❦
Pondělí 25. prosince 1876
Lundi 25 décembre 1876
Odjeli jsme včera ze San Rema — otec, máma a já — jako řádná rodina, která byla odjakživa pohromadě. Co jsem se toho cestou napřemýšlela! Ale půvabné snění, vzdušné fantazie, ovládaly všechny ostatní pocity a utvářely mi, jako obvykle, život odtržený od věcí lidských.
Nous sommes partis hier de San Remo, mon père, ma mère et moi, comme une honnête famille qui a toujours été ensemble. Ce que j’ai pensé durant le voyage ! Mais de charmantes rêveries, des fantaisies dans les nuages, dominaient tous les autres sentiments et me composaient, comme d’habitude, une vie détachée des choses humaines.
Z toho velmi příjemného stavu mě vytrhlo, když vlak u stanice Albisola zastavil kvůli sesuvu na trati. Bylo třeba vystoupit, popadnout zavazadlo a jít několik minut vstříc vlaku, který pro nás přijel. Vše při mihotavém světle pochodní — na pozadí černého obzoru a za hukotu rozbouřených vln to bylo velmi malebné.
État fort agréable interrompu par l’arrêt du train auprès de la station d’Albisola, à cause de l’éboulement de la voie. Il fallut descendre, empoigner son bagage et marcher pendant quelques minutes à la rencontre d’un train qui était venu nous chercher. Le tout à la lueur tremblante de torches, ce qui sur un horizon noir et au bruit des flots en courroux a été fort pittoresque.
Tato nehoda nás přiměla dát se do řeči se spolucestujícími, mezi nimiž byl jeden voják. Nesli nám zavazadla a nás samotné podpírali po celou obtížnou cestu. Důstojník byl dosti vzdělaný a inteligentní člověk — a k jeho překvapení jsem ho zatáhla do vážného a dokonce extravagantního rozhovoru… politického.
Cet accident nous fit lier conversation avec nos compagnons de voyage, dont un militaire. Ils nous portèrent nos sacs et nous soutinrent nous-mêmes pendant le difficile trajet. L’officier était un homme assez instruit et intelligent, aussi à son étonnement le conduisis-je dans une conversation sérieuse et extravagante même... politique.
Hned od rána jsem byla u okna, abych nepropásla jedinou chvilku pohledu na římskou Kampánii.
Dès le matin je fus à la fenêtre pour ne pas perdre un seul instant la vue de la campagne de Rome.
Kdybych jen uměla říci všechny ty krásné věci, na něž mě přivádí a které tolik jiných řeklo tolikrát tak půvabně. Citovat výrok nějakého velkého muže, slavné jméno, pochod nějaké legie… a hned by to mělo trochu, to jest velice zajímavý nádech.
Que ne sais-je dire toutes les belles choses qu’elle me fait penser et que tant d’autres ont dites tant de fois et d’une façon si charmante. Citer le mot de quelque grand homme, un nom fameux, la marche d’une légion quelconque... et ça aurait de suite un petit, c’est-à-dire un grand air intéressant.
Byla jsem tak zaměstnána poznáváním míst, že čelo našeho vlaku již projíždělo pod skleněnou střechou nádraží, zatímco jsem ještě hledala střechu San Giovanni in Laterano posetou sochami.
J’étais si occupée à reconnaître les lieux que la tête de notre train était déjà sous le toit vitré de la gare que je cherchais encore le toit peuplé de Saint-Jean de Latran.
Španělská velvyslankyně tam byla — přišla přivítat několik dam; odvrátila jsem hlavu, když mě poznala, bylo mi stydno přijíždět do Říma… zdá se mi, že se na mě tam dívají jako na… vetřelce.
L’ambassadrice d’Espagne était là, venue à la rencontre de quelques dames; je détournai la tête lorsqu’elle me reconnut, j’étais honteuse de venir à Rome... il me semble qu’on m’y regarde en... intrus.
Ubytováváme se ve stejném hotelu, ve stejném apartmá — stoupám po schodišti a nahoře se opírám o skleněnou kouli v rohu zábradlí, jako jsem se opírala ten večer urážky.
Nous descendons au même hôtel, dans le même appartement, je monte l’escalier et m’appuie, ayant monté, sur la boule de verre du coin de la rampe, comme je m’étais appuyée le soir de l’insulte.
Vrhám… nespokojený pohled na dveře tajného schodiště a jdu obsadit pokoj s rudým damaškem. Věřili byste tomu? S myšlenkou znovu použít jeho skrytý východ.
Je jette un regard... contrarié à la porte de l’escalier secret et je viens occuper la chambre de damas rouge. Le croirait-on ? Avec la pensée de faire de nouveau usage de son issue dérobée.
[Napříč stránkou: Vyšla jsem — v tmavých šatech, opřená o otcovu paži — přímo do vánočního davu uprostřed Corsa, pěšky. Po celou cestu jsem se jen červenala a bála se, že někoho potkám.
[En travers: Je suis sortie, avec des habits foncés, au bras de mon père, en pleine foule de Noël au milieu du Corso, à pied. Tout le long du chemin je n’ai fait que rougir et craindre une rencontre.
Ó Řím! Život! Řím, okouzlení, radost, pokoj i neklid. Řím.]
Ô Rome ! La vie ! Rome, enchantement, joie, paix et trouble. Rome.]