## Sobota 10. února 1877 Ležela jsem s maminkou až do tří hodin, protože my jsem se cítila nesmírně nešťastná — nebo lépe řečeno pronásledována smolou.

Je suis restée couchée avec maman jusqu'à trois heures parce que *nous me* trouvions excessivement malheureuse ou mieux poursuivie de guignon.

Jedním z důkazů je ten prokletý Antonelli. Skutečně — nic se mi nedaří — ani to, co za to stojí, ani to, co nestojí za nic. Zatímco tolik jiných ošklivějších, hloupějších, chudších, ubožejších. Konečně. Místo soucitu s neštěstím mě tyto závěry přivádějí k sebehnusu. Nenávidím svůj obličej, svůj výraz, své šaty, svůj hlas, vše! Nenávidím se, jako jsem nenáviděla Bruschettima.

Une des preuves est ce fichu Antonelli. En effet rien ne me réussit, ni ce qui vaut la peine, ni ce qui ne vaut rien. Tandis que tant d'autres plus laides, plus bêtes, plus pauvres, plus misérables. Enfin. Au lieu de compassion pour le malheur, toutes ces conclusions me font me prendre en dégoût. Je déteste ma figure, mon air, mes habits, ma voix, tout ! Je me déteste comme je détestais Bruschetti.

Takže si sotva všímám Lardereie… Proč bych ho pozorovala, když se mi hnusím sama.

En sorte que je remarque à peine Larderei... pourquoi le regarderais-je, puisque je me dégoûte.

Dnes ráno jsem vstoupila k našemu okouzlujícímu sousedovi, když tam nebyl. Abych se osmělila a jednoho dne se lépe přemohla — hodit svou pelerínu a slunečník na jeho postel — chtěla jsem dnes večer udělat zkoušku. Otevřu dveře a tři výkřiky se ozývají jeden po druhém jako ozvěna v jeskyni. Vytlačím: Ach! — nejpřirozenější ze všech — při hlasitém zavírání dveří — skutečně jsem nečekala vidět kohokoliv. Larderei, který se zrcadlil, vytlačí druhé ach! — a třetí přijde od jeho sluhy.

Ce matin je suis entrée chez notre adorable voisin pendant qu'il n'y était pas. Pour m'enhardir à me tromper mieux un jour et à jeter ma pelisse et mon ombrelle sur son lit; j'ai voulu faire une répétition ce soir; j'ouvre la porte et trois cris partent l'un après l'autre comme l'écho dans une grotte. Je pousse un: Ah ! des plus naturels en refermant la porte avec fracas, je ne m'attendais pas à voir quelqu'un, pour sûr. Larderei qui se mirait pousse le second ah ! et le troisième vient de son domestique.

Za deset minut mi Rosalie sdělí, že hrabě o tom mluvil se svým sluhou a že hrabě řekl: ta slečna je okouzlující. Jsem nadšena.

Dix minutes après Rosalie me dit que le comte avait parlé de cela avec son domestique et que le comte a dit : que cette demoiselle est charmante. Enchantée je suis.

Po hodině nebo více strávené koukáním klíčovou dírkou a nasloucháním jsem slyšela, jak žádají klobouk — vrhla jsem se do chodby — a jak odcházeli, já jsem vstoupila bez otáčení se, jako by to bylo vážné. Ptám se jen, k čemu to slouží.

Après avoir passé une heure ou plus, à regarder par le trou de la serrure et à écouter j'ai entendu qu'on demandait le chapeau et je me suis précipitée dans le corridor et comme on sortait, moi je suis rentrée sans me retourner comme si c'était sérieux. Je me demande seulement à quoi ça sert.

Zatímco jsem o tom snila, usnula jsem až do půlnoci — a o půlnoci jsme odjely na charitativní veglione1 do divadla San Carlo. Dina a já máme černé šaty a kapuce s pelerínami z chantilly2 podbitého černou se saténovými mašlemi. Takové ruce a nohy! Maminka měla tlusté rukavice a růžovou masku pod černým dominem — což ji přivádělo k podobnosti s přestrojeným mužem. Ani dvě minuty jsme nebyly ve své lóži, když už byla obklíčena.

Tout en y rêvant je me suis endormie jusqu'à minuit et à minuit nous sommes parties pour le veglione de charité au théâtre San Carlo. Dina et moi avons des robes noires et des capuchons à pèlerine en chantilly doublé de noir, avec des nœuds de satin. Des mains et des pieds ! Maman avait de gros gants et un masque rose sous un domino noir, ce qui la faisait ressembler à un homme déguisé. Nous n'étions pas depuis deux minutes dans notre loge qu'elle était déjà assiégée.

Sál nádherný a nádherně osvětlený plynem a voskovými svíčkami — lóže druhého pořadí plné dékoltem odhalených dam bez masek — a uprostřed skupiny černých fráků, lhostejně se pohupujících nudou.

La salle splendide et splendidement illuminée au gaz et aux bougies de cire, les loges du second rang pleines de dames décolletées et sans masques et, au milieu, des groupes d'habits noirs se balançant pleins d'ennui.

Když jsem jich před sebou viděla na třicet, přepadl mě strach — dala jsem svým společnicím znamení, aby mlčely. To zvýšilo zvědavost a počet zvědavců.

Lorsque j'en vis une trentaine devant nous, la peur me prit et je fis signe à mes compagnes de se taire, ce qui augmenta la curiosité et le nombre des curieux.

[Podrobný maškarní dialog s němými maskami vyvolávajícími intriky]

[Detailed masquerade dialogue with silent masks creating intrigue]

– Nemluví se?

- On ne parle pas ?

Kladné znamení.

Signe affirmatif.

– Jste tedy němá?

- Vous êtes donc muette ?

Ano.

Oui.

– A tak to bude celý večer?

- Et ce sera ainsi toute la soirée ?

Ano.

Oui.

– Ale řekněte přece něco.

- Mais dites donc quelque chose.

– Nemají jazyk!

- Elles n'ont pas de langue !

– Ubohé masky.

- Pauvres masques.

– Hle — vidím rozkošné ruce a nohy.

- Tiens je vois des pieds et des mains adorables.

– Ne ta tam — ukazuje na maminku.

- Pas à celle-là - désignant maman.

– Tamta je muž.

- Celle-là est un homme.

– Ach! Ano — podívejte se.

- Oh ! oui, voyez donc.

– Ale to je zbabělost, takto nás klamat?

- Mais c'est une lâcheté de nous tromper ainsi ?

– Ach! Ty ruce.

- Oh ! les mains.

– To je ploutvonožec — poslední z ploutvonožců, pánové.

