Vymýšlíme celou historii o Righiové — v modrém sametovém obleku s perleťovými knoflíky, v čapce Jindřicha III.1 s bílým perem — jak tančí na jarmarcích a posílá pudla sbírat grošíčky v misce, kterou drží v zubech. Ten pudl — to je pan hrabě.
Nous inventons toute une histoire sur la Righi en habit de velours bleu à boutons de nacre, toque Henri III à plume blanche, dansant aux foires et envoyant un caniche pour ramasser des sous dans une écuelle qu’il tient entre ses dents. Le caniche, c’est Monsieur le comte.
Protože jsou u nás Gatowští (a ne Holowští) a Olga Hamontoffová, vymýšlím výpravu na Skating pěšky, kde mě malý Santasiglia provází se svým znamenitým úsměvem. Ale zdálo se mi, že se mi ostatní posmívají.
Les Gatowsky (et non Holowsky) et Olga Hamontoff étant chez nous, j’invente une excursion au Skating à pied, ou le petit Santasiglia me promène avec son excellent sourire. Mais il me semblait que les autres se moquaient de moi.
Dnes večer koncert ve Filarmonice — zde je program.
Ce soir concert à la Filarmonica dont voici le programme.
Češu se jako obvykle a oblékám šaty z bílého saténu, zcela pokrytého pruhovanou orientální gázou lehce protkávanou zlatem, s výstřihem do špičky vpředu i vzadu, s krátkými rukávy. Jednoduše lemované blondovou krajkou odpovídající látce. Stažené v pase prostým pásem se zlatou přezkou — šaty jsou z jednoho kusu a neobyčejně dlouhé. Příliš „snové“ na to, abych se cítila pohodlně.
Je me coiffe comme d’habitude et met une robe de satin blanc entièrement couverte de gaze rayée orientale lamée légèrement d’or, décolletée en pointe devant et derrière, manches courtes. Simplement bordée de blonde assortie à l’étoffe. Serrée à la taille par une ceinture à simple boucle d’or; la robe est entière et extrêmement longue. Trop « rêve » pour me mettre à mon aise
Novinový výstřižek · Programme du concert de musique sacrée, Società Filarmonica, Naples, 25 mars 1877 · italsky
FILHARMONICKÝ SPOLEK2 PROGRAM VOKÁLNÍHO A INSTRUMENTÁLNÍHO KONCERTU DUCHOVNÍ HUDBY z 25. března 1877
SOCIETÀ FILARMONICA PROGRAMMA DEL CONCERTO VOCALE E STRUMENTALE DI MUSICA SACRA del 25 Marzo 1877
Tištěný program koncertu duchovní hudby Società Filarmonica, Neapol, 25. března 1877 (titulní strana) Mon Journal, sv. 10, s. 43 (faksimile)
ČÁST PRVNÍ 1. HAYDN — Druhá sonáta ze Sedmi slov pro smyčcové nástroje. 2. MICELI — Sólo pro soprán ze Stabat — signora Sambon 3. ED. MOREAUX — Rimember! Meditace pro melodium — baron Galiani 4. MOZART — Lacrimosa — kvartet z Requiem pro soprán, alt, tenor a bas — signora di Luggo, signora Trifari, signor Guarnieri, signor Fabbricatore 5. PERGOLESI — Sólo pro soprán a duet pro soprán a alt ze Stabat — signora Alvarez de Toledo, signora Trifari 6. GOUNOD — Ave Maria na první preludium S. Bacha pro soprán, housle, melodium a klavír — signora Greco Ricci, signor Berardo Galiani, baron Galiani, markýz Filiasi
PARTE PRIMA 1. HAYDN — La seconda sonata delle Sette parole per istrumenti a corde. 2. MICELI — Solo per Soprano dello Stabat — Sig.ª Sambon 3. ED. MOREAUX — Rimember!. Meditazione per Melodium — Sig. Barone Galiani 4. MOZART — Lacrimosa — Quartetto nel Requiem per Sop. Contr. Ten. e Basso — Sig.ª di Luggo, » Trifari, Sig. Guarnieri, » Fabbricatore 5. PERGOLESI — Solo per Sop. e Duetto per Sop. e Contr. nello Stabat — Sig.ª Alvarez de Toledo, » Trifari 6. GOUNOD — Ave Maria sul primo preludio di S. Bach per Sop. Violino Melodium e Pianoforte — Sig.ª Greco Ricci, Sig. Berardo Galiani, Barone Galiani, Marchese Filiasi
Tištěný program koncertu, první část Mon Journal, sv. 10, s. 44 (faksimile)
ČÁST DRUHÁ 1. E. BURELLE — Beethovenovo Pokání v úpravě pro housle, melodium a klavír — signor Berardo Galiani, baron Galiani, markýz Filiasi 2. MOZART — Agnus Dei, sólo pro soprán — signora Guercia 3. MICELI — Libera me Deus, sólo pro soprán z Miserere — signora Di Luggo 4. ROSSINI — La Carità — sbor — signore Greco, Guercia, Alvarez, Sambon, Di Luggo Filiasi a Trifari HOUSLE — pánové Podenas, Brancaccio, Raffaele, F. Alvarez, Galiani, Lanzilli, Navarro, Imperiali, Granito, Cacace. Salvadore a Rossi. VIOLY — pánové Porro, Pinto a Cappuccio. VIOLONČELA — pánové Ceresa, Podenas, De Marinis, Pignatelli, Padula. KONTRABASY — De Ferrante, Negri, Flocco.
