❦
Pondělí 26. března 1877
Dostávám dopis od Berthy.Je reçois une lettre de Berthe.
Milí Fabbricatorovi tráví u nás hodinu — paní u máminy postele a dívky se mnou a Dinou se dívají na kolemjdoucí. Trochu jsme se smály Olze, pak jsme probíraly včerejší pány, zvlášť ty dva, jejichž vizitky jsme právě dostaly: „markýz de Campomarino“1 a „hrabě Francesco Caracciolo z knížat z Torchiaroli“.2
Les gentils Fabbricatore passent une heure chez nous, Madame auprès du lit de maman et les jeunes filles avec moi et Dina à regarder les passants. On a un peu ri d’Olga et puis on s’est occupé des messieurs d’hier et surtout des deux dont on venait de donner les cartes « marchese de Campomarino » et « comte Francesco Caracciolo, dei principe di Torchiaroli ».
A hlavně jsme mluvily o Giselle — o „la Gisella“, jak ji tu nazývají. Tato dívka bez majetku, bez rodu a s hloupou matkou dokázala, že ji s nadšením přijímají v prvních domech. Všechny dámy aristokracie se ujaly její věci. Vypráví se, že jí její Franz prozradil kostel a hodinu, kdy se bude zpovídat a přijímat jeho matka hraběnka de Balzorano — a Giselle šla ke zpovědi a přijímání v tutéž dobu, načež přistoupila ke hraběnce a pokorně jí políbila ruku. Hraběnka byla přirozeně dojata a ptala se — se slzami, myslím — kdo jste, slečno?
Et surtout on a parlé de la Gisella comme on la nomme ici. Cette fille sans fortune, sans naissance et avec une mère imbécile a su se faire recevoir avec empressement dans les premières maisons. Toutes les dames de l’aristocratie ont embrassé sa cause. On raconte que son Franz lui avait indiqué l’église et l’heure pendant laquelle se confesserait et communierait sa mère la comtesse de Balzorano, et que la Giselle alla se confesser et communier en même temps, après quoi elle s’approcha de la comtesse et lui baisa humblement la main. La comtesse en fut naturellement touchée et demanda avec des larmes je crois : qui êtes-vous Mademoiselle ?
„Jsem ta, která tak miluje vašeho syna, madam — a kterou váš syn miluje.“
- Je suis celle qui aime tant votre fils Madame, et que votre fils aime.
Nu — čestné slovo — závidím takové ženě, protože bych nedokázala to, co udělala ona.
Eh bien parole d’honneur j’envie une pareille femme car je ne pourrais pas faire ce qu’elle a fait.
napříč stránkou
I já to dokáži. Červenec
en travers Je pourrai le faire moi aussi. Juillet
Obměkčená a získaná hraběnka dala souhlas — hrabě si dal dívku představit a řekl, že dobře chápe, jak jeho syn ztratil hlavu — ale jakmile se poptal, rozhněval se znovu a tak věc zůstala. Je to živá legenda Neapole — nikdo neosloví cizince, aniž by mu ji vypověděl; hned po frázích „odkdy jste v Neapoli? Jak se vám tu líbí?“ se každý pustí do vyprávění románu Giselly a Františka de Balzorano, v hrubých rysech i do podrobností. Ať tak či onak — je třeba mít velmi pevné odhodlání hrát takovou hru. Je možné tak lpět na někom? Nebo vědět, zda je možné si být jist že chceme právě toho — že chceme jen jeho — a že nikdy nebudeme chtít jiného. Existuje to vůbec?
La comtesse adoucie et gagnée donna son consentement, le comte se fit présenter la jeune fille et dit qu’il comprenait bien que son fils ait la tête tournée mais ayant pris quelques renseignements se refâcha et la chose en est là. C’est la légende vivante de Naples, on n’aborde pas un étranger sans la lui raconter d’après les phrases de : depuis quand êtes vous à Naples ? Comment l’aimez-vous, on procède immédiatement au débit du roman de la Giselle et de François de Balzorano, en gros et en détail. C’est égal, il faut avoir une résolution bien ferme pour jouer un tel jeu. Est-ce possible de tenir à quelqu’un à ce point ? Ou savoir lequel peut-être sûr que l’on veut celui-là, qu’on ne veut que lui et qu’on n’en voudra jamais d’autre. Est-ce que ça existe ?
