# Pátek 9. prosince 1876

Pátek 9. prosince 1876

Šla jsem pro Olgu, a aby dobře pózovala, musela jsem improvizovat neuvěřitelně absurdní pohádky.
Generál, můj kmotr, nás našel na mé terase, kde jsem s Victorem tvořila malebnou skupinu.
Večer mě odvedli do divadla na Giroflé-Girofla, historickou hru. Jenže paní Anitchkoffová, která šla napřed s mámou, přivedla všechny své děti a jen stěží ji odradili od nápadu přivést i děti své kuchařky. Místo lóže to byl zvěřinec. Přesto jsem se ovládla.
Při Giroflé-Girofla se prohodilo pár slov o Audiffretovi a tím pádem o Antonellim. Nevěřili byste, jak se mi ulevilo a jak jsem klidná — konečně jsem vše pochopila. A to uvidíte.
Vždy jsem mu říkala ne. Bylo to dokonalé. Dobře.
Pokračujme.
Vše šlo obdivuhodně — jenže já vymyslela chodbu a tajné schodiště! Každý na jeho místě by toho využil. Bylo na mně, abych se nesnižovala k vulgárním důvěrnostem, jež mu dovolily předpokládat vše a odvažovat se mnoho. A když jsem se dopustila tak závažných chyb, začala jsem obviňovat všechno a všechny.
Zde je pravda.
Amen.
To mi nebrání zuřit na sebe — a protože je příčinou té zuřivosti, i na něho.
Amen.

Poznámky

Pozn. překl.: „Koumm“ — rusky: spolukmotr (muž, který je kmotrem dítěte, jehož kmotrou je Marie, nebo naopak). ↩
Pozn. překl.: Giroflé-Girofla, opereta Charlese Lecocqa (1874). Marie ji ironicky (nebo omylem) označuje za „historickou hru“. ↩
Pozn. překl.: Marie narážela na tajnou chodbu ve svém římském bytě — viz římské záznamy z jara 1876 — která Antonellimu usnadňovala přístup k ní. ↩