PARTE SECONDA 1. E. BURELLE — La Penitenza di Beethoven trascritta per Violino Melodium e Pianoforte — Sig. Berardo Galiani, Barone Galiani, Marchese Filiasi 2. MOZART — Agnus Dei solo per Soprano — Sig.ª Guercia 3. MICELI — Libera me Deus solo per Soprano nel Miserere — Sig.ª Di Luggo 4. ROSSINI — La Carità — Coro — Sig.re Greco, Guercia, Alvarez, Sambon, Di Luggo Filiasi e Trifari VIOLINI — Signori Podenas, Brancaccio, Raffaele, F. Alvarez, Galiani, Lanzilli, Navarro, Imperiali, Granito, Cacace. Salvadore e Rossi. VIOLE — Signori Porro, Pinto e Cappuccio. VIOLONCELLI — Signori Ceresa, Podenas, De Marinis, Pignatelli, Padula. CONTROBASSI — De Ferrante, Negri, Flocco.
Tištěný program koncertu, druhá část Mon Journal, sv. 10, s. 45 (faksimile)
Když jsme vcházely, zmocnila se mě panická hrůza. Co když budou všechny ostatní v černém! Tak jsme došly k pravým dveřím, u nichž stál vévoda San Cesario; nabídl rámě a vykročil k mámě, ale já, která jsem pod vládou hloupého rozrušení nic neviděla, jsem se prudce obrátila doleva a ostatní mě napodobily, máma také.
En entrant une terreur panique s’empara de moi. Si toutes les autres allaient être en noir ! Nous arrivions ainsi devant la porte de droite sur laquelle se tenait le duc de San Cesario qui arrondit son bras s’avançant vers maman, mais moi qui ne voyais rien sous l’empire d’une émotion stupide, je fis un brusque demi-tour vers la gauche et les autres m’imitèrent, maman aussi.
To je mi tedy povzbudivý vstup.
Voilà une entrée encourageante.
Pocítila jsem opravdovou úlevu, když jsem uviděla obnažené šíje a šaty všech barev. Fabbricatorovi, kteří seděli o dvě lavice dál, nám dávali znamení, že vedle nich jsou volná místa; přestěhovala jsem se tedy s Dinou. V tu chvíli se jeden po druhém objevovali diletanti, z nichž se skládal orchestr, a sálem se zvedlo cosi jako salva uznání a souhlasu, veselí, hluk — a byla to vskutku ta nejroztomilejší věc na světě, ty tváře, které se snažily tvářit vážně, které byly hrdé a které se smály. Mezi zpěvačkami bylo několik hezkých žen; bylo jich myslím celkem devět.
J’éprouvai un véritable soulagement en voyant des cous nus et des robes de toutes les couleurs. Les Fabbricatore qui se trouvaient à deux bancs de nous faisaient des signes qu’il y avait des places auprès d’eux; j’ai donc déménagé avec Dina; en ce moment apparurent un à un les dilettanti qui composaient l’orchestre et il s’éleva dans la salle comme une salve de reconnaissance et d’approbation, une gaieté, un tapage, et c’était en effet la chose la plus charmante de la terre que ces figures qui s’efforcaient d’être graves, qui étaient fières et qui riaient. Parmi les chanteuses il y eut quelques jolies femmes, elles étaient neuf en tout je crois.
Proslulá Giselle seděla přede mnou a tiskla své nahé, vyzáblé rameno k Balzoranovi, který se jí skoro dotýkal tváře a který je tak krásný, až se člověk zachvěje.
La fameuse Giselle était devant moi pressant son épaule nue et décharnée contre Balzorano qui lui effleurait presque la figure et qui est beau à faire frémir.
Pan Fabbricatore účinkoval v jednom Mozartově kvartetu.
M. Fabbricatore prit part dans un quatuor de Mozart.
Vévoda San Martino hrál na kontrabas.
Le duc de San Martino jouait de la contrebasse.