Jaké odhodlání je třeba, aby člověk takhle spálil za sebou lodě3! To já nikdy nedokáži — jak z ostychu, tak z hrdosti. Ta má celý život předem vytyčený — buď láska s Balzoranem nebo smrt. Otrávila se už kvůli menší věci — za matčino odmítnutí — a tím spíše se zabije po všem, co udělala, přijde-li zrada od něho. Člověka to zamrazí i nadchne jako krásný dostih. A vše je veřejné, hmatatelné!
Quelle résolution il faut pour brûler ainsi ses vaisseaux ! Je ne pourrai jamais tant par timidité que par fierté. Celle-là a sa vie toute tracée, où l’amour avec Balzorano ou la mort. Elle s’est déjà empoisonnée à moins, pour un refus de mère, à plus forte raison se tuera-t-elle après tout ce qu’elle a fait si la défection vient de lui. Cela fait frémir et enthousiasme comme une belle course. Et tout cela est publique, palpable !
A Larderel... nestačí... aby inspiroval tolik... zkrátka — Balzorano je syn kněžny d’Augri, příbuzný prvních rodin, všemi milovaný. Nedávno se na karnevalu dal Králi zpozorovat tím, že po něm házel tisíce bonboniér — Král si ho dal představit a byl velmi přívětivý. To bylo vše, co ten druhý chtěl — protože patřil k bourbonské straně, nemohli ho představit jeho vlastní. Nazítří byl Král zasypán květinami a tisícem galantností jako žena. A ve městě se říká, že právě proto Giselle nemá nové šaty. Balzorano — největší neřád v Neapoli — se od té lásky chová jako anděl.
Et Larderel... pas assez... pour inspirer tant de... enfin, Balzorano est fils de la princesse d’Augri, parent des premières famillles, chéri de tous. Dernièrement il s’est fait remarquer par le Roi au carnaval en lui lançant des milliers de bonbonnières. Le Roi se le fit présenter et fut très aimable. C’est tout ce que voulait l’autre car étant du camp bourbonien il ne pouvait pas être présenté par les siens. Le lendemain le Roi fut enseveli par des fleurs et mille choses galantes comme une femme. Et, dit-on en ville, c’est pour cela que la Giselle n’a pas de robes neuves. Balzorano le plus mauvais sujet de Naples, se conduit comme un ange depuis cet amour.
Zatímco můj Bijou — zbavený svéprávnosti4, vyhnaný z klubů, pod sukněmi tanečnice, a spřízněný s Mirafiory! Víte, z čeho se pro mě skládá Larderel? Z těch tří nejhrůznějších neřestí: zbavení svéprávnosti, Righi a skandály. Teď se jich zbavil — snad se správně usadí. Starší bratr Balzorana — podobně jako bratr mého Bijou — nebyl nic moc; stejně jako Balzorano je i Bijou druhý bratr. Gaston de Larderel je ženat s jednou Salviati z Říma — to je přinejmenším dobré. Právě tenhle Mirafiore ho staví proti Markétě, kterou nenávidím.
Tandis que mon Bijou, interdit, chassé des clubs, sous les jupes d’une danseuse, et allié aux Mirafiore ! Vous savez ce qui fait Larderel pour moi ? Ce sont ces trois plus affreux vices. L’interdiction, la Righi et les scandales. Il s’en est débarrassé à présent, peut-être se posera-t-il bien. Le grand frère de Balzorano, comme celui de mon Bijou, n’était pas grand chose; comme Balzorano aussi Bijou est le second frère. Gaston de Larderel est marié à une Salviati de Rome, ça c’est bien au moins. C’est ce Mirafiore qui le met en opposition avec la Marguerite que je hais.
