❦
Středa 23. května 1877
Jako každý den se malováním, zpěvem, čtením a muzicírováním dojde k šesté hodině – a v šest jdeme na Skating, kde je dnes večer pohádkové obecenstvo: nejdříve my s Gautierem, pak Vigierovi, d’Auzac, Chablikine (starý boháč, velmi špinavý, jenž přijímá hosty) a Emile na minutu a dva neznámí, nepočítaje zaměstnance a profesorovy děti. Protože tento ubohý deník budou číst teprve po mé smrti, musím říci, co je Vigierová: je to slavná zpěvačka Sophie Cruvelli,1 provdaná za vikomta Vigiera. Je jí padesát let a nejméně patnáct let se snaží vydávat za mladou dívku. Kanárkově žluté vlasy, klobouky a šaty takové, že kdo ji vidí poprvé, spustí řev a kokrhání. Anekdot je bezpočet. Nedávno jí praskly šaty a všechno bylo vidět; říká se dokonce, že bylo třeba přinést lopaty, aby se obsah živůtku2 vrátil na místo atd. Onehdy večer se jí Laurenti zeptal, proč si nesedne.Comme tous les jours on arrive à six heures en peignant, en chantant, en lisant, en faisant de la musique et à six heures on va au Skating où ce soir il y a une assistance fabuleuse, nous d’abord avec Gautier, puis les Vigier, d’Auzac, Chablikine (un vieux richard très sale qui reçoit) et Emile pour une minute, et deux inconnus, sans compter les employés et les enfants du professeur. Comme ce pauvre journal ne sera lu qu’après ma mort il faut que je dise ce que c’est que Vigier, c’est la célèbre chanteuse Sophie Cruvelli mariée au vicomte Vigier. Elle a cinquante ans et depuis quinze ans au moins veut se faire passer pour une jeune fille. Des cheveux canaris et, des chapeaux et des robes telles que ceux qui la voient pour la première fois poussent des hurlements, et des cris de coq. Les anecdotes ne tarissent pas. Dernièrement sa robe a craqué et on a tout vu, on assure même qu’il a fallu apporter des pelles pour réintégrer le contenu du corsage etc. l’autre soir Laurenti lui a demandé pourquoi elle ne s’asseyait pas.
„Protože mám strach, že prasknu,“ odpověděla.
— Parce que j’ai peur d’éclater, répondit-elle.
„Varujte mě prosím, vikomteso, neboť bych mohl dostat něco do oka.“
— Prévenez-moi de grâce, vicomtesse, car je pourrais recevoir quelque chose dans l’œil.
Byla nádherná a, kdyby se oblékala vhodně, byla by stále velmi krásná. Musela mít postavu jako já – ale nyní není nic podivuhodnějšího než ji vidět na Skatingu; a tak když ji vidím přijíždět z dálky, zastavím se a bojíme se navzájem jako dvě lokomotivy na téže koleji... Přirovnávám se k dobré vikomtese, protože jako ona se bojím vyjet sama; dnes večer jsem se odvážila a ona mě napodobila a plácala se jako mladý pes, kterého chtějí utopit. S Gautierem nás to věčné téma vtipů opět rozesmálo.
Elle était superbe et, si elle s’habillait convenablement, serait encore fort belle. Elle a dû être faite comme moi mais maintenant rien de plus extraordinaire que de la voir au Skating, aussi quand je la vois arriver de loin, je m’arrête et nous nous craignons comme deux locomotives sur la même voie... je me compare à la bonne vicomtesse parce que comme elle, je crains de m’aventurer seule, ce soir je me suis lancée et elle m’imita en pataugeant comme un jeune chien qu’on veut noyer. Cet éternel sujet à plaisanterie nous a encore fait rire avec Gautier.
Jsem trochu nevázaná snad, ale zábavná; v Itálii jsem si osvojila tento způsob, který mi vyhovuje, protože mě omamuje, baví a je mi zcela přirozený.
Je suis un peu libre peut-être, mais amusante, c’est en Italie que j’ai pris ce genre qui me convient parce qu’il m’étourdit et m’amuse et m’est tout naturel.
Audiffret pozdravil z velké dálky; v zimě měl horší zrak, ale já ten neklid cítím právě v létě.
Audiffret a salué étant fort loin, en hiver il avait la vue plus mauvaise, mais c’est en été que j’éprouve ce malaise moi.
„Audiffret není zlý,“ říká Barnola, „ale ten Saëtone je hrubec! Sám jsem ho slyšel, jak Audiffretovi bránil, aby vás přišel navštívit v divadle; sám jsem to viděl!“
— Audiffret n’est pas méchant, dit Barnola, mais c’est Saëtone qui est un grossier ! Je l’ai entendu moi-même empêcher Audiffret de venir vous faire une visite au théâtre; je l’ai vu moi-même !
Ach, milý Andriot – to mě skoro nepřekvapuje; tolik jsem se vám posmívala a teta vám jen pořád vykládala o směšnostech, zlomyslnosti a ošklivosti slečen Lacroixových, z nichž starší je teď vaší něžnou polovičkou.
