❦
# Čtvrtek 1. prosince 1876
Čtvrtek 1. prosince 1876
Jeudi 1er décembre 1876
Včera v devět hodin jsme opustily Paříž. Máma se svými třiceti šesti kufry mě přiváděla k zoufalství. Ty výkřiky, ty poplachy, ty krabice — to vše dýchá nechutným maloměšťáctvím. Nu což.
Hier à neuf heures nous avons quitté Paris. Maman avec ses trente-six paquets me réduisait au désespoir. Ces cris, ces alarmes, ces boîtes sont d’une bourgeoisie écœurante. Enfin.
Dnes ráno v Marseille se mi zatočila hlava při pomyšlení, že se vracím do té tak krásné Nice, kterou přece musím nenávidět.
Ce matin à Marseille je fus prise de vertige de retourner dans cette Nice si belle et que je suis obligée de haïr.
Večer jsme přijely. Byla jsem spokojená, protože nám osud přidělil dva Antiboisany,1 kteří nás pokládali za Rusky, jež cestují poprvé, a kladli nám ty nejnaivnější otázky.
Le soir nous arrivions. J’étais contente car le sort nous avait octroyé deux Antibois qui nous prirent pour des Russes à leur premier voyage et nous firent les questions les plus naïves.
Pan a paní Anitchkoffovi s dětmi, teta, Walitský a Trifon nás čekali. Ti výborní Anitchkoffovi.
M. et Mme Anitchkoff et leurs enfants avec ma tante, Walitsky et Trifon nous attendaient. Ces excellents Anitchkoff.
Jsou k smrti nudní, ale zbožňuji je. Nikdy nebylo lidí čestnějších a přímějších, láskyplnějších a oddanějších.
Ils sont tristes à périr mais je les adore. Jamais il n’y eut de gens plus honnêtes et plus droits, plus aimants et plus dévoués.
Protože jsem přibrala, obešlo se to bez velkého křiku.
Comme j’ai engraissé il n’y eut pas trop de cris.
Při večeři se dostavil generál Bibi. Půvabný člověk, který se směje a ze všeho se těší jako dítě. Přináším mu cigarety — každá opatřena jeho jménem. Tato jemná pozornost ho okouzluje. Walitský, moje teta a Barnola dostanou stejný dárek.
Pendant le dîner survint le général Bibi. Un charmant, qui rit et s’amuse de tout comme un enfant. Je lui apporte des cigarettes, chacune timbrée à son nom. Cette attention délicate le charme. Walitsky, ma tante et Barnola auront le même cadeau.
Jsem opět ve svém modrém ráji. Ach! Jaká škoda... Je to u mě tak hezké a oči mi odpočívají na půvabných a bohatých předmětech... a musím odjet!
Je suis de nouveau dans mon paradis bleu. Ah ! quel dommage... C’est si joli chez moi et mes yeux reposent sur des objets gracieux et riches... et je dois partir !!
Poznámky
Pozn. překl.: Obyvatelé Antibes — přímořského města sousedícího s Nicí. ↩