❦
Úterý 1. května 1877
Usnula jsem včera tak brzy, že jsem nepsala; ostatně skoro není co vyprávět. Pršelo, do šesti jsme se projížděly v zavřeném kočáře. Nemohla jsem se vynadívat na Florencii; soulad, který vládne mezi starými divy a novými domy, se mi nesmírně líbí.Mardi 1er mai 1877
Nacházíme Marcuardovu navštívenku. A to je vše.
Nous trouvons la carte de Marcuard. Et c’est tout.
Dnes pršelo; byla projížďka v Cascine, kde jsme viděly Silénu Righi, bývalou šelmu pana hraběte. Pořádně jsem si ji neprohlédla, ostatně musím ji vidět nahou, rozhodně. Náš kočí ji jako naschvál vozil, když byla u Larderela; mezi jinými pozoruhodnostmi nám ji ukázal a slíbil, že nám ukáže i Niccoliniho.
Aujourd’hui il y a plu, il y a une promenade aux Cascine, où nous avons vu Silène Righi, ex-coquine de Monsieur le comte. Je ne l’ai pas bien remarquée, d’ailleurs il faut que je la vois nue, absolument. Notre cocher s’est trouvé comme exprès, l’avoir servie lorsqu’elle était à Larderel; entre autres choses remarquables il nous l’a indiquée, promettant de montrer aussi Niccolini.
Lidí bylo málo, a Marcuard. To je muž, se kterým nejvíc štěbetám. Jeho otcovský, zdrženlivý a potutelný výraz mě svádí k tomu, že namluvím spoustu hloupostí.
Il y avait peu de monde, et Marcuard. C’est l’homme qui me fait le plus bavarder. Son air paternel, serré et sournois me fait dire beaucoup de bêtises.
Nakonec, když jsme (ještě před koncem projížďky) znovu jely kolem domu Larderelových, potkaly jsme Vytrvalce z Veglione, takzvaného prince Ruffa; ale protože jel ve vlastním kočáře, předpokládám, že je Florenťan.
Enfin en repassant (avant de finir la promenade) devant la maison Larderel, nous avons rencontré le Persévérant du Veglione, le soi-disant prince Ruffo, mais comme il était dans sa voiture je suppose qu’il est Florentin.
Marcuard u nás strávil hodinu a večer ho vidíme znovu v divadle Pagliano, Pergola je zavřená! Dávají Wagnerova „Rienziho“. Té hudbě jsem vůbec nerozuměla.
Marcuard a passé une heure chez nous, et le soir on le revoit au théâtre Pagliano, la Pergola est fermée ! On donne “Rienzi” de Wagner. Je n’ai rien compris à cette musique.
Toto divadlo není v módě; držela jsem se stranou, nebylo tam nic zajímavého.
Ce théâtre n’est pas à la mode, je me suis tenue à l’écart il n’y avait rien d’intéressant.
Zase jsem si z Marcuarda dělala legraci. Dělat si legraci! Fuj! Co naplat!
J’ai de nouveau blagué Marcuard. Blaguer ! fi ! Que voulez-vous !
Vítr se obrátil. Neapol byla krásný sen. Necítila jsem se tam ze všeho vyloučená, měly jsme známé, a aniž jsme chodily k neapolské aristokracii, vídaly jsme ji v Cercle, ve společnosti vybrané a dosti těžko přístupné. A všichni čekali, že nás příští zimu uvidí znovu a že budeme přijímat všechny a chodit všude; protože to tak všichni předpokládali, přešla ta představa i na nás, a ostatně je to docela možné.
Le vent a tourné. Naples était un beau rêve. Je ne m’y sentais pas exclue de tout, nous avions des connaissances, et sans aller chez l’aristocratie napolitaine nous la voyions au Cercle, réunion distinguée et assez difficile à aborder. Et tout le monde s’attendait à nous revoir l’hiver prochain et recevoir tout le monde et aller partout; comme on avait cette idée elle nous est passée, et d’ailleurs c’est très possible.
Ale tady, ve Florencii, znovu cítím celý ten rozdíl, vidím prostor, který mě dělí od toho světa, na nějž hledím jako na zemi zaslíbenou.
Mais ici, à Florence je sens de nouveau toute la différence, je vois l’espace qui me sépare de ce monde que je regarde comme la terre promise.
Jak krásné by bylo cestovat, jezdit do takových rájů, jako je Neapol, Florencie, Řím, kdyby se tam jezdilo jako Mechterští, Soukowkinovi, jako... co já vím, zkrátka všichni ti lidé.
Qu’il serait beau de voyager, d’aller dans des paradis comme Naples, Florence, Rome, si on y allait comme les Mechtersky, les Soukowkine, les... que sais-je, tout ce monde enfin.
Po tři měsíce jsem na to všechno zapomněla, a najednou, a to ve městě krásnějším než Řím, které miluji skoro stejně jako Řím... Vy nechápete lásku k městům? Mě mrazí už při pouhých jménech Neapol (z konvence ji milují všichni), Florencie a Řím. Jaký kouzelný život by to byl!! Neboť může-li být někdo dokonale šťastný, jsem to já. Vždyť mám jen jediný žal; všechno, co ostatní oplakávají, se mi líbí. Křičela jsem kvůli Larderelovi? Ano, ale jen abych o tom mohla vyprávět; bylo to velké vzrušení, ale život by nebyl krásný, kdyby takových nebylo.
