná, aby se dala zkopírovat tak, jak je, takže Vám musím zopakovat, že nebudu-li mít to potěšení mít Vás tu osobně, abych mohl doplnit, co podle mne chybí k obrazu, který by byl hoden Vás i důvěry, již ve mne vkládáte. Prosím Vás proto, dovolte mi vyčkat Vašeho příjezdu do Florencie a teprve pak rozhodnout; od záměru vystavit obraz na velké Světové výstavě je tedy nutno upustit, neboť sem nepřijedete dost brzy, abych malbu stihl připravit, ale nic tím neztratíte, protože jej pošleme na tu druhou, každoroční výstavu, do Salonu, kde jsou obrazy mnohem více vidět a mnohem více se cení.Il est incontestable que parmi ces photographies il y en a de fort belles; mais selon moi, aucune n’est assez complète pour être copiée telle que, de sorte que je dois vous répéter que si je n’ai pas le plaisir de vous avoir en personne, pour composer ce qui manque à mon avis pour faire une peinture digne de vous et de la confiance que vous avez de moi. Aussi je vous prie, de me permettre d’attendre votre venue à Florence pour prendre une décision, et il faut donc renoncer à mettre le tableau à la grande Exposition Universelle, attendu que vous ne serez pas ici assez tôt pour apprêter la peinture mais vous n’y perdrez rien car nous l’enverrons à l’autre exposition annuelle du Salon où les tableaux sont beaucoup plus vus et appréciés.Co se týče velkého portrétu v celé postavě, zapřísahám Vás, nemluvte o něm, je to noční můra, nemají konce a nedělám je rád; cena je 15 tisíc franků. Prosím Vás o prominutí, že jsem Vám tak dlouho neodpovídal, ale stále jsem čekal na ty fotografie, o jejichž zaslání jsem Vás žádal, abych se mohl rozhodnout. O skice jsem nikdy nemluvil a ve Vašem případě by to bylo zcela zbytečné. Prosím Vás, připomeňte mne laskavě Vaší paní matce, a přijměte, slečno, ujištění o mé hluboké úctě.Quant au grand portrait en pied je vous conjure de ne pas en parler, c’est un cauchemar, ils sont interminables et je ne les fait [sic] pas volontiers, le prix est de 15 mille francs. Je vous demande bien pardon d’avoir tardé si longtemps à vous répondre, mais j’attendais toujours Ces photographies que [je] vous avez [sic] dit de m’envoyer pour prendre une décision. Je n’ai jamais parlé d’esquisse et il serait bien inutile de le faire dans votre cas. Je vous prie de me rappeler au bon souvenir de Madame votre mère, et agréée [sic] Mademoiselle l’assurance de ma profonde considération.Váš oddanýVotre dévoué,Michel GordigianiMichel Gordigiani
Na mě už jistě docela zapomněli. A přece ne, a sami mi dáte za pravdu. Ten chudák neměl mnoho výbojů a já jsem výboj úplně jiného druhu než ty, kterých on... užívá. To lichotí, a tak se na to vzpomíná. Je to, jako by se nevzpomínalo vůbec.
On m’a sans doute oubliée tout à fait. Pourtant non et vous allez en convenir avec moi. Il n’a pas eu beaucoup de conquêtes le pauvre garçon et j’en suis une d’un genre tout autre que celui dont il a... l’usage. Ça flatte et on s’en souvient ainsi. C’est comme si on ne se souvenait pas.
Měli jsme jít k Doubeltové, ale sešlo z toho. Byli tu des Perrières a Blanc, kapitán fregaty, jako vždycky.
On devait aller chez la Doubelt mais ça c’est dérangé. Il y a eu des Perrières et Blanc, capitaine de frégate, toujours.
Zdá se mi, že s Cassagnacem vůbec nevychází, anebo přinejmenším kuje kdovíjaké pikle. Na tom nezáleží, myslím na svou kresbu a sním o ní, a až se s Boží pomocí někam dopracuji, budu se moci trochu pobavit.
Il m’a l’air d’être pas bien du tout avec Cassagnac ou du moins de tripoter je ne sais quoi. Peu importe, je pense et je rêve à mon dessin et quand avec l’aide de Dieu j’arriverai je pourrai m’amuser un peu.