- C'est un palmipède, le dernier des palmipèdes, Messieurs.

Začínaly jsme se pořádně smát.

Nous commencions à rire tout à fait.

A ještě, a stále, a víc. Mluvili všichni francouzsky.

Et encore, et toujours et davantage. Ils parlaient tous français.

Byl tam jeden, který místo aby dělal jako ostatní, usadil se na okraji lóže jako doma — a začal mlčet.

Il y en avait un qui au lieu de faire comme les autres s'était installé sur les bords de la loge, comme chez lui et commença de se taire.

– Bavíte se? — ptali se nás.

- Vous vous amusez ? nous demandait-on.

Ano.

Oui.

– Nu, řekl ten muž, dělám jako ony — bavím se: a zůstal stále bez jediného slova.

- Eh bien, dit l'homme, je fais comme elles, je m'amuse : et il restait toujours sans rien dire.

– Pro lásku boží, řekněte nám něco — třeba hloupost?

- Pour l'amour du ciel, dites-nous quelque chose, une sottise ?

Naklonila jsem se k tomu muži:

Je me penchai vers l'homme :

– Nudíš mě, řekla jsem hlasem tlumeným bradou masky.

- Tu m'ennuies, dis-je d'une voix étouffée par la barbe du masque.

Zahlédnuvši Lardereie, napůl jsem vstala.

Apercevant Larderei, je me levai à moitié.

– Hleďte, říkali mu, zde jsou masky, které nechtějí mluvit — a nemůžeme uhodnout, kdo to je.

- Tenez, lui dit-on, voilà des masques qui ne veulent pas parler et nous ne pouvons pas deviner qui c'est.

– Ach, ha! — řekl přibližuje se — jakým jazykem se tu mluví? Ticho.

- Ah ! ha ! fit-il en s'approchant, quelle langue parle-t-on ? Silence.

– Ach! Ale to je smutné!

- Ah ! mais c'est triste !

– Vlastně, řekla Dina, je to pravda — tak proč nejdete se bavit jinam, všichni.

- Au fait, dit Dina, c'est vrai, aussi pourquoi n'allez-vous pas vous amuser ailleurs tous.

– V sále není žádný duch.

- Il n'y a pas d'esprit dans la salle.

– A my ho tedy máme hodně?

- Et nous en avons donc beaucoup ?

– Hle — mluvíte.

- Tiens, vous parlez.

– To je přece nutné?

- Il le faut bien?

Vzala jsem si silný anglický přízvuk.

Je pris un fort accent anglais.

– To jsou Američanky.

- Ce sont des Américaines.

– Rusky.

- Des Russes.

– Angličanky.

- Des Anglaises.

– Neapolky.

- Des Napolitaines.

– Ach! Ne — Neapolky jsou velmi hloupé.

- Oh ! non, les Napolitaines sont très bêtes.

Jděte, jděte, pánové. Je mezi vámi hezčích — ale neznám ani první písmena vašich jmen. Uznejte, že aby se tu našla zábava, musí být člověk chytrý. My jsme byly ty zaintrigované.

Allez, allez Messieurs. Il y en a de fort beaux parmi vous mais je ne connais seulement pas les premières lettres de vos noms. Avouez que pour trouver à causer il faut être malin. C'est nous qui étions les intriguées.

– Řekněte mi — nepletete si někdy dveře, když se vracíte domů? — řekl Larderei usazuje se s čistě francouzskou graciézností a pařížskou nenuceností na okraj naší lóže.

- Dites-moi est-ce que vous ne vous trompez pas quelquefois de porte en rentrant chez vous ? dit Larderei en s'installant avec une grâce toute française et un sans-façon parisien sur le bord de notre loge.

Dělala jsem neznalou.

Je fis l'ignorante.

– Tedy to není ono — víte — stala se mi příhoda.

- Alors ce n'est pas ça, c'est que, voyez-vous, il m'est arrivé une histoire.

– Jaká? — žádala třicet úst.

- Laquelle ? demandèrent trente bouches.

Vyprávěl tu mou.

Il raconta la mienne.

– To bylo záměrně, řekla jsem.

- C'était bien fait exprès, dis-je.

– Ach! Ne — utekla příliš rychle a křičela příliš přirozeně.

- Oh ! non, on s'est sauvé trop vite et on a crié trop naturellement.

Nemohly jsme se odhodlat k odchodu — a přiváděli k nám každého, kdo hlasitě provolával: hle, lóže ducha!

Nous ne nous décidions pas à sortir et on nous amenait tout le monde qui proclamait hautement que voici la loge de l'esprit !

Jen Larderei tuto vtipnost nevychutnal — odcházel poskočně a žertoval vlevo vpravo s gesty kankánu zcela zbavenými důstojnosti. Vytrvalý muž vytrval — a nakonec mě přesvědčil, abych vzala jeho paži — paži prince Ruffa — zatímco mladý muž dvaceti let zůstal u Diny. Byl to pravidelný obličej, plavý, vážný a jemný s klidnými a inteligentními zraky, jež vám jdou k srdci. Jemné stvoření.

Larderei seul ne goûtait pas cet esprit et s'en allait pirouettant et blaguant, à droite et à gauche avec des gestes de cancan très dépourvus de dignité. L'homme persévérant, persévérait et me décida enfin à prendre son bras, celui du prince Ruffo pendant qu'un jeune homme de vingt ans restait auprès de Dina. C'était une figure régulière, blonde, grave et douce avec des yeux calmes et intelligents qui vous vont au cœur. Une créature suave.

[Na princi ruku jsem potkala Lardereie, který mě žádal, abych šla s ním — slibuje, že bude velmi hodný.]

[C'est au bras du prince que j'ai rencontré Larderei qui m'a demandé à venir avec lui me promettant d'être très sage.]

Mnozí nás poznali — jako mnohé různé dámy — znali hlas, znali oči, přízvuk.

Beaucoup nous reconnurent pour beaucoup de dames différentes, on connaissait la voix, on connaissait les yeux, l'accent.

Mladý muž mluvil o tom, že se stane šíleným — hlasem tak harmonickým, že bych ho chtěla poslouchat věčně.

Le jeune homme parlait de devenir fou, d'une voix si harmonieuse que je voudrais l'écouter toujours.

Každých deset minut se Larderei vracel stěžovat si na své dominy.

Toutes les dix minutes Larderei revenait se plaindre de ses dominos.

Konečně jsem si myslela, že je čas vyhovět jeho žádostem — a vydala jsem se ho hledat, jak ho odváděla žlutovlasá dáma sotva maskovaná.