Ah ! cher Andriot, ça ne m’étonne presque pas, je me suis tellement moquée de vous, et ma tante n’a fait que vous parler des ridicules, de la méchanceté, de la laideur des demoiselles Lacroix, l’aînée desquelles est en ce moment votre tendre moitié.
Ten dobrý Ricardo zůstal do dvanácti [hodin], i Anet, dědečkův okulista.
Ce bon Ricardo, il est resté jusqu’à douze [heures], et aussi Anet, l’oculiste de grand-papa.
Kolem jedenácti přišli ke mně; předpokoj udivuje svým červeným saténem, pompejskými malbami3 a červenou lampou – člověk je jako v podivné šarlatové mlze; ráda pozoruji, jak to na lidi zapůsobí poprvé. Anet je dvacetiosmiletý mladý muž, slušný a prý hezký; jako lékař, který chodí dvakrát denně, patří tak trochu k domu, a tak při vstupu poklekl a zeptal se, zda jsme v kapli nebo v malém pekle.
Vers onze heures on est venu chez moi, l’antichambre frappe par son satin rouge, ses peintures pompéiennes et sa lampe rouge, on est comme dans une vapeur écarlate étrange; j’aime à voir l’effet que cela fait aux gens pour la première fois. Anet est un jeune homme de vingt-huit ans, comme il faut et beau à ce qu’on dit, en sa qualité de docteur venant deux fois par jour, il est un peu de la maison, aussi en entrant il s’agenouilla et demanda si nous étions dans une chapelle ou dans un petit enfer.
„Při vstupu jsem nevěděl, kde jsem,“ říká, „ta červeň, to světlo a pak ta nebeská modř – člověk čeká, že se nejdříve objeví čerti a pak andělé, a je celý omráčen, zdrcen.“
— Je ne savais plus ce que c’était, en entrant, dit-il, ce rouge, cette lumière, puis ce bleu de ciel, on s’attend à voir d’abord apparaître des diables et puis des anges et on est tout étourdi, écrasé.
Tak jsem to chtěla. Hovořili jsme do půl druhé ráno – řeči prokládané Barnolovým zpěvem, oživované mými výpady a doprovázené pianissimem na mandolínu jako v dramatech Théâtre Français de Nice. Anet si vyměňoval pohledy s paní Kondareffovou, které okamžitě vysvětloval tím, že nám posílal pohledy tak posměšné, že by si jich jiná byla všimla.
C’est ainsi que je le voulais. On a causé jusqu’à une heure et demi, causeries entremêlées du chant de Barnola, égayées par des sorties de moi et accompagnées par un pianissimo de mandoline comme dans les drames du Théâtre Français de Nice. Anet échangeait des regards avec Mme Kondareff, qu’il expliquait immédiatement en nous en envoyant de si railleurs qu’une autre s’en serait aperçue.
na okraji
Později jsem zjistila, že mezi nimi existovala dojemná intimita – tak dojemná, že se snad dotýkali trochu příliš zblízka.
dans la marge J’ai découvert ensuite qu’il existait entre eux une touchante intimité, si touchante qu’ils se sont touchés d’un peu trop près peut-être.
A to je můj život tady; a bude třeba zbořit veškeré ty... úpravy a odvézt nábytek a utrácet... jen neochabnout – musí to být.
Et voilà ma vie ici, et il faudra démolir tout ces... arrangements et transporter les meubles et dépenser... ne faiblissons pas, il le faut.
Nedivte se – je to odpověď Marcuardovi:
Ne vous étonnez pas, c’est une réponse à Marcuard :
Opsaný dopis · Lettre de Marie à Marcuard, 23 mai 1877Jen tak mimochodem jste mi řekl, abych vám o nás podávala zprávy, a já vám je podávám doopravdy. Zbožňuji psát a svým krasopisem druhé hned tak nešetřím. Máme se dobře a již neprší, takže Dina si nedopřává kachní radovánky, ale zůstává u dědečka v camera obscura,4 což je velmi zábavné, je-li člověk znechucen světlem; nevím, zda je to její případ, já tam trávím dvě hodiny denně a připadá mi to velmi krásné. Je mi líto, že vy, který máte tolik vkusu, nevidíte můj koutek: předpokoj je šarlatový a může docela dobře představovat očistec, pak můj pokoj, který jakž takž představuje nebe, a konečně pokoj Pompadour,5 jenž nemůže jinak než představovat zemi! V zemi nebo na zemi – jak libo – jsem právě dokončila Melissana, ale namalovala jsem ho tak daleko vlevo (kvůli srdci, to se rozumí), že pravá strana je prázdná a je to velmi ošklivé. Můžete to však napravit tím, že mi pošlete dobrou fotografii vašeho přítele Alexandra, podle níž mohu udělat protějšek6 k tomu milému princi, který tak bude mít překvapení a dvojitý dárek.Vous m’avez dit en l’air de vous donner de nos nouvelles et je vous en donne en réalité. C’est que j’adore écrire et ne fais pas facilement grâce de ma calligraphie. Nous nous portons bien et il ne pleut plus de sorte que Dina ne se donne pas la satisfaction des canards mais reste auprès de mon