❦
Středa 20. prosince 1876
Mercredi 20 décembre 1876
[Zrušeny 3 řádky]
[Trois lignes cancellées]
Oba Lubimoffové po společném obědě odcestovali do Švýcarska.
Les deux Lubimoff après avoir déjeuné avec nous sont partis pour la Suisse.
Ach! Jaký to krutý život — jen odsouzenci na samotku si ho dovedou představit.
Ah ! quelle vie atroce, les condamnés à la réclusion peuvent seuls s’en faire une idée.
Pozvolna, docela tiše se dostávám do zuřivosti a v té zrůdnosti zacházím… až tak daleko, že s naprostou chladnokrevností rozbíjím sklenice a židle.
J’entre tout doucement en fureur et je pousse la monstruosité... jusqu’à briser des verres et des chaises avec beaucoup de sang-froid.
Pak… chodím po svých pokojích, v nichž jsem rozsvítila všechna světla, mluvím nahlas, stěžuji si a divím se svému sprostému chování.
Puis... je me promène dans mon appartement que j’ai illuminé et je parle tout haut me plaignant et m’étonnant de ma conduite triviale.
Proč se při pomyšlení na Řím a na všechno, co k němu patří, chvěji?
Pourquoi Rome et tout ce qui s’en suit, me font-ils frissonner ?
A nemohu tam jet vlastní vinou! Kdybych na mámu nebyla tlačila… Ach! Stejně — vždycky se něco najde! Vždycky nějaká chyba!
Et c’est par ma faute que je n’y puis aller ! Si je n’avais pas poussé maman... Ah ! c’est égal, il y a toujours quelque chose ! toujours quelque faute !