❦
Středa 2. května 1877
Můj císaři1, jak se tu dobře dýchá a inkoust je tak dobrý, že se člověku pořád chce psát.Mon empereur, que l’on respire bien ici et l’encre est si bonne qu’on a toujours envie d’écrire.
Dina je trochu nevolná a nevychází z pokoje, takže mám pěkné místo, z nějž si lépe vychutnám projížďku. Mohla jsem ho mít vždy, ale jemnocit a zdvořilost mi přikazují jej přenechat.
Dina un peu indisposée garde la chambre, par conséquent j’ai la belle place, ce qui me permet de mieux jouir de la promenade. J’aurais pu avoir toujours cette place, mais la délicatesse et la courtoisie m’ordonnent de la céder.
Cascine2 jsou rájem, miluji zeleň. Mánii přání jsem se nezbavila, takže jsem si za projížďky přála při každé příležitosti; obzvlášť mě zaujal zvuk kočáru jedoucího za naším, chtěla jsem se ohlédnout: Když se ohlédneš, ta věc se nestane! Nezbylo mi než se neohlédnout; nicméně kočár nás brzy předjel a spatřily jsme viktórii3 se dvěma hnědými koňmi a s prostými, elegantními zelenými livrejemi.4 Nad erbem byla hraběcí koruna a dáma ve viktórii mi připadala štíhlá a velmi elegantní, třebaže již jistého věku. Fialové šaty z hedvábí a raženého sametu a kytičky fialek na klobouku.
Les Cascine sont un paradis, j’adore la verdure. La manie des vœux n’est pas passée, aussi tout en me promenant j’en faisais à toute occasion; le bruit d’une voiture qui venait derrière la nôtre m’a frappée particulièrement, j’ai voulu regarder: Si tu te retournes telle chose n’arrivera pas ! Force me fut de ne pas me retourner, d’ailleurs la voiture nous dépassa bientôt et nous pûmes voir une victoria attelée de deux chevaux marron, des livrées vertes simples et élégantes. Les armes étaient surmontées d’une couronne de comte, et la dame qui était dans la victoria me parut mince et très élégante bien que d’un certain âge. Une robe violette, soie et velours frappé, et des bouquets de violettes sur le chapeau.
Sotva jsem se na ni podívala, ona si mě však prohlédla a usmála se.
Je l’ai à peine regardée mais elle m’examina et sourit.
„Kdo je ta dáma?“ ptala se máma kočího ve chvíli, kdy jsem si pomyslela: to musí být Larderelova matka, podobá se mu.
— Qui est cette dame ? demandait maman au cocher au moment où je pensais : ça doit être la mère de Larderel, elle lui ressemble.
„Paní de Larderel,“ odpověděl kočí.
— Madame de Larderel, répondit le cocher.
Proč si mě tak prohlížela a proč se usmála? Zná mě snad? Nejspíš jí mě někdo popsal. A pokud ví – co ví: první část toho příběhu, nebo druhou?
Pourquoi m’a-t-elle regardée particulièrement et pourquoi a-t-elle souri ? Est-ce q’elle me connaît ? On lui aura donné mon signalement. Et si elle sait, que sait-elle, la première partie ou la seconde ?
Když vidím, jak vystupuje z kočáru a vydává se alejí pro pěší vlevo (ta pro jezdce je vpravo), dám zastavit mnohem dál a vystoupím s mámou také, abychom se s ní setkaly tváří v tvář. Je Francouzka, víte? Znovu se na mě usmála, a to velmi vlídně; možná je to prostě její způsob.
La voyant descendre de voiture et s’engager dans l’allée des piétons qui est à gauche comme celle des cavaliers est à droite, je fais arrêter beaucoup plus loin et descends aussi avec maman pour la rencontrer en face. Elle est française, vous savez ? Elle m’a de nouveau souri, et d’un air très bienveillant; c’est peut-être sa manière à elle.
Po čtvrthodině nás minula znovu, tentokrát šla stejným směrem jako my – s dcerou, hraběnkou de Mirafiore, na pohled rozkošnou dívčinou, elegantní a půvabnou.
Au bout d’un quart d’heure elle nous dépassa cette fois allant dans le même sens que nous avec sa fille la comtesse de Mirafiore, charmante petite fille à la voir, élégante et gracieuse.
Larderel má aristokratickou rodinu, hezký palác5, jeho matka pořádá otevřené večery, jeho sestra je snachou královou,6 jeho bratr si vzal Salviatiovou – když to všechno uvážím, odpouštím si svou slabost k němu. Tento rozmar nemůže utrpět na ješitnosti, a je tedy čistý; smí se bez hanby nazývat láskou a kvést, jak dlouho se mu zlíbí.