Enfin, pensant qu'il était temps d'accéder à ses demandes, je me mis à sa poursuite, emmené qu'il était par une dame aux cheveux jaunes peu masquée.

– Ona mě nechce pustit!

- Elle ne veut plus me lâcher !

– Znáš ji?

- Tu la connais ?

– Myslím, že je to Polka.

- C'est une Polonaise je crois.

– Má ten přízvuk.

- Elle en a l'accent.

Ale tentokrát jsem ho zase nezachytila — šla jsem ho sebrat z lóže herečky o pět minut později.

Mais cette fois encore je ne l'ai pas eu, je suis allée le cueillir sur la loge d'une actrice cinq minutes plus tard.

– Teď jsi ve své sféře, řekla jsem mu do ucha.

- C'est à présent que tu es dans ta sphère, lui dis-je à l'oreille.

– Chceš mě tedy za každou cenu!

- Tu me veux donc absolument !

– Za každou cenu.

- Absolument.

– Ach! Bože!

- Ah ! bon Dieu !

– Mám ti vyprávět příhodu…

- J'ai à te raconter une histoire...

– Tak pojďme!

- Allons !

Tak jako jsem přeháněla krásu tohoto muže, přeháněla jsem jeho ošklivost před rokem. Pravda je, že Larderei je půvabný chlapec — ne špatně stavěný, duchaplný, dobře vychovaný a dohotovený. Být hotový člověk — to je něco, ať se říká co chce. Lze jím být v každém věku — člověk se rodí úplný nebo neúplný. Otec, bratr, Pierre Antonelli, Georges, hrabě Platter — zůstanou celý svůj život nedokončeni, jakkoli jsou duchaplní a vzdělaní.

De même que j'ai exagéré la beauté de cet homme, j'ai exagéré la laideur, il y a un an. La vérité est que Larderei est un charmant garçon pas mal fait, spirituel, bien élevé et achevé. Être *fini,* c'est quelque chose quoiqu'on dise. On peut l'être à tout âge, on naît complet ou incomplet. Mon père, mon frère, Pierre Antonelli, Georges, le comte Platter, resteront toute leur vie inachevés, quelque spirituels et savants qu'ils soient.

Larderei je blázen — každý to říká — to mu nebrání být hotovým člověkem — stejně jako Torlonia, Merjeevský, Albert a jiní.

Larderei est un fou, chacun le dit, ça ne l'empêche pas d'être fini, ainsi que Torlonia, Merjeewsky, Albert et d'autres.

Larderei je větší než já — a se skutečným potěšením jsem snášela blízkost jeho bledého a krásného obličeje. Má zcela světlý knír s tmavě kaštanovými vlasy a černýma očima. Francouzské oči — suchá, poněkud šedavá, ne příliš černá.

Larderei est un plus grand que moi et c'est avec un réel plaisir que je subissais le voisinage de sa figure pâle et belle. Il a une moustache tout à fait blonde avec des cheveux châtains foncés et des yeux noirs. Yeux français secs, un tant soit peu grisâtres, non très noirs.

Nebudu hotova, kdybych měla vyprávět vše.

Je n'en finirai pas si j'avais tout à raconter.

– Viděl jsem tě na Kapitolu minulý rok — a pak jsi se seznámila se synovcem jistého kardinála.

- Je t'ai vu au Capitole l'an passé et puis tu a connu le neveu de certain cardinal.

– Těch je tolik.

- Il y en a tant.

– Antonelli.

- Antonelli.

– No a?

- Eh bien.

– Nu — to je vše. Ne, ale na Kapitolu jste měla postavu a toaletu a postavu — nebylo jiné.

- Eh bien c'est tout, non mais au Capitole vous aviez une taille et une toilette et une taille, il n'y avait que celle-là.

– Nemám hezkou postavu.

- Je n'ai pas une jolie taille.

– Přibrala jsi?

- Tu as grossi ?

– Zhubla.

- Maigri.

– Ach! Bože můj.

- Ah ! mon Dieu.

– Z lásky k tobě.

- D'amour pour toi.

– Miluješ mě od té doby?

- Tu m'aimes depuis ce temps ?

– Od té doby.

- Depuis ce temps.

– Tedy kvůli mně jsi se vrátila do Říma za patnáct dní — se svou tetou — zanechávajíc matku v Nice?

- C'est donc pour moi que tu es revenue à Rome au bout de quinze jours, avec ta tante, laissant ta mère à Nice ?

– Já mám tetu?

- J'ai une tante ?

– Ach, prosím tě — ostatně dobře vás znají v té lóži plné příbuzných — tetičky, strejcové, sestřenice — vše na vás číhá. Stačí, abych vás odvedl na druhý konec sálu — a hned se pošle třicet šest poslů. Je třeba vás vidět — vždy tam… před lóží.

- Oh ! je t'en prie, d'ailleurs on vous connaît bien à cette loge pleine de parents, des tantes, des oncles, des cousines, tout cela vous guette, je n'ai qu'à vous mener à l'autre bout de la salle pour qu'on envoie trente six messagers, il faut qu'on vous voie, toujours là... devant la loge.

– To tě mrzí?

- Ça te contrarie ?

– Ne — protože vás poznávám.

- Non, puisque je vous reconnais.

Poznává-li mě, je jediný — byl tam pár, kteří mě napadli kvůli jakémusi pozvání, které jsem neposlala — a pak mě sledovali a mluvili se mnou jako s vévodkyní z… ďábel — jméno mi uniklo — a pak!

S'il me reconnaît, il est le seul, il y eut là une paire qui m'a attaqué pour je ne sais quelle invitation que je n'ai pas envoyée et puis on m'a suivi et parlé comme à la duchesse de... diable, le nom m'a échappé et puis !

– Hle, tady je tvůj háček?

- Tiens, voici ton crampon ?

– To se vám zlíbí říci, řekla žlutovlasá dáma. Jsem ubohá grisettka1 z Neapole.

- Il te plaît de le dire, dit la dame aux cheveux jaunes. Je suis une pauvre grisette de Naples.

– Ach! To se pozná na tvých žlutých vlasech.

- Oh ! ça se voit à tes cheveux jaunes.

– A ty zřejmě máš duch — zatímco ženy se žlutými vlasy jsou považovány za omezené a chladné.

- Et toi tu dois avoir de l'esprit tandis que les femmes aux cheveux jaunes sont réputées bornées et froides.

– Ano — když jsou vlasy přirozené.

- Oui, quand les cheveux sont naturels.

Ještě trochu a chytily bychom se za vlasy.

Encore un peu et nous nous prenions par les cheveux.

