❦
Pondělí 22. ledna 1877
(Škrtnuto: byla jsem. Já vás) Jedeme na dostihy; vídáme se jen s Rangonim, s tím Řekem z doby před pěti lety a s tou Souvoroffovou, která přijíždí jen nakrátko a v průjezdu volá, že je jí zima.Lundi 22 janvier 1877 (Rayé: j’étais. Je vous) Nous allons aux Courses, on ne se voit qu’avec Rangoni, le Grec d’il y a cinq ans et la Souvoroff qui vient pour peu de temps et crie en passant qu’elle a froid.
Pelikan a paní Zurmüllenová k nám přicházejí na jídlo a já jdu s nimi na tribunu, kde je celý pluk koket v bílém!
Pelikan et Mme Zurmüllen viennent manger chez nous et je vais avec eux à la tribune où se trouve un régiment de cocottes en blanc !
Oslnivý návrat za nádherného počasí.
Retour éblouissant par un temps superbe.
Usadíme se na mé terase a díváme se na chodce; jde kolem Soroka — viděla jsem ho už na dostizích, a když přede mnou smekal klobouk, střemhlav se vyklonil přes zábradlí.
Nous nous mettons sur ma terrasse à voir les passants, passe Soroka, je l’avais déjà vu aux courses et il avait piqué une tête par-dessus la barrière en me tirant son chapeau.
Proslulý Gautier přichází na terasu a hodinu se škorpíme.
Le célèbre Gautier vient sur la terrasse et on passe une heure à se chamailler.
Konečně večer mám záchvat zoufalství, který přejde až v nářek a dohnal mě k tomu, že jsem v moři utopila hodiny z jídelny. Dina za mnou běží, protože se bojí nějakého zlověstného úmyslu, ale jde jen o hodiny. Byly bronzové, s Pavlem bez Virginie, který chytal na udici ryby, ve velmi hezkém klobouku.
Enfin le soir j’ai une attaque de désespoir qui va jusqu’aux gémissements et qui m’a poussée à noyer dans la mer la pendule de la salle à manger. Dina me court après redoutant quelque projet sinistre, mais ce n’est que la pendule. Elle était en bronze avec un Paul sans Virginie, pêchant à la ligne, en très gentil chapeau.
Už mi nezbývá než se zbláznit. Velice se divím, že ještě nehraji na housle na koštěti a nedělám limonádu z oblázků! To přijde!
Je n’ai plus qu’à devenir folle. Je suis bien étonnée de n’en être pas encore à jouer du violon sur un balai et à faire de la limonade avec des cailloux ! Ça viendra !
Dina přichází ke mně, ty hodiny ji zřejmě velmi baví, směji se také, ale…
Dina vient chez moi, la pendule semble l’amuser fort, je ris aussi mais...
Vážní či lehkomyslní lidé, kteří se procházejí po Promenádě, kteří chodí do Klubu, nikdy nepochopí, že by se moje situace dala brát tragicky, já sama bez často se sama těm dramatům vysmívám…
Les gens sérieux ou frivoles, qui se promènent à la Promenade, qui vont au Cercle, ne comprendront jamais qu’on puisse prendre au tragique ma situation, moi-même sans souvent je me moque moi-même de ces drames...
Konečně mi Dina, zatímco mě popichovala, vnukla nápad…, kvůli němuž píšu tyto dva dopisy tiskacím písmem1.
Enfin, tout en m’agaçant Dina me donna une idée.... qui me fait écrire ces deux lettres en lettres d’imprimerie.
Opsaný dopis · Lettre anonyme que Marie s’écrit à elle-même en lettres d’imprimerie, signée « Don Fortunato », 22 janvier 1877Nešťastnice! Ve svých bílých šatech vypadáš jako reklama na nevinnost! Opusť svět! Klášter ti otvírá náruč! Don Fortunato.
Malheureuse ! Avec tes robes blanches tu as l’air d’une réclame de candeur ! Quitte le monde ! Le couvent te tend les bras ! Don Fortunato.
Opsaný dopis · Lettre anonyme que Marie s’écrit à elle-même en lettres d’imprimerie, signée « Turcan », 22 janvier 1877Nedávno jsem přišel do pekel a potkal jsem tam tvou duši ve společnosti těch nejhorších lotrů a lotryň. Turcan.
Arrivé depuis peu aux Enfers j’y ai rencontré ton âme en compagnie des plus affreux coquins et coquines. Turcan.
Oba jsou poslány poštou slečně Baschkirtseffové.
Toutes deux sont adressées à Mlle Baschkirtseff par poste.
Každé pondělí mě tíží zvlášť. Prefektura přijímá… a naši nejzarytější nepřátelé. Ta Tutcheffová má drzý výraz, který mě pobuřuje.
Chaque lundi me pèse particulièrement. La préfecture reçoit... et nos plus acharnés ennemis. La Tutcheff a un air insolent qui me révolte.
Zničila jsem si pleť tím, že každý den pláču. Vždyť moje trápení je každodenní. A každou chvíli mám chuť napsat, že trpím, že už nemohu! Vy to víte, není třeba to opakovat a vysvětlovat na každém řádku!
Je me suis abîmée la peau à force de pleurer tous les jours. C’est que mon tourment est chaque jour. Et à chaque instant j’ai envie d’écrire que je souffre, que je n’en peux plus ! Vous le savez, il n’y a pas besoin de le répéter et de l’expliquer à chaque ligne !
Ale ne, nikdy si to nedovedete představit, nikdy nepochopíte, jak mě trápí, že pláču pro věc tak hanebnou!
Mais non, vous ne vous en ferez jamais une idée, jamais vous ne comprendrez mon chagrin de pleurer pour une chose si honteuse !
Poznámky
Pozn. red.: Marie napsala tyto dva anonymní dopisy sama sobě a poslala je poštou. „Turcan“, podpis druhého z nich, bylo jméno muže popraveného v Nice za vraždu v prosinci 1876 (Marie se o popravě zmiňuje 15. prosince). ↩