❦
Neděle 22. července 1877
Tak tedy — čím mi vlastně byla Neapol nemilá? Chcete to vědět, byť je to hloupé? Protože jsem sice vzbudila velký obdiv, ale v nikom jsem neroznítila opravdovou lásku — leda v malém markýzi Santasigliovi. Ale mé drahé dítě, co jste tedy potřebovala? Nic — stěžovat si, že mě obdivují, a nemilují, mohu jen bezděčně a v duchu;Voyons qu’est-ce que j’ai à être mécontente de Naples au fond ? Voulez-vous le savoir, bien que ce soit bête ? C’est parce qu’ayant excité beaucoup d’admiration je n’ai inspiré à personne de l’amour vrai, excepté le petit marquis Santasiglia. Mais ma chère enfant que vous fallait-il donc ? Rien, ce n’est qu’involontairement et intérieurement que je puis me plaindre d’être admirée sans être aimée, ayant raisonné je trouve que c’est mais dès qu’il s’agit de l’écrire je trouvais que c’est parfait. Que peut vous faire, dans une nombreuse réunion, l’amour le plus grand d’un seul ?
Cítím se velice podivně, nic jasně nevidím ani nechápám a ráda bych zůstala otupělá doma — jenže za koně se platí každý den, teta si velice přeje, abychom je využívaly, a aby mě neotravovali voláním, jedu do Bois — k čertu, kam vlastně ani nevím.
Je me sens très étrangement, ne voit et ne comprend rien clairement et voudrais rester abrutie chez moi, mais comme on paye les chevaux tous les jours ma tante désire beaucoup qu’on les utilise et pour qu’on ne m’ennuie pas en m’appelant je vais au Bois, au diable je ne sais où.
Víte, že bílý kapesník, který patřil Alexandrovi, leží zapečetěný v obálce a opatruji ho jako relikvii pro případ, že bych se rozhodla učinit z něj pravou první lásku.
Vous savez qu’un mouchoir blanc, ayant appartenu à Alexandre est cacheté dans une enveloppe et conservé à l’état de relique pour le cas où je me déciderais à en faire un vrai premier amour.
Ale mám ještě jiný jeho kapesník, který máma přivezla nevím jak ze Sorrentu. Je to batistový kapesník s fialově šrafovaným lemem a s L. v rohu. Od komedií, jež jsem hrávala v Nice před svým domácím publikem, jsem si zvykla nikdy se s tím kapesníkem nerozlučovat — je vždy u mne, v noci ho pokládám pod polštář, čas od času ho vytáhnu z kapsy, dívám se na něj, dotýkám se ho, přejíždím jím po tváři, přikrývám si jím hlavu. Když píši, leží mi na stole. Když nemám baronce co říci, ukáži jí kapesník — a je příčinou mnoha žertů, jež v průběhu dne a při každé příležitosti utrousí Rosalie nebo já.
Mais j’ai encore un autre mouchoir à lui que maman a rapporté je ne sais comment de Sorrento. C’est un mouchoir de batiste avec une bordure à hachures violettes, avec un L. dans un coin. Depuis les comédies que je jouais à Nice devant mon public domestique j’ai pris l’habitude de ne jamais me séparer de ce mouchoir, il est toujours avec moi, la nuit je le mets sous mon oreiller, de temps en temps je le sors de ma poche, le regarde, le touche, me le passe sur la figure, m’en couvre la tête. Quand j’écris il est sur ma table. Quand je n’ai rien à dire à la baronne, je lui montre le mouchoir, et il est cause de bien des mots que fait Rosalie ou moi dans le cours de la journée et à tout propos.
Zpočátku jsem se ho opravdu s radostí dotýkala, protože patřil Larderelovi — pak už to byla jen přetvářka — a teď je to tak drahá zvyklost, že dotyk toho kousku batisty mi připadá jako milované pohlazení.
Dans le commencement j’avais réellement du plaisir à le toucher, parce qu’il était à Larderel, puis ce ne fut que grimace, et à présent c’est une habitude si chère que le contact de ce morceau de batiste m’est comme une caresse aimée.
Poslyšte — Francouzi se chlubí, že mají své vlastní umění v malířství a zpěvu.
Ecoutez les Français se vantent d’avoir un art à eux pour la peinture et le chant.
Vše, co umějí, se naučili od Italů — a ten nejchudší, nejnešťastnější šetří, honí groš za grošem a kvapí do Itálie! Bože, jak je hloupé vyprávět věci, které všichni znají!
Tout ce qu’ils savent ils l’ont appris des Italiens, et le plus pauvre, le plus malheureux, amasse, économise et court en Italie ! Dieu ! que c’est bête de raconter des choses que tout le monde sait !
Byly jsme u Fauvela, a když jsem se zeptala, zda bych za dva měsíce mohla začít s lekcemi zpěvu:
Nous étions chez Fauvel et comme je demandais si dans deux mois je pourrais commencer des leçons :
„Ano,“ odpověděl, „jen je třeba dobře dávat pozor — a až si budete hledat učitele, vezměte si Itala: Italové, ať se teď říká cokoli, jsou nejlepšími mistry na světě.“
- Oui, répondit-il, seulement il faut prendre bien garde, et quand vous prendrez un maître, prenez un Italien, les Italiens, quoiqu’on dise à présent, sont les premiers maîtres au monde.
„Ale,“ namítla jsem velmi rozrušená, „říká se, že francouzská metoda...“
- Mais, repris-je très émue, on dit que la méthode française....
„Ale, slečno, Francouzi se učí u Italů.“
- Mais, Mademoiselle, les Français apprennent chez les Italiens.
Proč tedy zůstávat zde! Proč se zaslepovat několika pyšnými frázemi, jež říkají někteří Francouzi, kteří tomu nerozumějí — jako baronka a její manžel!
Alors pourquoi rester ici ! Pourquoi s’aveugler par quelques phrases orgueilleuses que disent quelques Français qui ne s’y entendent pas, comme la baronne et son mari !
Proč se otupovat v Paříži, když mohu žít tam!
Pourquoi m’abrutir à Paris quand je puis vivre là-bas !
A Výstava? Na Výstavu lze přijet!
Et l’Exposition ? On peut venir pour l’Exposition !
Nuže, bez okolků mezi námi — a manžel? Výběr titulů a jmění je zde větší, vše, co je bohaté a veliké, přichází do Paříže. Ano, bezpochyby — ale v tomto městě, kde je tolik dívek a tolik vdaných žen, se miluje málokdy. Uvažujme bez příkras.
Allons, pas de délicatesse entre nous... et un mari ? Le choix de titres et de fortunes est plus grand ici, tout ce qui est riche et grand vient à Paris. Oui, sans doute, mais on aime rarement dans cette ville où il y a tant de filles et tant de femmes mariées. Raisonnons brutalement.
V Itálii lásku probouzíme častěji — najednou v divadle, náhodou. Itálie je k tomu přímo stvořena.
En Italie on inspire plus souvent de l’amour, tout d’un coup au théâtre, par hasard. L’Italie est faite exprès pour cela.
Neboť jedině manžel mě může vytáhnout odtud, kde jsem!
Car c’est un mari seul qui peut me tirer d’où je suis !
Chtěla bych zemřít — tak mě dráždí všechny tyto úvahy, kombinace atd. atd.
Je voudrais mourir tant je suis agacée par toutes ces réflexions, combinaisons etc. etc.
Buďme fatalistkou!
Soyons fataliste !