Larderei mi ukazuje svou sestru, hraběnku de Mirafiore — švagrovou Krále1. Na to mu vyčítám, že zneuctívá svou rodinu. Ujišťuje mě, že se chce změnit. Ach! Ne z ctnosti, má drahá — pro zažití obnovení, něčeho nového. Usazuji se — hledám si ženu.

Larderei me montre sa sœur la comtesse de Mirafiore, bru du Roi. Sur cela je lui reproche de déshonorer sa parenté. Il m'assure vouloir changer. Oh ! pas par vertu, ma fille, pour éprouver du renouveau, quelque chose de nouveau. Je me range, je cherche à me marier.

– Ach ho! A tvoje žena?

- Oh ! ho ! et ta femme ?

– Co chceš — rozešli jsme se po čtyřech letech.

- Que veux-tu, nous nous sommes lâchés au bout de quatre ans.

– Ona tě pustila.

- C'est elle qui t'a lâché.

– Ne — stalo se to po dobrém.

- Non, cela s'est fait à l'amiable.

Chodili jsme sem a tam — řekla jsem tu a tam pár slov, jež se zázrakem hodila k věci a zaintrigovala několik neznámých.

On allait, on venait, j'ai dit quelques mots par-ci par-là qui, s'étant trouvés à propos par miracle, ont intrigué plusieurs inconnus.

Ale Larderei to pojal salonním tónem — zeptal se, zda si přeji ho poznat — že se dá představit — a jako důkaz, že mě poznal, mi pošle květiny.

Mais Larderei le prit sur un ton de salon, demanda si je voulais faire sa connaissance, qu'il se ferait présenter et que, pour preuve qu'il m'a reconnue, il m'enverrait des fleurs.

– Zítra vám pošlu kytici fialek, řekla jsem mu.

- Je vous enverrai demain un bouquet de violettes lui dis-je.

– Nu a já vám budu posílat jednu každý den po dobu své cesty do Florencie — to vám připomene mě.

- Eh bien moi je vous en enverrai un tous les jours pendant mon voyage à Florence, cela vous fera penser à moi.

– Na vás myslím vždy, řekla jsem.

- J'y pense toujours, dis-je.

– To jsou slova. A den, kdy kytici nedostanete — to bude znamenat, že jsem v Římě.

- Ce sont des mots. Et le jour où vous ne recevrez pas de bouquet cela voudra dire que je suis à Rome.

– A pak?

- Et puis ?

– Nu a pak půjdu, kam si přejete. Hleďte — udělejme malou dohodu — kdy odjíždíte?

- Eh puis j'irai où vous voudrez. Tenez, faisons un petit arrangement, quand partez-vous ?

– Za tři týdny — nevím.

- Dans trois semaines, je ne sais.

– Nu, vrátím se do Neapole a budu vám vážně dvořit — chcete to, řekněte.

- Eh bien je reviendrai à Naples et je vous ferai sérieusement la cour, le voulez-vous, dites.

– Ale ano — chci to.

- Mais oui, je le veux.

– Řekněte mi to dobře — neboť nechci střílet do prázdna. Apropos — byl bych vám vyprávěl anekdotu o vévodovi z Modeny, kdybych vás nepoznal.

- Dites-le moi bien, car je ne veux pas faire de trou dans l'eau et à ce propos je vous aurais raconté une anecdote sur le duc de Modène, si je ne vous reconnaissais pas.

– Ba!

- Bah !

– Tedy zůstáváte v Neapoli?

- Donc vous restez à Naples ?

– Ano — ale proč odjíždíte?

- Oui, mais pourquoi partez-vous ?

– Mám dlužní úpis na deset tisíc franků, k němuž nemám ani halíř.

- J'ai une traite de dix mille francs dont je n'ai pas le premier sou.

– Skvostné.

- Superbe.

– Ej! He! Tak to chodí.

- Eh ! hé ! c'est ainsi.

Jako duchaplný člověk, jakým je, mluvil od začátku o svém nosu a svých dluzích — aby… předešel vše, co by se o tom mohlo říci.

En homme d'esprit qu'il est il a depuis le commencement parlé de son nez et de ses dettes pour... éviter tout ce qu'on en pourrait dire.

– Jedu do Říma, řekla jsem.

- Je vais à Rome, dis-je.

– Nu, odjedeme spolu — dejte mi vědět hodinu a odjedeme… stejným vlakem, ve stejném pořadí aniž by si toho někdo všiml. To by bylo komické.

- Eh bien nous partirons ensemble, faites-moi savoir l'heure et nous nous en irons... par le même train, dans la même suite sans qu'on s'en doute. Ce serait drôle.

– A můj manžel?

- Et mon mari ?

– Nemáte manžela.

- Vous n'avez pas de mari.

– Jste šílený? Nepovažujete mě snad za herečku — coby slečna bych tu nebyla.

- Êtes-vous fou ? Vous ne me prenez pas pour une actrice je suppose, jeune fille je ne serais pas ici.

– A proč? Způsobem, jakým jste tu — pod dohledem, bedlivě střežena — a pak vidíte, jaký jsem já… cudný.

- Eh pourquoi ? De la façon dont vous y êtes, surveillée, gardée à vue, et puis vous voyez comment je suis... prude.

– Cudný?

- Prude ?

– Ach! Ano.

- Oh ! oui.

– Vážně — za koho mě považujete?

- Sérieusement, pour qui me prenez-vous ?

– Vážně vás považuji za okouzlující osobu.

- Je vous prends sérieusement pour une personne charmante.

– Ach! To je jisté.

- Oh ! c'est certain.

– Za světskou osobu — za ruskou slečnu.

- Pour une personne du monde, pour une demoiselle russe.

– Byl byste snad do mě zamilován, jako já jsem do vás?

- Est-ce que vous seriez amoureux de moi comme je le suis de vous ?

– To by se mohlo stát.

- Ça pourrait arriver.

Několik poslů z lóže mě volalo… odejít.

Plusieurs envoyés de la loge m'appelaient... partir.

A pak — před mým odchodem — nás nechal zopakovat a sám zopakoval naši dohodu, jako by to bylo vážné.

Et puis avant que je parte, il m'a fait répéter et a répété lui-même notre arrangement, comme si c'était sérieux.

– Můj drahý příteli, řekla jsem mu — nejste důsledný. Poznáváte-li mě skutečně — nemám vám co říci — a sami dobře zjistíte, kdy a jak odjedu.

- Mon cher ami lui dis-je, vous n'êtes pas conséquent. Si vous me reconnaissez réellement, je n'ai rien à vous apprendre et vous saurez bien tout seul quand et comment je partirai.

