Neděle 20. května 1877

Všichni jsme měli jet do Monaka zhlédnout představení slavného kapitána Boytona, ale ujel nám vlak ve dvě; potom už jsem nechtěla, a protože pršelo, zůstala jsem s dědečkem.
V našem tak monotónním životě je vše závažné: dnes večer se poprali psi, ubohého malého Pincia zvaného Pintchik pokousali a váleli po zemi. Přiběhla jsem a zastihla bojovníky v zuřivém střetu, kolem plakaly všechny naše holčičky a Walitský si netroufl zasáhnout. Konečně Lise chytila toho malého bílého za ocas a začali jsme ho ošetřovat; ale ta ubohá holčička dostala téměř nervový záchvat a stále opakovala: „Zabili ho, zabili ho!“
Ach, dostala jsem velmi milý dopis od komtura de Marcuarda! Píše mi, že o záležitosti mladé dámy, která hraje na harfu, je třeba mluvit s Alexandrem, jenž je v Pešti tak zvyklý na Maďarky a maďarský způsob, že o návratu není řeči.
Nevím proč, ale jsem navzdory očekávání klidná, pokud jde o cestovatele. Zemře-li – budu nadšená. Je-li zamilován – to pomine; u něj nic nevydrží a mění se třikrát za den, někdy i víckrát. Ožení-li se... dá se ženě přebrat. Jedním slovem – vždy se znovu setkáme. Podstatné je zajistit si místo v první řadě; zbytek je snadný, tím spíš, že mě nemiluje – tedy nemám co ztratit ani čeho se bát.
Mluvím o tom, smějeme se, žertuji a toť vše; zbytek je tak zahrabán kdovíkde, že už nenacházím nic, anebo skoro nic.
škrtnutoPondělí 21. května 1877
škrtnuto[Zrušeno 5 řádků]

Poznámky

Pozn. překl.: Kapitán Paul Boyton (1848–1924) — americký dobrodruh proslulý ploveckými kousky v nafukovacím gumovém obleku; v 70. letech 19. stol. objížděl Evropu s turné. ↩
Pozn. překl.: Komtur — čestný titul, zde pravděpodobně komtur rytířského řádu. ↩
Pozn. překl.: „Mladá dáma, která hraje na harfu“ je smyšlená nevěsta z Mariina žertovného dopisu Marcuardovi ze 14. května (071.0319): dva miliony k „uložení“, harfa, zpěv a vyšívání a dvaadvacet let „teprve v roce 1859“, tedy asi čtyřicet. Marie ji nabízela jako partii pro Alexandra; Marcuard odpovídá ve stejném duchu. ↩
Pozn. překl.: Pešť — levobřežní část Budapešti; s Budínem a Starým Budínem byla sloučena roku 1873, samotný název Pešť se však běžně užíval dál. ↩