Čas od času jsem se otočila k mámě; zdála se mi nespokojená a trápilo mě, že ji ponižuji svou ošklivostí. Pascarola si sedl vedle mě a brzy mi představil markýze di Campomarino, syna vévody de Sanceso, a hraběte Caracciola. První je drobounká plavá liška s obrovským nosem a monoklem, druhý je trochu vysoký, trochu tlustý, trochu plešatý, trochu ošklivý a trochu podobný Bruschettimu. K těm pánům se připojil vévoda de Melito a brzy jsem se stala středem hloučku mužů, uprostřed něhož jsem se zdaleka necítila nesvá. Melito prohlásil, že má raději „Jeannettinu svatbu“ než „tu hudbu Pergolesiho a Mozarta“.
De temps en temps je me tournais vers maman, elle me semblait mécontente et je souffrais de l’humilier par ma laideur. Pascarola se mit près de moi et bientôt me présenta le marquis di Campomarino, fils du duc de Sanceso et le comte Caracciolo. Le premier est un tout petit renard blond à nez énorme et à monocle, le second est un peu grand, un peu gras, un peu chauve, un peu laid, un peu ressemblant à Bruschetti. Le duc de Melito se joignit à ces messieurs et bientôt je devins le centre d’un groupe d’hommes au milieu duquel j’étais loin d’être mal à l’aise. Melito dit qu’il préferait “Les noces de Jeannette” à “cette musique de Pergolèse et Mozart ».
San Cesario, totiž Campomarino, mluvil o malířství, Caracciolo o mandolíně, Pascarola o kráse a Fabbricatore, který se vracel z pódia, přijal mé upřímné poklony. Mme Fabbricatore se utěšovala tím, že se tu dvoří dvaceti sedmi milionům. Ta domněnka by mě nesmírně trápila, kdybych si nevzpomínala na své úspěchy jinde, a to tam, kde mi zdaleka nepřipisovali miliony, ale div mě nestáhli z kůže.
San Cesario, c’est-à-dire Campomarino, parla peinture, Caracciolo mandoline, Pascarola beauté, et Fabbricatore qui revenait de la scène reçut mes sincères compliments. Mme Fabbricatore se consolait en disant qu’on faisait la cour aux vingt-sept millions. Cette supposition me ferait une peine énorme si je ne me souvenais pas de mes effets ailleurs et là où loin de me prêter des millions on m’écorchait la peau.
Rozkošné bylo, že Olga Hamontoffová, která byla s námi, se svatou upřímností tvrdila, že všechny ty pozornosti platí tomu, že ji mají za mou sestru a chtějí se dostat k ní. Je k nezaplacení se svou hranatou, kostnatou, žlutou a obyčejnou tváří se zelenavým nádechem, ale s docela hezkýma očima a nádhernými černými vlasy.
Ce qui était ravissant c’est qu’Olga Hamontoff qui était avec nous, assurait avec une sainte franchise que toutes ces assiduités étaient dues à ce qu’on la croyait ma sœur et voulait arriver à elle. Elle est impayable avec sa figure carrée, anguleuse, jaune et commune avec un reflet verdâtre mais d’assez beaux yeux et des cheveux noirs superbes.
„Dnes nejste bílá, nýbrž se zlatou ořízkou,“ řekl mi vévoda San Cesario, když k nám přišel v posledním salonu.
- Vous n’êtes pas blanche aujourd’hui, mais dorée sur tranches - me dit le duc de San Cesario en venant à nous dans le dernier salon.
Když mě žádali, zda mi smějí představit Caracciola, myslela jsem, že to bude Caracciolo di Bello, syn římského prefekta, náš soused o premiéře „Aidy“ letos v zimě v Římě, a byla jsem nadšená tou ctí i potěšením; ten druhý Caracciolo je distingovaný a příjemný.
Lorsqu’on m’a demandé de présenter Caracciolo, j’ai pensé que ce serait Caracciolo di Bello, fils du préfet de Rome, notre voisin le soir de la première d’ “Aida” cet hiver à Rome, et j’étais enchantée de l’honneur et du plaisir, l’autre Caracciolo est distingué et agréable.
Jistě si všímáte, že jsem ještě znovu nenabyla umění plnit stránky; zaplétám se, psaní mě nudí.
Vous remarquez sans doute que je n’ai pas encore retrouvé l’art de remplir des pages, je m’embarrasse, je m’ennuie d’écrire.
Doma došlo k menší roztržce; máma vypadala nespokojeně, já jsem zuřila. Jestli jsem zošklivěla, copak je to moje vina!!
A la maison il y eut une légère altercation, maman avait l’air mécontente, j’étais furieuse. Si je suis enlaidie, est-ce de ma faute !!
Poznámky
Pozn. překl.: „Toque Henri III“ — čapka ve stylu krále Jindřicha III. (1551–1589), renesanční módní výstřelek; pro rok 1877 záměrně archaický a teatrální.↩
Pozn. překl.: tištěný program koncertu vlepený do deníku.↩
