❦
Pondělí 5. února 1877
Pelikan přišel na oběd, aby se definitivně domluvil o odjezdu a o tom, co dál s jeho vášní k paní Zurmüllenové a s pletichami Broussaise, který ho od ní chce odvrátit: Pelikan by rád na cestách trochu vychladl.Lundi 5 février 1877 Pelikan est venu déjeuner et s’entendre définivement quant au départ et la suite de sa passion pour Mme Zurmüllen et des intrigues de Broussais qui veut l’en détourner : Pelikan désire se rafraîchir par un voyage.
Na Skating-rinku ta nejhezčí podívaná, jakou si lze představit. Překážkové závody, závody o kroužky. Když po starších nastoupily malé holčičky, všichni se napřímili, aby lépe viděli. Lise Kondareffová vyhrála za bouřlivého potlesku
Au Skating-rink le plus joli spectacle imaginable. Des courses obstacles, des courses de bagues. Quand les petites filles se présentèrent après les grands tout le monde se redressa pour mieux admirer. Lise Kondareff a gagné au milieu de bruyants applaudissements
V tu chvíli se u nás zastavil Rangoni s hraběnkou del Verme zavěšenou do rámě. Také on jede do Neapole nebo na Sicílii, jak říká. Kolem dokola napjali provaz, aby uprostřed rinku vyhradili místo pro bruslaře, kteří nezávodili. Tam se také zdržovali rozhodčí.
En ce moment s’arrêta près de nous Rangoni ayant à son bras la comtesse del Verme. Lui aussi va à Naples ou en Sicile, à ce qu’il dit. On avait tendu une corde tout autour pour ménager au milieu du rink un endroit pour les patineurs qui ne couraient pas. C’est là aussi que se tenaient les juges.
napříč stránkou
Rangoni s námi mluvil asi deset minut a ani přitom nepustil paní del Verme – to jsou ty italské způsoby.
en travers Rangoni nous parla pendant dix minutes environ sans lâcher Mme del Verme, voilà bien les façons italiennes.
Audiffret pochopitelně také. Dvacetkrát jsem se od jeho pohledů odvrátila, a tu, chtěje se nepochybně pochlubit nesmyslnou důvěrností, se mě posunkem zeptal, jestli chci závodit. Odpověděla jsem jiným posunkem (mezi publikem a rozhodčími vede závodní dráha), že nerozumím a že o porozumění nestojím. Tu teta, náramně šťastná, začala dávat jedno znamení za druhým, nazvala ho Sorokou, a Záhadný na to odpovídal úsměvy a natahoval hůl, jako by chtěl sejmout kroužek, a na té holi pak předvedl jakousi němou serenádu.
Audiffret par conséquent aussi. Vingt fois je me suis détournée de ses regards et alors, voulant se vanter sans doute d’une familiarité qui n’avait pas de sens commun, il me fit signe si je voulais concourir. Je répondis par un autre signe (entre le public et les juges il y a le chemin des courses) que je ne comprenais pas et ne me souciais pas de comprendre. Alors ma tante, fort heureuse, multiplia les signes, l’appela Soroka, ce à quoi le Surprenant répondit par des sourires en tendant sa canne comme pour décrocher une bague sur laquelle canne ensuite il exécuta une sorte de sérénade muette.
Potom jsme daly najevo, že kněžna Souvoroffová je s námi zadobře, a ona se skutečně chovala jako vždycky. Tu ke mně přišel Belle-de-jour (správnější je bel)1 a pozdravil mě. Na tuhle příležitost jsem čekala dlouho, protože se mě to zvíře na veřejnosti vyhýbalo zdravit. Tentokrát tu bylo mnoho lidí, přišel si se mnou promluvit, a já jsem ho sotva postřehnutelně pozdravila a otočila se k němu zády, abych mohla rozprávět s kněžnou.
Ensuite nous avons montré que la princesse Souvoroff est fort bien avec nous, et en effet elle se montra comme toujours. Alors Belle-de-jour (bel est plus correct) vint à moi et me salua. J’attendais cette occasion depuis longtemps, car cet animal évitait de me saluer en public. Cette fois il y avait beaucoup de monde, il était venu me parler, je lui dis un imperceptible bonjour et lui tournai le dos pour causer avec la princesse.
Dobře.
Bien.
Byli jsme se Zoubaloffem, Bihovetzem, paní Zurmüllenovou a panem Bikowským, kterého mi včera představila u sebe.
Nous étions avec Zoubaloff, Bihovetz, Mme Zurmüllen et M. Bikowsky qu’elle m’a présenté hier chez elle.
