❦
Sobota 19. května 1877
Šla jsem zalidnit Skating, velmi elegantně oblečená. Dina bruslila s Lise a já jsem se na ně dívala se slečnou Collignon. To bylo celé publikum. Vešel Audiffret, rozhlédl se po prázdných lavicích a přišel si sednout ke mně. Jsem k němu zdvořilá, a přitom ho dál přehlížím, s čímž se před Laurentim a Sommierem vůbec nedokáže smířit, a odchází dřív než oni.Samedi 19 mai 1877
Ubohý člověk, s ním si připadám jako královna, sama ani nevím proč.
Pauvre homme, je me sens reine avec lui, on ne sait trop pourquoi.
Nějaké dobré duše přišly varovat Rosalii, že ji necháme ve štychu a že by udělala dobře, kdyby od nás odešla; přišla mi celá uplakaná říct, že odchází. Nevím jak, ale zjistila jsem důvod, ačkoli ho nechtěla říct, a když jsem ho znala, nazvala jsem ji darebnicí a hlupačkou a řekla jí, že od zítřka může sloužit, komu chce, že takovou zatracenou potvoru nepotřebuji.
De bonnes âmes sont venues prévenir Rosalie que nous la planterions là et qu’elle ferait bien de nous quitter, elle vint me dire tout en larmes qu’elle partait, j’ai, je ne sais comment su la raison car elle ne voulait pas la dire, et l’ayant su, je l’ai traité de vaurienne et d’idiote et lui ai dit qu’elle pouvait aller servir qui elle voulait dès demain, que je n’avais pas besoin d’une fichue-coquine comme elle.
„Cože! Posloucháte lidi na ulici a troufáte si jim věřit navzdory tomu, co říkám já! Když jsem s vámi spokojená a vy jste spokojená se mnou, k čertu!“
- Comment ! Vous écoutez des gens dans la rue et vous osez les croire en dépit de ce que je dis ! Puisque je suis contente de vous, puisque vous êtes contente de moi que diable !
Takto uklidněná zůstává a přináší mi dopis od Malého Charlese, který se jí mimo jiné jako vždy vyptává na mě, kam a kdy jedeme, a pak, jestli nemáme zprávy od pana hraběte. Lze předpokládat, že lidé z čísla 19 chtějí vědět, zda si dopisujeme.
Rassurée de la sorte, elle reste et m’apporte une lettre du Petit-Charles qui entre autres, lui demande de mes nouvelles comme toujours, où nous allons et quand, et puis si on n’a pas eu de nouvelles de Monsieur le comte. On suppose que les gens du 19 désirent savoir si nous correspondons.
Večer jsem si dala odnést do zahrady Alexandrovu rakev a okouzlovala jsem uši kolemjdoucích. Alexandrova rakev, to je pouzdro mé mandolíny.
Le soir, j’ai fait porter au jardin le cercueil d’Alexandre et j’ai charmé les oreilles des passants. Le cercueil d’Alexandre, c’est la boîte de ma mandoline.
Chybělo mi, abych uměla hrát na takovýhle nástroj. Klavír se mi nelíbí, leda by to bylo něco úžasného.
Il me manquait de savoir jouer d’un instrument comme celui-ci. Le piano me déplaît à moins d’être quelque chose de fabuleux.
Zdálo se mi, že mi Alexandre říkal, že jeho matka žila s Marcuardovým otcem.
J’ai rêvé qu’Alexandre me disait que sa mère avait vécu avec le père de Marcuard.