Pátek 26. ledna 1877

Vyjela jsem si s Dinou v bryčce, abych dokázala, že nic není rozbité, a abych objednala livrej na zítřek.
Velké mraky jako by přinášely déšť, vracíme se, a hned nato vysvitne slunce, takže den končím s Dinou na své terase, kam nás přijde navštívit Ricardo a vyprávět tisíc věcí, které se včera říkaly o spřežení a o všem.
Když slunce zapadá, je tak krásně, že by člověk řekl, že je léto.
Ostatní jedou do Monaka. Trávím čas se psy. V našem domě mají psi tolik ducha, že ho mají víc než jejich páni