Úterý 23. ledna 1877

Ubohé hodiny.
Je to jedno, už nevím, co dělám, co říkám a co se kolem mě děje. Ráda bych se úplně zbláznila, ale nějakým veselým bláznovstvím.
Šla jsem s Dinou a se všemi psy na terasu, kde nás našla paní Anitchkoffová. Říkala nepříjemné a hloupé věci.
Pan Alexis de Meyssner přijíždí z Petrohradu s dopisem od Niny. Jen s námahou se vleču až do osmi hodin. Nechali ho na večeři, protože je Ninin synovec, a celou dobu se muselo mluvit, vyptávat, abych nevypadala jako tupá husa. Jenže tupá opravdu jsem, a když ohlásili pana a paní Zoubaloffovy, vytratila jsem se. S takovými lidmi nemám co dělat.
Jsem ošklivá.