❦
Neděle 15. července 1877
Včera jsem znovu začala kreslit, cestovní ateliér už mám rozložený.Dimanche 15 juillet 1877
Včera jsme s tetou mluvily o Marcuardovi a Dině. Nevím, zda jsem vás zpravila o tomto podivném dvoření. Marcuard k nám chodit nepřestal, jenže k Dině docela ochladl, byl k ní jen tak tak zdvořilý. Podle nás, mámy i mne, je to tím, že se k němu chovala velmi hloupě. Chvílemi si od něj nechávala líbat ruku v každém vhodném koutku a chvílemi koketovala se všemi těmi mladíčky a ani na něj nepromluvila. Takové kousky občas vyjdou, ale velmi zřídka u mužů vážných, praktických, švýcarských — a kteří mají svatební záměry.
Nous parlions hier avec ma tante de Marcuard et de Dina. Je ne sais si je vous ai tenu au courant de cette cour bizarre. Marcuard n’a pas cessé de venir chez nous en devenant tout à fait froid, tout juste assez poli, avec Dina. Cela tient comme nous pensons, maman et moi, à ce qu’elle a tenu vis-à-vis de lui une conduite très bête. Tantôt elle se laissait baiser la main dans chaque coin commode et tantôt elle était coquette avec tous ces petits jeunes gens et ne lui adressait pas la parole. Ces farces-là réussissent quelquefois, mais très rarement avec des hommes sérieux, positifs, suisses et qui ont des idées de mariage.
Předpokládám, že je měl — jinak by jeho chování bylo příliš drzé. Nevedl sladké řečičky, ale choval se jako čestný muž, který miluje dívku a neskrývá své záměry. Dina se nechovala, jak se sluší — snadno si představíte, co to může být, když se osoba od přírody těžkopádná snaží hrát lehkovážnou. Každopádně je to pro nás všechny veliké zklamání a máma to Dině hodně vyčítala.
Je suppose bien qu’il en avait, sans cela sa conduite serait par trop impertinente. Il ne disait pas de sucreries, mais se conduisait comme un honnête homme qui aime une jeune fille et qui ne cache pas ses intentions. Dina n’avait pas des manières convenables, vous vous imaginez facilement ce que cela peut être lorsqu’une personne naturellement lourde veut faire la légère. Dans tous les cas c’est un bien grand désappointement pour nous tous, que maman a beaucoup reproché à Dina.
Vracím se od Madeleine, kam jsem šla s baronkou pozorovat elegantní dámy. Ale v tom jsem přišla zkrátka.
Je reviens de la Madeleine où je suis allée avec la baronne pour voir les élégantes. Mais j’ai été volée sur ce point-là.
Měla jsem bílé bavlněné šaty, v pase stažené egyptskou stuhou. Střevíce z bílé kůže. Slaměný klobouk s bílou krepovou šerpou a kytičkou konvalinek. Velký bílý slunečník, docela hladký a plochý. Prostší už to být nemohlo.
Je portais une robe de coton blanc, serrée à la taille par un galon égyptien. Des souliers de peau blanche. Un chapeau de paillasson avec une écharpe de crêpe blanc et un bouquet de muguets. Une grande ombrelle blanche tout unie, très plate. Impossible d’être plus simple.
Abych se vrátila k Marcuardovi: i Alexandre ho pokládal za docela polapeného. Večer před naším hrozným vysvětlováním se mnou dlouho mluvil o Marcuardovi, skoro mi šeptal do ucha, a Schininà se ze své lóže potutelně usmíval. A v Sorrentu! Šli jsme spolu večer, cestou zpátky od Hamontoffových. Alexandre vypadal znuděně a jako ztracený a já se chvěla strachy, že ho popuzuji a nudím. Dina s Marcuardem nás předešli.
Pour en revenir à Marcuard, Alexandre même le croyait entièrement pris. La veille de notre affreuse explication, il m’a parlé longtemps de Marcuard presque à l’oreille et Schininà souriait malicieusement de sa loge. Et à Sorrento. Nous marchions ensemble, le soir en retournant de chez les Hamontoff. Alexandre avait l’air ennuyé et perdu et moi je frémissais de l’impatienter et de l’ennuyer. Dina et Marcuard nous dépassèrent.
„Za čtrnáct dní,“ řekl Alexandre posměšně, „pan a paní de Marcuard.“
- Dans quinze jours, dit Alexandre d’un ton railleur, M. et Mme de Marcuard.