– To je pravda.

- Ça c'est vrai.

– Na shledanou.

- Au revoir.

U dveří lóže jsme si stiskli ruce — a ještě jednou zopakovali podmínky — opravdu jako vážnou věc.

À la porte de la loge nous nous sommes serré la main en nous répétant encore les conditions, vraiment comme une chose sérieuse.

Hodila jsem okem na poetického mladého muže, aby nám sloužil jako rytíř — dobře jsem vybrala. Byl dvorný až do konce s vzácnou zdvořilostí — a jeho poctivost, jeho mládí, jeho otevřené oči mě okouzlily víc, než je možné. Tuto jemnost bez směšnosti potkáme zřídka. Nikdy jsem neviděla tak elegantní, zábavný a slušný maškarní bál. Nikdo mi nesmáčkl ani špičku prstu — přičítali mi duch jako andělu, což mi ho hodně dalo. Po takové noci si může člověk přiznat bez jakékoliv hanby.

J'avais jeté les yeux sur le jeune homme poétique pour nous servir de chevalier, j'avais bien choisi, il fut d'une courtoisie rare jusqu'au bout et son honnêteté, sa jeunesse ses yeux ouverts m'ont charmée *comme on ne peut* plus. On rencontre rarement cette suavité sans le ridicule. Je n'ai jamais vu un bal masqué aussi élégant, aussi amusant et aussi convenable. On ne m'a seulement pas serré le bout du doigt, on m'a trouvé de l'esprit comme un ange ce qui m'en a beaucoup donné. Après une nuit pareille, on peut s'avouer sans honte aucune.

Jakmile jsem sestoupila ke schodišti, poslala jsem pro Lardereie — jak proto, abych ještě slyšela jeho hlas a přízvuk, které se mi líbí, tak proto, abych mu navrhla úterý v Římě.

Arrivée au bas de l'escalier j'ai envoyé chercher Larderei tant pour entendre encore sa voix et son accent qui me plaisent que pour lui proposer le mardi à Rome.

Ruffo, Larderei a mladý muž nám pomohli do kočáru jako staří známí…

Ruffo, Larderei et le jeune homme nous mirent en voiture comme des connaissances...

A vrátila jsem se spokojená jako nikdy po podobných radostech — neboť i ta nejmenší… slova jsou přiznatelná.

Et je suis rentrée contente comme jamais après de pareils plaisirs, car les moindres... mots sont avouables.

Vše bylo dobré — nebylo ani jediné ošklivé domino. Samet, satén, krajky — přepych konečně všude — a často i vkus.

Tout a été bien, il n'y a même pas eu un seul domino laid. Du velours, du satin, des dentelles, de la richesse enfin partout et souvent du goût.

## Neděle 11. února 1877
Toledo 292 Mme A.T.E. — tato slova nakreslená na listu, který namaloval Duchad, jsou poslána Lardéreiovi s kyticí fialek.

Toledo 292 Mme A.T.E. Ces mots tracés sur une feuille peinte par Duchad, sont envoyés à Larderei avec un bouquet de violettes.

Stále zcela v zajetí kouzla — a přemílajíc třicet šest nových dobrodružství — oblékla jsem se a vyrazili jsme.

Tout à fait sous le charme encore et ruminant trente-six nouvelles aventures je me suis habillée et nous sommes partis.

[Při odchodu z pokoje jsem se setkala tváří v tvář s Lardereiem — a oba jsme udělali pohyb překvapení, který mi připadal tak nepřirozený, když ho předvádějí herci v divadle — a který je přesto zcela přirozený.

[En sortant de la chambre je me suis rencontrée nez à nez avec Larderei et tous deux nous avons fait un mouvement de surprise que je trouvais si peu naturel exécutés par des acteurs au théâtre et qui pourtant est bien naturel.

Viděl nás odcházet z balkonu s Melissanem — jak ten typ Lardereie miluji!]

Il nous a vus partir du balcon avec Melissano, j'aime tant le type de Larderei!]

Ale aby byl jasný náš stav uprostřed Toleda1 — je třeba vědět, co je den, kdy se hází coriandoli2 s vápnem nebo moukou. Ach! Ale, ach! Ale, ach! Ale! Kdo to neviděl — nedovede si představit ty tisíce rukou na konci černých a vychrtlých paží, ty hadry, ty skvostné vozy, ta pera a ty pozlatky — a hlavně ty ruce, jež se třepotají s prsty, jejichž hbitost by zahubila závistí samotného Liszta.

Mais pour comprendre notre situation au milieu du Toledo il faut savoir ce que c'est qu'un jour où l'on jette des coriandoli (confetti) avec de la chaux ou de la farine. Ah ! mais, ah ! mais, ah ! mais ! Qui n'a pas vu ne peut pas s'imaginer ces milliers de mains au bout de bras noirs et décharnés, ces haillons, ces chars superbes, ces plumes et ces dorures, ces mains surtout qui s'agitent avec ces doigts dont l'agilité ferait crever de jalousie Liszt lui-même.

Uprostřed tohoto smrdutého deště mouky, těchto výkřiků, té hemžící se masy jsme se cítily být uchváceny Altamurou — a téměř neseny až na jeho balkón.

Au milieu de cette pluie de farine méphitique, de ces cris, de cette masse grouillante nous nous sommes sentis enlevés par Altamura et presque portés jusqu'à son balcon.

Ale tam nacházíme spoustu dam, jež v šatech z šedého plátna (jež jsou povinné) mi připadaly jako… kuchařky. Dala jsem rande třem osobám včera — a hle, nejsem schopna se dát poznat… A všichni ti lidé, kteří mi nabízejí jíst, pít — usmívají se na mě, jsou milí! A Larderei, který dnes večer odjíždí! Šla jsem do napůl temného salónu — a tam — zahalena do svého beduína od hlavy k patě — dala jsem se do slz — zatímco jsem obdivovala antické záhyby vlny. Byla jsem smutná — ale smutkem, který přináší potěšení. Chápete jako já sladkost ve smutku?

Mais là nous trouvons une quantité de dames qui sous des vêtements de toile grise (qui sont de rigueur) m'ont semblé des... cuisinières. J'ai donné rendez-vous à trois personnes hier, me voilà incapable de me faire reconnaître... Et tous ces gens qui m'offrent à manger, à boire, qui me sourient, qui sont aimables ! Et Larderei qui part ce soir ! Je suis allée dans un salon à demi obscur et, là, drapée dans mon bédouin de la tête aux pieds, je me mis à verser des larmes tout en admirant les plis antiques de la laine. J'étais chagrinée mais d'un chagrin qui fait plaisir. Comprenez-vous comme moi de la douceur dans le chagrin ?