Nevím, proč tak ráda dělám všechna tato srovnání.
Je ne sais pourquoi j’aime à faire toutes ces comparaisons.
Bijou mi psal deset dní po svém souboji — takže to už skoro nebyla touha pochlubit se — a třicet dní po odjezdu, což ukazuje, že nešlo o čerstvý žert. Kdyby mi byl psal hned nazítří po příjezdu do Florencie, byla bych méně spokojená. Ale tehdy neměl záminku.
Bijou m’a écrit dix jours après son duel, ce n’était donc presque plus un désir de se vanter; et trente jours après son départ, cela montre que ce n’était pas l’expression d’une plaisanterie récente. S’il m’avait écrit le lendemain de son arrivée à Florence je serais moins contente. Mais alors il n’avait pas de prétexte.
Zítra budu moci říct: je to zítra. Kdyby měl krásné zuby, možná by se dal milovat. Píši záměrně vše, co mi přijde na mysl, aby si člověk sám vyvodil, jaké závěry chce.
Demain je pourrai dire : c’est demain. S’il avait de belles dents, on pourrait peut-être l’aimer. J’écris exprès tout ce qui me passe par le tête pour qu’on tire soi-même telles conclusions qu’on veut.
Ach, chtěla bych milovat jako Giselle... nechávám se strhnout — to není správné. To musí přijít přirozeně!
Ah ! je voudrais aimer comme Giselle... je me monte la tète, ce n’est pas bien. Cela doit venir naturellement !
Melito se byl ptal, zda někdy zůstáváme doma večer. Večer se přihlásil s jakýmsi jiným — nikoho jsme nepřijaly. A Rosalie, která byla u vrátného, přichází vyprávět, že se ubohý Melissano procházel u dveří hotelu s deštníkem. Je tu už od loňska — tedy nejstarší — a všichni ho předešli, nešťastný opičák.
Melito avait demandé si nous restions quelquefois chez nous le soir. Le soir il s’est présenté avec je ne sais quel autre, on n’a reçu personne. Et Rosalie qui était chez le concierge vient raconter que le pauvre Melissano se promenait à la porte de l’hôtel avec un parapluie. Il est de l’année passée, donc le plus ancien, et tous les autres l’ont devancé, singe infortuné.
„Prosím vás, představte mě těm dámám!5“ říkal se sepjatýma rukama vévodovi Carmignanovi. Jak je směšná ta ubohá škaredá a tlustá liška.
- Per grazia, presentate mi a quelle signore ! disait-il les mains jointes au duc de Carmignano. Il est si drôle ce pauvre laid et gras renard.
Chtěla bych ještě něco vyprávět... je to vše? Ne — dost — dobrou noc. Ale zdá se mi, často žalostné od mámy, protože ještě neležím.
Je voudrais encore raconter quelque chose... est-ce tout ? Non, assez bonsoir. Mais apparaît selon moi, souvent lamentable de maman, parce que je ne suis pas encore couchée.
„Marie, jak chceš být hezká?...“
- Marie, comment veux-tu être jolie ?...
„To nechci já, to chceš ty.“
- Ce n’est pas moi qui veut, c’est toi.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „marchese de Campomarino“ — šlechtic, jemuž patřil markýzát Campomarino, městečko v Molise v jižní Itálii. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky a italsky: „comte Francesco Caracciolo, dei principe di Torchiaroli“ (Marie píše francouzsky comte, zbytek italsky) — člen rodu Caracciolů, jednoho z nejstarších neapolských šlechtických rodů. ↩
Pozn. překl.: „Brûler ses vaisseaux“ — spálit za sebou lodě; nevratně se odříci ústupu, jako Hernán Cortés v Mexiku (1519). ↩
Pozn. překl.: „Interdit“ — zbavení svéprávnosti; právní stav, kdy soud omezil způsobilost k právním úkonům osobě, která promrhala jmění nebo se chovala neodpovědně. ↩
Pozn. překl.: Italsky: „Prosím vás, představte mě těm dámám!“ ↩