„Proč ne?“ řekla jsem, velice potěšená představou, že by se něco takového mohlo stát. „Jsou oba okouzlující. Jen vy nejste hoden…“
- Pourquoi pas ? dis-je très contente à l’idée de la possibilité d’une telle chose, ils sont tous les deux charmants. Il n’y a que vous qui n’êtes pas digne...
„Ó, já,“ řekl, „to není pro mě…“
- Oh ! moi, dit-il, ce n’est pas pour moi...
A aby těm slovům dodal poezie, pronesl je s hamletovským výrazem.
Et pour poétiser ces paroles il les dit d’un air de Hamlet.
„To bych řekla,“ pospíšila jsem si s odpovědí, „to bych řekla.“
- Je crois bien, me suis-je empressée de lui répondre, je crois bien.
Ach, kdyby si byla Dina vzala Marcuarda! Zůstala bych v Itálii a paní de Marcuard by mě uváděla do společnosti.
Ah ! si Dina avait épousé Marcuard. Je demeurerais en Italie et Mme de Marcuard me conduirait dans le monde.
Mám reprodukci Larderelovy fotografie, a tak pošlu zpátky tu, kterou mi poslal Marcuard.
J’ai la reproduction de la photographie de Larderel, je m’en vais renvoyer celle que Marcuard m’a envoyée.
Nudím se tak, že bych si přála umřít. Nudím se tak, že mě nic na světě, jak se mi zdá, nemůže pobavit ani zaujmout. Nic si nepřeji, nic nechci! Ale ano, velmi bych si přála nestydět se docela otupět. Zkrátka moci nic nedělat, na nic nemyslet, žít jako rostlina — a nemít z toho výčitky.
Je m’ennuie au point de désirer mourir. Je m’ennuie tant que rien au monde, ce me semble ne peut m’amuser, m’intéresser. Je ne désire rien, je ne veux rien ! Si, je désirerais beaucoup n’avoir pas honte de m’abrutir tout à fait. Pouvoir en un mot ne rien faire, ne penser à rien, vivre comme une plante, sans en avoir de remords.
Blanc u nás strávil večer. Povídali jsme si. Moje vlastní konverzace se mi dost zprotivila od té doby, co jsem si přečetla, co píše paní de Staëlová o tom, jak cizozemci napodobují francouzského ducha. Podle ní nezbývá než zalézt [Škrtnut 1 řádek] do své díry a nikdy se neodvážit přijít do styku se vznešeným francouzským géniem.
Blanc a passé la soirée chez nous. Nous avons causé. Je suis assez dégoûtée de ma causerie depuis que j’ai lu ce que dit Mme de Staël sur l’imitation de l’esprit français par les étrangers. A l’écouter on n’a qu’à se cacher dans [une ligne rayée] son trou et ne jamais oser affronter le contact du sublime génie français.
Četba, kreslení, hudba — a přece nuda, nuda, nuda! Kromě těch zaměstnání a těch rozptýlení je potřeba něčeho živého — a já se nudím. Nenudím se proto, že jsem velká dívka na vdávání, kdepak; máte o mně příliš dobré mínění, než abyste tomu věřili. Nudím se proto, že můj život jde celý šejdrem, a protože se nudím!
Lecture, dessin, musique, mais ennui, ennui, ennui ! Il faut en dehors de ces occupations de ces délassements quelque chose de vivant, et je m’ennuie. Je ne m’ennuie pas parce que je suis une grande fille à marier, non; vous avez trop bonne opinion de moi pour le croire. Je m’ennuie parce que ma vie est toute de travers et que je m’ennuie !
Paříž mě zabíjí! Je to kavárna, dobře vedený hotel, bazar. Nu, doufejme, že si tu se zimou, s Operou, s Bois a se studiem zvyknu.
Paris me tue ! C’est un café, un hôtel bien tenu, un bazar. Enfin, il faut espérer qu’avec l’hiver, l’Opéra, le Bois, les études je m’y ferai.
Neznám tu nikoho!
Je ne connais personne !
Berthe odjela do Bretaně se švagrovou a s bratrem.
Berthe est partie pour la Bretagne avec sa belle-sœur et son frère.
Nemám ani chuť psát Marcuardovi.
Je n’ai même pas envie d’écrire à Marcuard.