Jakmile doma — vzala jsem se zpátky k pozorovatelně — zakrývajíc si hlavu závěsem jako při fotografování, aby druhý neviděl. Dva nebo tři dny děláme jen toto. Snižuji se až ke konverzacím se svou komornou — až k naslouchání, co řekl hraběcí kočí.

Aussitôt à la maison je me remis à l'observatoire en me couvrant la tête de la portière comme pour faire de la photographie pour empêcher l'autre de voir. Depuis deux ou trois jours nous ne faisons que cela. Je m'abaisse jusqu'à des causeries avec ma femme de chambre, jusqu'à écouter ce qu'a dit le cocher du comte.

Kočí mu v cestách slouží jako komorník — a především je jakýmsi dozorcem chůvy. Mé chování skutečně nestojí za nic. Čím dál zajdu, čím více věřím, že jsem byla ve škole — čím více se považuji za učenou — tím více páchám extravagance — je to jako šílenství, které mě pojímá — a nejsem již paní svých smyslů.

Le cocher lui sert de valet de chambre en voyage et surtout c'est une sorte de surveillant de bonne. Vraiment ma conduite ne vaut rien. Plus je vais loin, plus je crois avoir été à l'école, plus je me crois savante, plus je *fais d'extravagances,* c'est comme une folie qui me prend et je ne suis plus la maîtresse de mes esprits.

Ráno už jsem se setkala s Lardéreiho nosem — o něco později s jeho okem. A dnes večer jsem viděla toho tvora v kalhotách a bez košile — nejdřív jsem si myslela, že má korzet — a pak jsem pochopila, že to byly jeho kalhoty, připevněné na ramena jako dětské podvazky. Ta nahá, kulatá a bílá ramena — byl to neobyčejně komický obraz. Nejsme zvyklé vidět pány v podobném kostýmu.

Ce matin déjà je me suis rencontrée avec le nez de Larderei, un peu plus tard avec son œil. Et ce soir j'ai vu cet animal en caleçon et sans chemise, d'abord je l'ai cru en corset et ensuite j'ai compris que c'était son caleçon qui était attaché sur les épaules comme des machines de bébé. Ces épaules nues, rondes et blanches, c'était d'un drôle extraordinaire. On n'est pas habitué à voir les messieurs avec un pareil costume.

Smála jsem se z toho celý večer — v San Carlu, kde hráli „Il Guarany". Jedna z nejodpudivějších oper, které znám… Altamura a Pelikan jako doprovod…

J'en ai ri toute la soirée, à San Carlo où on donnait "Les Guaranis". Un des plus détestables opéras que je connaisse... Altamura et Pelikan cavaliers...

s Lardereiem.

avec Larderei.

Poslala jsem Rosalii na festivalový maškarní bál s příkazem říci Lardéreimu, že je podvodník — a že mýlí-li se, myslí-li, že zaplatí svůj dlužní úpis na deset tisíc franků tím, co ušetří na fialech.

J'ai envoyé Rosalie au bal masqué du festival avec ordre de dire à Larderei qu'il est un tricheur et que s'il pense à payer sa traite de dix mille francs avec ce qu'il économisera sur les violettes, il se trompe.

Dnes večer neodjíždí — řekl mi to — to jest řekl to svému kočímu Charlesovi.

Il ne part pas ce soir, il me l'a dit, c'est-à-dire il l'a dit à son cocher Charles.

## Pondělí 12. února 1877
Larderei na ten bál nešel. To, co následuje, je těžké vyprávět. Vězte jen, že za velmi krátkou dobu budu šílená k svazování. Ale je tu přece někdo, kdo vás hlídá, řeknete. Ne — nikdo s tím nic nezmůže. Kdyby mi někdo bránil dělat to, co zlý duch přikazuje — rozzuřila bych se — a přihodily by se pohromy.

Larderei n'a pas été à ce bal. Ce qui suit est difficile à raconter. Sachez seulement que dans fort peu de temps je serai folle à lier. Mais il y a quelqu'un pour vous surveiller, direz-vous. Non, personne n'y peut rien. Si on m'empêchait de faire ce que le malin esprit ordonne je deviendrais furieuse et il arriverait des malheurs.

Tedy dnes — slyšíc, jak soused odchází — pak jak jeho kočí zavírá kufry — pocítila jsem jakýsi smutek… Jak to, říkám si, tak jednoduše odchází — a na koho se budu dívat? A dnešní večerní veglione? A spousta věcí. Ale já tedy umřu nudou!

Donc aujourd'hui entendant mon voisin sortir, puis son cocher fermer les malles, je me suis sentie prise d'une sorte de tristesse... Comment, dis-je, il s'en va comme ça, et qui vais-je regarder ? Et le veglione de ce soir ? Et un tas de choses. Mais je vais donc mourir d'ennui !

Odjíždí. Dá se taky odjet. Ale také by bylo třeba vidět galakorzo na Chiaje1 — a náš balkón je na nejlepším místě, neboť bydlíme v hotelu du Louvre. Hm! Půjdu ho přece jen vidět odjet. K ničemu to není — ale snad mi to udělá radost. Jsem tak nešťastná, že hledám, jak se omráčit — zabít čas. Jdu tedy s maminkou — a první osobou, kterou nacházíme na nádraží, je on s Merisanem a důstojníkem. Abych měla vstup do čekárny, jdu si koupit dvě jízdenky na první stanici — konkrétně do Cancella.

Il part. On peut partir aussi. Mais aussi il faudrait voir le Corso de gala sur la Chiaja, et notre balcon est au meilleur endroit, puisque nous logeons à l'hôtel du Louvre. Hum ! Je vais toujours le voir partir. Cela ne sert à rien, mais cela me fera plaisir peut-être. Je suis si malheureuse que je cherche à m'étourdir, à tuer le temps. Je m'en vais donc avec maman et la première personne que nous trouvons à la gare, c'est lui avec Merisano et un officier. Pour avoir *l'entrée dans la salle* d'attente je vais prendre deux billets jusqu'à la première station, notamment Cancello.

Larderei a jeho dva přátelé vstoupí po nás. Chtělo se mi smát — dala jsem se do prohlížení novin. Nebylo váhání — bylo třeba hanebně odejít bez jiného vysvětlení naší přítomnosti na nádraží. Larderei prošel po peronu — vrhnuv na mě pohled. Přiblížila jsem se k muži, který bere jízdenky u dveří, a zeptala jsem se, zda je vlak zpět z Cancella okamžitě.