Larderel a une famille aristocratique, un joli palazzo, sa mère tient maison ouverte, sa sœur est la bru du roi, son frère a épousé une Salviati, tout bien considéré je me pardonne ma faiblesse pour lui. Ce caprice ne peut être froissé dans sa vanité, donc il est propre et peut sans honte s’appeler amour et fleurir tant qu’il lui plaira.
Konečně se tedy už nemusím červenat ani trpět kvůli všem těm drobnostem, jež raní mé jemné city. Hm, jsem s mou rodinou docela spokojená, ujde to, ujde to. Říkám to mámě a Dině a směji se mé rodině. Vidíte – věci, jež by jiné trápily, mě prostě baví.
Enfin, je n’ai donc plus à rougir et à souffrir de toutes ces petites choses qui froissent mes sentiments délicats. Hum, je suis assez contente de ma famille, pas mal, pas mal. Je le dis à maman et à Dina et ris de ma famille. Vous voyez, ces choses-là qui chagrineraient une autre, m’amusent seulement.
Marcuard píše, že dnes večer je na Skatingu sešlost, a připomíná nám, že zítra snídáme u něj. Víte, vážně – ve Florencii je velkou módou snídávat u Marcuarda.
Marcuard écrit qu’il y a réunion au Skating ce soir et nous rappelle que demain nous déjeunons chez lui. Vous savez, sérieusement c’est très à la mode à Florence de déjeuner chez Marcuard.
Jdu na Skating s mámou. Florentský Skating je rozkošný kulatý sál, dost prostorný, vysoko klenutý do kupole, elegantní a osvětlený elektřinou.7 Lidí málo, zato elegantních. Marcuard k nám klouže a hned spatřím mou rodinu – Blanche v milostném rozhovoru s manželem. Kdo by je dnes večer viděl, nikdy by neřekl, že jsou manžel a žena. Spíš Giselle a Balzorano. Moje rodina je rozkošná. Moje sestra nevypadá jako hraběnka ani jako vdaná dáma; je to dívenka, s níž bych chtěla tropit hlouposti jako s Giro-Olgou. Vypadá tak dobrosrdečně, tak jemně. Prostě moje rodina je to nejlepší, co Florencie nabízí. Chápete – ať je tomu jakkoli – lichotí mi to.
Je vais au Skating avec maman. Le Skating de Florence est une ravissante salle ronde, assez grande, très haute en dôme, élégante, éclairée à l’électricité. Peu de monde mais on est élégant. Marcuard glisse vers nous et aussitôt j’aperçois ma famille, Blanche en causerie amoureuse avec son mari. On ne dirait jamais un mari et une femme à les voir ce soir. Giselle et Balzorano plutôt. Ma famille est charmante. Ma sœur n’a pas l’air d’une comtesse, d’une dame mariée; c’est une petite fille avec laquelle je voudrais faire des bêtises comme avec Giro-Olga. Elle a l’air si bonne, si douce. Décidément ma famille est le bouquet de Florence. Vous comprenez, quoiqu’il en soit cela me flatte.
Marcuard je milý, i já se cítím milá a půvabná. Jaké krásné město Florencie, můj císaři.
Marcuard est aimable, je me sens aimable et gracieuse aussi. Quelle belle ville que Florence, mon empereur.
Ráda bych, aby se mi markýz Niccolini trochu dvořil – jen trochu. Jen ať se dá představit, a to mi stačí. Co se Larderela týká – je mu dobře tam, kde je; stačí mi nepřítomný, ba možná ho mám raději z dálky.
Je voudrais bien que le marquis Niccolini me fît un petit peu de cour, très peu. Qu’il se fasse présenter seulement et cela me suffit. Quant à Larderel il est très bien où il est, il me suffit absent, peut être même vaut-il mieux de loin.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Mon empereur“ — zvolání, které Marie převzala od Larderela („Ah! mon empereur, comme dit Larderel gris“, 070, 8. dubna 1877) a v těchto týdnech ho používá jako hravé citoslovce; není to oslovení deníku ani čtenáře. ↩
Pozn. překl.: Cascine — hlavní veřejný park Florencie, táhnoucí se podél Arna, proslulý módními odpoledními projížďkami. ↩
Pozn. překl.: Viktória — lehký čtyřkolový kočár pro dvě osoby s výklopnou stříškou. ↩
Pozn. překl.: Livrej — uniforma sloužících v barvách šlechtické rodiny, znak aristokratického postavení. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „palazzo“ — italský výraz pro šlechtické sídlo. ↩
Pozn. překl.: Larderelova sestra Blanche byla vdána za hraběte de Mirafiore, nemanželského syna krále Vittoria Emanuela II. ↩
Pozn. překl.: Elektrické osvětlení bruslařského sálu bylo v roce 1877 technickou novinkou. ↩