Pátek 19. ledna 1877

Začala jsem další portrét Olgy a ten mě zaměstná až do pěti. Pak přijde paní Anitchkoffová a jdeme se projít a po obchodech.
Vracím se z pavilonu, kde jsem povečeřela se svými — po návratu z Monaka, kde byl dav lidí, a Angelini. Kromě hry lákal lidi koncert paní Conneauové.
Při čtení „Girofly“ se s uspokojením přesvědčuji o svém zdánlivém chladu. Byla jsem tedy první, kdo… ostatně mě dráždil, už když jsem ho ještě neznala. Jenom dobře nerozumím svému tehdejšímu chování, ani svým myšlenkám, ani svým soudům.
Ó, ty oslice! Vždyť ti říkám, že ti bylo šestnáct a že to byla tvá první lekce — a nějakou jsi potřebovala —, a ty sis myslela, že všichni muži jsou Merjeewští.
Když už je řeč o tom mladém velmoži Merjeewském, nutno říci, že se dnes přišel rozloučit a přinesl mi obrovský vyřezávaný růženec z Lourdes. Přijala jsem ho, aniž jsem přestala malovat.
Strávili jsme večer s Pelikanem skládáním veršů, tady jsou:
E jhle, už je tu M izerný Caracalla!
I nfámní Heliogabal L ukullus karnevalový E mile, jejž Satan spolkne! d ůstojný druh Galuly Amfibie a masožravec Utopista… jenže ó lá lá?
Debgueté, a ještě hůř.
Infalibilní zhýralec Fešák, co chodí do „Grand Condé“ Flamendr a bruslař, Republikán a tanečník Republikán a tanečník Egoista, do sebe zahleděný Ty hniješ… Ach, jaká škoda!
Věřte, prosím, že to byla improvizace.
Rýmovat jsem dokázala vždycky jen pro tohoto muže. Dnes večer však Broussais na Pelikanovu prosbu něco přečetl.
B ručoun neustálý R obustní obr O bluda nenasytná U rozený ďábel. S tudovaný neznaboh S vým vychloubáním jistý A navždy opouštěje I hanebnosti i pomády S Zbytek jsem zapomněla.

Poznámky

Pozn. překl.: Následující verše jsou akrostich: počáteční písmena veršů dávají jméno EMILE D’AUDIFFRET. Překlad zachovává tatáž počáteční písmena. ↩
Pozn. překl.: Další verše jsou opět akrostich: jejich počáteční písmena dávají jméno BROUSSAIS. Překlad zachovává tatáž počáteční písmena. ↩