grand-père dans une camera obscura ce qui est très récréatif quand on est dégoûté de la lumière, je ne sais si c’est son cas, pour moi j’y passe deux heures par jour et trouve que c’est très beau. Vous qui avez tant de goût, je regrette que vous ne voyez pas mon réduit, l’antichambre est écarlate et peut assez bien figurer le purgatoire, puis ma chambre qui tant bien que mal représente le ciel et enfin une pièce Pompadour qui ne peut faire autrement que de représenter la terre ! C’est dans la terre ou sur la terre, comme vous voudrez, que je viens d’achever Melissano, mais je l’ai fait tellement à gauche (à cause du cœur cela se comprend) que le côté droit est bien vide et c’est très laid. Vous pourrez y remédier pourtant en m’envoyant une bonne photographie de votre ami Alexandre d’après laquelle je pourrai faire un pendant à ce cher prince qui aura de la sorte une surprise et un double présent.Co se rozptýlení týče, máme Skating a mořské koupele; jsou praktičtí lidé, kteří tvrdí, že jsou v tuto roční dobu totéž. Víte, nedávno jsem koupila věc, za niž byste zaplatil draho – je to krabička na rukavice ze 14. století (to je proto, aby se vztekal). Apropos starožitností – mladá harfistka vám nikdy nebyla určena; jednoduše se počítalo s vaší přátelskou intervencí a dopisem do Vídně. Ale jak bude moci to ubohé stvoření bojovat proti divokým potomkyním Arpáda!7En fait de distraction, nous avons le Skating et les bains de mer, il y a des gens pratiques qui disent qu’en cette saison c’est la même chose. Vous savez, j’ai acheté l’autre jour une chose que vous payeriez cher, c’est une boîte à gants du XIV^e^ siècle (c’est pour le faire enrager). A propos d’antiquités, la jeune harpiste ne vous a jamais été destinée, on comptait tout bonnement sur votre amicale intervention pour écrire à Vienne. Mais comment pourra-t-elle, pauvre créature, lutter contre les féroces descendantes d’Arpad !Komu dali medaili? Přesto – netlačte na střelecký výbor, pane, je to krásná instituce.A qui a-t-on donné la médaille ? Tout de même, ne violentez pas le comité du tir, Monsieur, c’est une belle institution.Odkud jste sesbíral ty slavné věty na můj účet? Jsou lichotivé, ale jinak se o mně mohlo říkat i méně pěkného.Où avez-vous recueilli les fameuses phrases sur mon compte ? Elles sont flatteuses mais on aurait pu d’ailleurs dire moins bien.Znal jste jistého Audiffreta, a jak? Atd. atd.Avez-vous connu un certain Audiffret et comment ? etc. etc.
Požádala jsem ho, aby mi řekl, co se o mně říká, a on mi píše:
Je l’avais prié de me dire ce qu’on disait de moi et il m’écrit :
Opsaný dopis · Lettre de Marcuard à Marie (extrait), mai 1877Konečně jsem tu a tam posbíral několik vět o vás. Všichni se shodují, že máte nesmírně mnoho osobitosti, švihu.
J’ai enfin recueilli quelques phrases sur vous ça et là. On s’accorde pour dire que vous avez énormément de cachet, de chic.
Odpovídám mu na to: byla jsem tak ošklivá, že se třesu jen při pomyšlení; v Nice jsem znovu nabyla původní podoby – to neříkám proto, že to nemůžete ověřit, ale je to pravda: v Itálii mě nikdo nikdy neviděl ani trochu hezkou.
Je lui réponds à cela que : j’étais si laide que je frémis rien que d’y songer, à Nice j’ai repris ma forme première, je ne le dis pas parce que vous pouvez pas vérifier, mais c’est vrai, en Italie on ne m’a jamais vue à peu près bien.
Ach! Když si pomyslím, že žijeme jen jednou a že každá minuta nás přibližuje ke smrti, šílím!!! Smrti se nebojím, ale život je tak krátký, že promarnit ho je hanebnost.
Oh ! quand je pense qu’on ne vit qu’une fois et que chaque minute nous rapproche de la mort, je deviens folle !!! Je ne crains pas la mort, mais la vie est si courte que la gaspiller est une infamie.
Poznámky
Pozn. překl.: Sophie Cruvelli (1826–1907) — slavná operní sopranistka; po sňatku s vikomtem Vigierem kolem roku 1856 opustila pódium. ↩
Pozn. překl.: Živůtek (fr. corsage) — přiléhavá horní část dámských šatů. ↩
Pozn. překl.: Pompejské malby — dekorativní styl napodobující antické římské fresky; módní v 70. letech 19. stol. ↩
Pozn. překl.: Camera obscura — doslova „temná komora“; zde zatemněný pokoj, který dědečkovi předepsali po operaci oka. ↩
Pozn. překl.: Pokoj Pompadour — místnost zdobená v rokokovém stylu markýzy de Pompadour, oblíbeném v 18. stol. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „pendant“. ↩
Pozn. překl.: Arpád — bájný zakladatel uherského národa; jeho „potomkyně“ jsou Maďarky. ↩