## Úterý 19. prosince 1876
Pak beru Collignonovou k sobě a hovoříme o mých záležitostech… dlouho… a pak už nechci vidět nic než Řím. Takže po návratu z divadla, kde dávali „La Créole"1 a kde jsme měly Bihovetze, Ricarda a Lubimoffa, jsem rozhodnutá. Proklamace. Je nutné využít otce pro Řím, dokud je tady — na Nice to ještě přijde. Až budu… jak to říci?… Usazena v Římě, budu moci jít, kam se mi zachce, a znovu se setkat s panem Paulem de Cassagnacem, neboť to mi přineslo radost. Tedy, ustaluji následující.

Puis j'emmène Collignon chez moi et nous causons de mes affaires... longuement... alors je ne veux plus rien voir que Rome. De sorte que, de retour du théâtre où l'on donnait "La Créole" et où [nous] avons eu Bihovetz, Ricardo et Lubimoff, je suis décidée. **Proclamation.** Il faut utiliser mon père pour Rome tant qu'il est là, à Nice cela viendra encore. Quand je serai... comment dire ?... Posée à Rome je pourrai aller où il me plaira et retrouver M. Paul de Cassagnac puisque cela me fit plaisir. Donc, arrêtons ce qui suit.

Píšeme mámě — abychom se vyhnuly vysvětlování a… zbytečným proslovům — tento lístek: „Jeďte do San Rema nebo jinam, [tam, kde je to konečně třeba, a zaříďte, aby pan Bashkirtseff jel s námi do Říma. Je to definitivně rozhodnuto] Nic jiného nechci. Dávám vám pět dní. Marie." A teď… Bože můj, uklidněte mě.

Nous écrivons à maman pour éviter des explications et... des discours inutiles ce billet: "Allez à San Remo, ou ailleurs, [là où il faut enfin, et faite que M. Bashkirteff aille avec nous à Rome. C'est décidé définitivement] Je ne veux rien d'autre. Je vous donne cinq jours. Marie." Et à présent... Mon Dieu calmez-moi.

Není to škoda, že tak poctivý muž jako Bruschetti mi tolik nesedí. Vždy si s potěšením vzpomínám na jeho vznešenou větu, když jsem mu v odpověď na jeho žádost řekla, že mě nezná. Větu, které jsem nevěnovala pozornost. – Slečno, řekl, záleží na vás, abyste si o mně zjistila informace, neboť to je manžel, kdo dává ženě jméno a společenské postavení. Miluji vás a to mi stačí.

N'est-ce pas dommage qu'un loyal homme comme Bruschetti me déplaise tant. Je me rappelle toujours avec plaisir sa noble phrase quand, en réponse à sa demande, je lui dis qu'il me connaissait pas. Phrase à laquelle je n'ai pas fait attention. - Mademoiselle, dit-il, c'est à vous de prendre des renseignements sur mon compte car c'est le mari qui donne le nom et la position à la femme. Je vous aime et cela me suffit.

Poznámky

Pozn. překl.: „La Créole" — opereta Jacquese Offenbacha z roku 1875.