❦
Úterý 22. května 1877
Alexandra jsem zevšednila tím, jak často o něm mluvím.Mardi 22 mai 1877
Tichkevitch se rozloučil a Galula nás přišel navštívit, a když mluvil o Livornu, zmínil se o Larderelových; přirozeně jsem se zeptala, zda zná jeho, a nejslavnější ze všech Galulů odpověděl, že ano…
Tichkevitch a fait ses adieux et Galula est venu nous voir et en parlant de Livourne nomma les Larderel, naturellement j’ai demandé s’il le connaissait et le plus célèbre de tous les Galula répondit que oui...
„Toho malého? Ano, znal jsem ho, jen velmi málo. Toho, co je blázen, totiž praštěný? Procházel se v nemožných šatech pod čínským slunečníkem.“
- Le petit ? Oui, je l’ai connu, fort peu. Celui qui est fou, enfin toqué ? Il se promenait avec des habits impossibles sous un parasol chinois.
Ostatně tady o něm nic jiného neslyšíme, všichni se smluvili.
On n’en entend pas d’autres, d’ailleurs, ici, ils se sont donnés le mot.