Pendant trois mois j’avais oublié tout cela, et voilà que tout d’un coup, et dans une ville plus belle que Rome et que j’aime presque autant que Rome... Vous ne comprenez pas l’amour des villes ? Moi, j’ai des frissons aux seuls noms de Naples, (par convention, tout le monde l’aime) Florence et Rome. Quelle vie d’enchantement ce serait !! Car, s’il y a quelqu’un qui peut être parfaitement heureux, c’est moi. En effet je n’ai qu’un seul chagrin, tout ce que les autres pleurent tout cela me plaît. Ai-je crié pour Larderel ? Oui, mais seulement pour raconter la chose; c’était une grande émotion mais la vie ne serait pas belle s’il n’y en avait pas.
Nemoci, úmrtí, rozchody, krutosti lásky, to všechno jsou příjemné bolesti a příjemná rozervání. Člověk nad nimi pláče, křičí, rve si vlasy, ale nakonec se s nimi smíří; mluvím za sebe.
Maladies, morts, séparations, cruautés d’amour, tout cela ce sont des douleurs et des déchirements agréables. On en pleure , on en crie, on s’en arrache les cheveux, mais au bout du compte on s’en accommode, je parle pour moi.
Co je nesnesitelné, je takový život!!
Ce qui est insupportable, c’est une pareille vie !!
Počítala jsem s Dininým sňatkem s Marcuardem. Bylo by to opravdové požehnání, mohla bych jezdit, kam chci, vidět, vybírat. Ale toto štěstí nepřijde. Ve své tísni se upínám k myšlence, že Vytrvalec je snad nějaký vhodný princ, tím spíš, že mi karty slibují plavovlasého muže.
Je comptais sur le mariage de Dina avec Marcuard. Ça aurait été une vraie bénédiction, j’aurais été à même d’aller où je veux, de voir, de choisir. Mais ce bonheur n’arrivera pas. Dans ma détresse je m’accroche à la pensée que le Persévérant est peut-être quelque prince convenable, d’autant plus que les cartes me promettent un blond.
Ach, můj císaři1. Ať je to jak chce, nemohu si klidně říct: kdybys ve Florencii chodila do společnosti, setkala by ses s rodinou Bijou a udělalo by to velmi dobrý dojem – ne že by se do tebe proto zamiloval nebo že by sis ho vzala, to ne, ale prostě by to bylo velmi dobré.
Ah ! mon empereur. C’est égal, je ne puis pas tranquillement me dire que : si tu allais dans le monde à Florence, tu rencontrerais la famille de Bijou et que ce serait d’un très bon effet, non pas qu’il en deviendrait amoureux de toi ou tu l’épouserais, non, mais simplement ce serait très bien.
Ale pochopte přece... Ne, nikdy nepochopíte tohle mučení! Představte si, že vám dají nádherné šaty a vzadu do nich udělají díru! V takovém postavení jsem. Směšné a srdcervoucí.
Mais comprenez donc... Non, jamais vous ne comprendrez cette torture ! Imaginez qu’on vous donne une robe splendide et qu’on y fasse un trou par-derrière ! Voilà la position. Risible et navrante.
Nejhroznější je být nešťastná kvůli takové věci!!! Jako by člověk přišel o nos!
Ce qui est le plus affreux c’est d’être malheureuse pour une telle chose !!! C’est comme si on perdait le nez !
Jestliže jste četli všechno, nemusím se vysvětlovat; ostatně mohla bych jen vykřikovat, sázet tečky, volat, že nechápete atd. atd.
Si vous avez tout lu, je n’ai pas besoin de m’expliquer, d’ailleurs je ne pourrais que pousser des exclamations, mettre des points, m’écrier que vous ne comprenez pas etc. etc.
A hlavně být nucena naříkat nad něčím tak prostým, tak přirozeným!!
Et surtout, se voir obligée de se lamenter sur quelque chose de si simple, de si naturel !!
Čím víc si na to stěžuji, tím víc zuřím, protože mě rozčiluje, že takhle vystavuji na odiv své ponížení, že zuřím kvůli... tomu, co mi náleží, co je zrůdné nemít! Zuřím, že to pokládám za zrůdné nemít, že je to něco, co náleží, co je přirozené...
Plus je m’en plains, plus je rage, parce que je suis furieuse d’exposer ainsi mon humiliation, de rager pour... ce qui est dû, ce qu’il est monstrueux de ne pas avoir ! Je rage de trouver que c’est monstrueux de ne pas l’avoir, que c’est une chose due, naturelle...
Ach, Svatá Panno Maria!
Ah ! Sainte Vierge Marie !
Dostáváme depeše od svých přátel Neapolců, hlavně od Melissana.
On a des dépêches des nos amis les Napolitains, surtout de Melissano.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „mon empereur“ — Larderelovo podnapilé zvolání (070, 8. dubna 1877), které si Marie opakuje jako refrén. ↩