Larderei et ses deux amis entrent après nous. J'avais envie de rire, je me mis à parcourir un journal. Il n'y avait pas à balancer, il fallait s'en retourner honteusement sans expliquer autrement notre présence à la gare. Larderei passa sur la plateforme en me jetant un regard. Je m'approchai de l'homme qui prend les billets à la porte et lui demandai s'il y avait un train pour retourner de Cancello tout de suite.

C'è un treno che arriva a Napoli alle quattro.1

- C'è un treno che arriva a Napoli alle quattro.

Přecházíme na nástupišti a hledáme oddíl — jsou všechny plné. Larderei nás sleduje v uctivé vzdálenosti — ztracen v davu.

Nous passons sur la plate-forme et cherchons un compartiment, ils sont tous remplis, Larderei nous suit à une distance respectueuse et perdu dans la foule.

Konečně nastane ten pohyb a hluk kroků, který vám dává jakousi chorobnou spěchanost na nádražích. Čekala jsem na Lardereie — Larderei čekal na mě — průvodčí křičeli odjezd — jeden z nich mě chopí a ukáže nám téměř plný oddíl. Nastupuji — pohledem přejíždím Lardereie, jenž je za mnou — a konečně, tam, zanechávajíc jakési komedii, kterou jsme hráli, chystá se mě následovat jako muž, jenž se odhodlal. Ale jsou jen dvě místa!

Enfin il se produit ce mouvement et ce bruit des pas qui vous donne comme une hâte maladive dans les gares; j'attendais Larderei, Larderei m'attendait, les conducteurs criaient le départ : un d'eux s'empare de moi et nous indique un compartiment presque plein, j'y monte glissant les yeux sur Larderei qui est derrière moi et qui laissant enfin, là, l'espèce de comédie que nous jouions s'apprête à me suivre comme un homme qui a pris son parti : mais il n'y a que deux places !

Tu nastal komický a půvabný okamžik — já uprostřed oddílu, maminka zadržující Pratera, jenž se kroutil, aby se vrhl pod lavici — a Larderei váhající a hledící na mě jako by chtěl říci: co dělat? Ach! Ale s očima tak vážně tázavýma — a jeho paže, držící cestovní přikrývku, vyjadřovala tolik mladistvé a půvabné rozpaků u tak velkého zhýralce, že si na to vždy vzpomenu se zcela zvláštním potěšením.

Alors il y eut un moment comique et charmant, moi au milieu du compartiment, maman retenant Prater qui se tordait pour s'élancer sous la banquette, et Larderei hésitant et me regardant comme pour dire : que faire ? Oh ! mais avec des yeux si sérieusement interrogateurs, et son bras, qui tenait un plaid, exprimait tant de perplexité jeune et charmante dans un si grand débauché que je m'en souviendrai toujours avec un plaisir tout particulier.

– Tady se budeme dusit, řekla jsem konečně — a hlavně, když začnou kouřit.

- Nous étoufferons ici, dis-je enfin et, surtout si on se met à fumer.

– Připojí nový vůz, paní, řekl Larderei maminčce — bude lepší, když tu nenastoupíte — nebudete mít dost vzduchu.

- On va remettre une nouvelle voiture, Madame, dit Larderei à maman, vous ferez mieux de ne pas monter ici, vous n'aurez pas assez d'air.

– Ach! Nový vůz, řekla jsem k nikomu — nu, tím lépe.

- Ah ! une nouvelle voiture, dis-je à personne, eh bien tant mieux.

Všechny oddíly nového vlaku nesly nápis: reservato1, kromě jednoho.

Tous les compartiments de la nouvelle portaient le mot : reservato, excepté une.

– Reservato, reservato, četla jsem přecházejíc — vše je tedy rezervováno. I tamten?

- Reservato, reservato, lisais-je en passant, tout est donc réservé. Celle-là aussi ?

– Ne, slečno, řekl ještě Larderei — můžete nastoupit.

- Non Mademoiselle, dit encore Larderei, vous pouvez monter.

– Děkuji.

- Merci.

Bylo tu už několik zavazadel — peleriňy, portmanteau atd. — jež upravoval Charles.

Il y avait déjà plusieurs paquets partout, des pelisses, des portemanteaux etc. qu'arrangeait Charles.

– Ale to je obsazeno!

- Mais c'est pris !

– Ne, paní — jsem tu jen já.

- Non Madame, il n'y a que moi.

Sedla jsem si — dojatá až k neschopnosti mluvit — a s neuvěřitelnou chutí smát se.

Je m'assis émue à ne pouvoir plus parler et avec une envie de rire incroyable.

Bavil se se svými přáteli — dávaje pokyny kočímu Charlesovi (anglicky, prosím vás).

Il causait avec ses amis, faisant des recommandations au cocher Charles (à l'anglaise s.v.p.)

Konečně — maminka a já otočeny zády k lokomotivě — ona vpravo, já vlevo — Larderei naproti ní.

Enfin voilà, maman et moi tournant le dos à la locomotive, elle à droite, moi à gauche, Larderei en face d'elle.

Deset minut do Cancella. Ztracený čas se nikdy nevrátí! — tato pochmurná pravda mi zněla v uších. Hleděli jsme na sebe všichni tři. Mluvit — jak? Mlčet — ale pak? Ach ha! Bylo mi odporné odchylovat se od svých zvyků a konverzovat se spolucestujícími.

Dix minutes jusqu'à Cancello. Le temps perdu ne se rattrape jamais ! cette vérité lugubre me tintait dans les oreilles. Nous nous regardions tous les trois. Parler, comment ? Se taire mais alors ? Ah ! ha ! il me répugnait de m'écarter de mes habitudes et de causer avec les compagnons de wagon.

Nad hlavou — ale vysoko a pevně umístěnou — jsem měla kartónovou krabici, která mi vůbec nevadila.

J'avais au dessus de la tête mais bien haut et bien solidement placé un carton qui ne me dérangeait pas du tout.

– Dovolte, paní, abych přeložil tuto krabici.

- Permettez, Madame, que je change de place ce carton.

– Prosím vás, pane.

- Je vous en prie, Monsieur.

Nové ticho.

Nouveau silence.

Ach! Ale.

Ah ! mais.

– Ráda bych věděla, kolik je to do Cancella? — zeptala jsem se maminky.

- Je voudrais bien savoir combien de temps jusqu'à Cancello ? demandai-je à maman.

– Vůbec nevím.

- Je ne sais pas du tout.

– Přesto by to bylo třeba vědět…

- Pourtant il faudrait savoir...