Dobře, dál... Večer plný událostí, chcete-li. Neboť kromě Pelikana, Zurmüllenové, Bikowského a Meyssnera tu máme Galulu, Gautiera a.... Michku Gautiera, jeho bratra. Vězte tedy, že jsem se líně a fantaskně zakoukala (?) do toho Michky po jednom večeru v Opeře, kdy jsem v lóži jeho sestry, sousedící s naší, zahlédla špičku jeho napudrovaného nosu. Michka je menší než Pépino, má vypoulené oči a jinak velmi krásnou tvář, a hlavně velmi zhýralou, což mu dává zdvořilé, uctivé, mravné způsoby.
Bien, ensuite... Une soirée à évènements si l’on veut. Car entre Pelikan, Zurmüllen, Bikowsky, Meyssner, nous avons Galula, Gautier et.... Michka Gautier son frère. Or sachez que je me suis paresseusement et fantastiquement éprise (?) de ce Michka à la suite d’une soirée à l’Opéra où je vis le bout de son nez poudré dans la loge de sa sœur voisine de la nôtre. Michka est moins grand que Pépino, il a des yeux à fleur de tête et le reste de la figure fort beau et surtout fort dévergondé, ce qui lui donne des manières polies, respectueuses, sages.
Nečekala jsem tolik lidí, a tak jsem měla bílý soukenný kabátek, otevřený u krku na košili se schillerovským límcem, jejíž rukávy, rovněž zdobené krajkami, vykukovaly zpod soukenných rukávů. Vlastně nejsem nerada, že jsem byla takhle oblečená... a pak jsem byla trochu v mlze, špatně jsem konverzovala a špatně se chovala. Nevím, o čem jsem mluvila, leda o dopisech, které dostávám ohledně náboženství a duše. O dopisech, které chtěl Galula vidět, které se svědomitě prozkoumaly kolem stolu a byly prohlášeny za velmi hloupé.
Je ne m’ attendais pas à tant de monde, aussi avais-je une jaquette de drap blanc ouverte au cou par une chemise à la Schiller, dont les manches garnies de dentelles aussi ressortaient de dessous les manches de drap. Au fait je ne suis pas fâchée d’avoir été ainsi... et puis j’étais un peu dans le brouillard, j’ai mal causé, je me suis mal tenue. Je ne sais de quoi j’ai parlé si ce n’est des lettres que je reçois à propos de la religion et de l’âme. Lettres que Galula demanda à voir, qu’on examina conscieu- seument autour de la table et qui furent déclarées fort bêtes.
Protože se Galula chlubil, že viděl mé pokoje, zavedli tam všechny ostatní... i Michku. Ostatně je to starý známý, a co nevíte, je, že jsme spolu za války2 ošetřovali raněné na nádraží, ve společnosti Pepina, který se jednou zeptal Diny, jestli nemá vývrtku „u sebe“.
Comme Galula se vanta d’avoir vu mes chambres, on y conduisit tous les autres... même Michka. D’ailleurs c’est une vieille connaissance et, ce que vous ne savez pas, c’est que nous avons servi les blessés à la gare pendant la guerre, en compagnie de Pepino à qui il lui arriva un jour de demander à Dina si elle n’avait pas de tire-bouchon “sur elle”.
Když zůstaneme v rodinném kruhu, škádlí mě se Sorokou, ale když vidí, že to nezabírá, přejdou na Pietra, na Soriu a nakonec na Michku. Nic z toho se mě nedotýká. Ani Soroka; myslím si to proto, že nemám nikdy chuť ho vidět, nikoho z nich.
Restée en famille on me taquine avec Soroka mais voyant que cela ne prend pas, on passe à Pietro, à Soria et enfin à Michka. Rien de cela ne me touche. Soraka non plus, je le pense ainsi parce que je n’ai jamais envie de le voir, aucun.
Ach, moje hrdlo, ach, můj hlas! Nemocná! Nemocná! Je to k zoufání.
Ah ! ma gorge, Ah ! ma voix ! Malade ! Malade ! C’est désespérant.
Ach ano, zapomněla jsem říci, že jsem dnes vyšla s touhou potkat Soriu.
Tiens, j’oublie de dire que je suis sortie aujourd’hui avec le désir de rencontrer Soria.
Poznámky
Pozn. překl.: Belle-de-jour (svlačec, doslova „kráska dne“) je ve francouzštině ženského rodu; Marie přezdívku muže opravuje na mužský tvar bel. ↩
Pozn. red.: Prusko-francouzská válka let 1870–1871, kdy bylo Marii jedenáct let. ↩