– Mohl byste mi říci, pane, kolik minut je to do Cancella:

- Pourriez-vous me dire, Monsieur, combien de minutes il y a jusqu'à Cancello :

– Třicet minut, myslím, slečno — třicet minut.

- Trente minutes, je crois Mademoiselle, trente minutes.

Nic více nebylo třeba. Jedni i druzí — s ohledem na malý čas — přestali skrývat své úmysly.

Il n'en a pas fallu davantage. Les uns et les autres, vu le peu de temps ne dissimulèrent plus leurs intentions.

– Jedete do Cancella? — ptal se Larderei, zatímco jsem spatřovala uvadlé fialky v jeho knoflíkové dírce — a poznamenávala, jak se podobá těm bíle lakovaným kartonovým maskám, jaké nosí pierroti.

- Vous allez à Cancello ? demandait Larderei pendant que j'apercevais des violettes fanées à sa boutonnière, et remarquais combien il ressemblait à ces masques de carton laqué tout blanc que mettent les pierrots.

– Ano, pane — do Cancella.

- Oui, Monsieur, à Cancello.

Dali jsme se do hovoru, jako by se dobře znali. Říká, že nás viděl v Římě s Antonellim — pak v Neapoli s klanem — pak vše, co se říká v podobném duchu.

On se mit à causer comme si on se connaissait bien. Il dit nous avoir vues à Rome, avec Antonelli, puis à Naples, avec le clan, puis tout ce qu'on dit dans ce genre.

– Ten ubohý Antonelli je nemocen — chřadne na venkově.

- Ce pauvre Antonelli est malade, il languit à la campagne.

– Skutečně, řekla moje paní maminka — ubohé dítě — je velmi hodný.

- Vraiment, dit Madame ma mère, pauvre enfant, il est très bon.

– Velmi milý, řekla jsem s uvolněným výrazem, za nějž jsem si zlořečila — a který mě neopustil ani na minutu.

- Très aimable, dis-je avec un air dégagé pour lequel je me maudissais et qui ne m'a pas quitté une minute.

– Bydlíte v hotelu du Louvre, viďte?

- Vous logiez à l'hôtel du Louvre, n'est-ce pas ?

– Ano.

- Oui.

[Prater vylezl zpod lavice — nazvala jsem ho svým synem — stejně jako Lardereie, jenž má laskavost dívek — nebo spíše mužů.]

[Prater sortit dessous la banquette, je l'ai nommé *mon fils* ainsi que Larderei qui a la bonté des filles ou plutôt des hommes.]

– A byl jsem váš velmi blízký soused.

- Et j'étais votre voisin très proche.

– Skutečně?

- Vraiment ?

– Dozvěděla jsem se to včera, řekla jsem — a přiznám vám, že jsem byla poněkud zaražena. Neboť věříce, že mám za sousedku jakousi Angličanku, jež tráví svůj život výlety, nedělala jsem si žádné zábrany povídat a smát se se sestrou — a zpívat vše, co mi přicházelo na mysl.

- Je l'ai appris hier, dis-je, et je vous avouerai que j'ai été quelque peu confuse, car croyant avoir pour voisin quelque Anglaise qui passait sa vie en excursion, je ne me gênais pas de bavarder et rire avec ma sœur et chanter tout ce qui me passait par la tête.

– Myslím, že jsem velmi příjemný soused, řekl — nikdy nejsem doma — a nikdo mě neslyší.

- Je crois que je suis un voisin très agréable, dit-il, je ne suis jamais chez moi et l'on ne m'entend pas.

– To je pravda.

- C'est vrai.

Cítila jsem se nevychovaně — a nic jsem s tím nemohla — byla jsem celá v radosti z toho, že mám… co?

Je me sentais des mauvaises manières et je n'y pouvais rien , j'étais tout entière à la joie d'avoir... quoi ?

Říká, že se vrátí za deset až dvanáct dní — že jede pro velmi důležitou záležitost do Florencie, kde musí být v úterý. Že stále cestuje — že se vrátí do Neapole.

Il dit qu'il revient dans dix à douze jours, qu'il va pour une affaire très importante à Florence où il doit être mardi. Qu'il voyage toujours, qu'il reviendra à Naples.

Jeho chování a konverzace mi tak připomínají Překvapujícího, že mi to je dokonce nepříjemné.

Ses manières et sa conversation me rappellent tellement le Surprenant que cela m'est même désagréable.

V tomto prostoru třiceti minut se šlo trochu jako lokomotiva — takže v pětadvacáté minutě Larderei říkal, že se právě ruinuje. Je to proto, aby nebyl člověk šokován, slyší-li to od jiných. To je mazané…

Dans cet espace de trente minutes on est allé un peu comme la locomotive, si bien qu'à la vingt-cinquième minute Larderei disait qu'il était entrain de se ruiner. C'est pour qu'en l'entendant dire par d'autres on ne soit pas choqué. C'est malin...

Zapomněla jsem říci, jak jsem vysvětlila cestu do Cancella.

J'oubliais de dire comment j'ai expliqué le voyage à Cancello.

– Jedete do Cancella? — ptal se.

- Vous allez à Cancello ? demandait-il.

– Ano — přihodila se nám podivná příhoda. Teta ztratila zavazadlo, peníze — a telegrafuje nám z Cancella, kde je v nesnázích. Dostaly jsme její depeši dnes ráno.

- Oui, il nous arrive une étrange aventure, ma tante a perdu son bagage, son argent et elle nous télégraphie de Cancello où elle est en détresse. Nous avons reçu sa dépêche ce matin.

Poznámky

Pozn. překl.: Italsky „veglione" — velký maškarní ples; tradiční karnevalová zábava.
Pozn. překl.: „Chantilly" — krajka z Chantilly; jemná francouzská paličkovaná krajka z oblasti Chantilly.
Pozn. překl.: „Grisette" — v 19. století: mladá dělnice nebo švadlena nízké třídy; předpokládalo se, že má volnomyšlenkářské mravy.
Pozn. překl.: Hraběnka de Mirafiore — manželka syna Viktora Emanuela II.; pocházela z morganatické větve.
Pozn. překl.: „Toledo" — Via Toledo; hlavní ulice Neapole pro karnevalové průvody.
Pozn. překl.: Italsky „coriandoli" — konfety; malé papírové kousky házené při karnevalu; tehdy se používala i mouka nebo vápno.
Pozn. překl.: „Chiaja" — elegantní pobřežní promenáda v Neapoli; karnevalový korzo se tu konal v plné slávě.
Pozn. překl.: Italsky: „Je vlak přijíždějící do Neapole ve čtyři hodiny."
Pozn. překl.: Italsky „reservato" — rezervováno.