❦
# Pondělí 28. listopadu 1876
Pondělí 28. listopadu 1876
Lundi 28 novembre 1876
Nenávidím Paříž. Možná, že kdybych tu nějaký čas zůstala a nechodila po obchodech, tato nenávist by přešla.
Je hais Paris. Peut être qu’en y restant quelque temps sans aller aux magasins cette haine passerait.
V půl osmé jsem šla večeřet k Boydovým. Berthe mě pozvala včera. Boydovi jsou svého druhu rodina Benoîtonových.1 Ostatně jsem o nich už mluvila. Paní Boydová navštívila mámu. Berthe patří ke společnosti srdce.
A sept heures et demie je suis allée dîner chez les Boyd. Berthe m’avait invitée hier. Les Boyd sont une espèce de famille Benoîton. D’ailleurs j’en ai déjà parlé. Mme Boyd a fait une visite à maman. Berthe est de la société du cœur.
Je to poprvé, co mě vidí dlouho zblízka — dostala jsem tedy na pas, paže i vlasy komplimenty, které si zaslouží. Co se Berthe týče — mluví jen o dceři kněžny Lízy Troubetskoyové,2 jejíž salón je v Paříži dobře znám. Dlouho jsem neviděla lidi veselé, přirozené a slušné.
C’est la première fois qu’ils me voient longtemps de près aussi je reçus sur ma taille, mes bras, mes cheveux, les compliments qu’ils méritent. Quant à Berthe elle ne parle que de la fille de la princesse Lise Troubetskoy dont le salon est bien connu à Paris. Depuis longtemps je n’ai vu des gens gais, naturels et convenables.
Tento večer mi osvěžil ducha a vrátila jsem se do našeho „nádherného prvního patra“ v Grand Hôtelu klidnější a v lepší náladě.
Cette soirée me rafraîchit l’esprit et je revins dans notre « superbe premier » du Grand Hôtel plus calme et mieux disposée.
Tam jsem našla Georgese, který mi přináší poslaneckou příručku Silhouettes à la plume.3
J’y trouvai Georges qui m’apporte le manuel de la Chambre, Silouettes à la plume.
Toto se v ní píše o Janvieru de La Motte synovi, hned po J. de La Motte otci, o němž se mluví s úctou a uznáním a jemuž se přiznávají všechny zásluhy o jeho departement:
Voilà ce qu’on y lit de Janvier de La Motte fils, après J. de La Motte père dont on parle avec respect et considération lui rendant justice pour tous ses bienfaits dans son département :
Louis Janvier de La Motte dvacet osm let
Louis Janvier de La Motte vingt-huit ans
Segré (Maine-et-Loire) — 7 313 hlasů. Člen generální rady, svobodný; k jeho jmenování se prý váže zdárný výsledek velmi bohatého sňatku. Intransigentní bonapartista, opírající se o demokracii — jedním slovem syn svého otce. Baculatá tvář seminaristy, na niž jako by někdo přilepil knírek a skřipec — pod paží má vždy ministerskou aktovku, která ho neopouští: je v učení.
Segré (Maine et Loire) 7.313 voix. Conseiller général, non marié; à sa nomination est attachée, dit-on, la réussite d’un très riche mariage. Bonapartiste intransigeant, s’appuyant sur la démocratie, en un mot le fils de son père. Figure de séminariste poupard, sur laquelle on aurait appliqué des moustaches et un pince-nez: a toujours sous le bras une serviette de ministre qui ne la quitte pas : il fait son apprentissage.
A nyní přichází Adolphe Granier de Cassagnac otec a syn
Et maintenant vient Adolphe Granier de Cassagnac père et fils
„Pozor — jde o kolegu a vzdělance v plném smyslu slova. Granier de Cassagnac pochází z rodiny gaskoňských šlechticů. Jeho šlechtický titul byl dlouho zpochybňován, ale bez důvodu: jeho pergameny jsou v pořádku. Atd. Atd.“
« Attention c’est un confrère et un lettré dans la grande acception du mot. Granier de Cassagnac appartient à une famille de gentilshommes gascons. Son titre de noblesse lui a été longtemps contesté, mais c’était sans raison : ses parchemins sont en règle. Etc. Etc... »
Paul Granier de Cassagnac syn třicet dva let Condom (Gers) — 9 818 hlasů. Novinář, svobodný. Jediný majetek: jeho dobré toledské pero. D’Artagnan literatury.4 Vysoký, silný, nos vztyčený do větru, knírek zahnutý nahoru, vlasy velmi černé a velmi husté, tmavá pleť, živé oko — pravý Gaskon gestem, přízvukem i odvahou. Sloužil Císařství s oddaností vojáka a slouží mu ještě jako ztracená hlídka, neukázněný a paličatý.
Paul Granier de Cassagnac fils trente-deux ans Condom (Gers) 9.818 voix. Journaliste, célibataire. N’a pour toute fortune que sa bonne plume de Tolède. Un d’Artagnan de lettres. Grand, fort, le nez au vent, la moustache en croc, cheveux très noirs et très -abondants, la peau brune, l’œil vif, un véritable Gascon par le geste, l’accent et la bravoure. A servi l’Empire avec un dévouement de soldat et le sert encore en enfant perdu, indiscipliné et mauvaise tête.
Ve svých polemikách velmi tvrdý — příliš tvrdý pro muže s politickými ambicemi. Hodně se počítá s tím, že svou prudkostí a mládím vyvolá v nové Sněmovně skandál. Doufá se, že bude d’Artagnanem tribuny, jako byl d’Artagnanem tisku. Pan de Cassagnac by mohl dobře tyto předpovědi vyvrátit.
Très raide dans ses polémiques, trop raide pour un homme qui a des visées politiques. On compte beaucoup sur sa fougue et sa jeunesse pour faire du scandale à la nouvelle Chambre. On espère qu’il sera le d’Artagnan de la tribune comme il était celui de la presse. M. de Cassagnac pourra bien faire mentir ces pronostics.
Nyní, když opustil novinářská dobrodružství a vstoupil na scénu vážné politiky, nepřekvapilo by nás, kdybychom ho viděli napodobovat tyto syny z dobrých rodin, kteří shromáždí přátele na poslední večeři, aby pohřbili svůj mládenecký život, a kteří se pak stávají vynikajícími manžely a... vzornými otci rodin.
Maintenant qu’il a quitté les aventures du journal pour monter sur la scène de la politique sérieuse, nous ne serions pas étonnés de le voir imiter ces fils de famille qui réunissent leurs amis à un dernier souper pour enterrer leur vie de garçon, et qui deviennent ensuite d’excellents maris et des... pères de famille modèles.
Pan de Cassagnac je rytíř Čestné legie od roku 1869, bojoval u Sedanu a byl zajatcem v Německu. Měl mnoho soubojů, jichž lituje. Rád se omlouvá svým protivníkům — ale teprve po ranách kordem.
M. de Cassagnac est chevalier de Légion d’honneur depuis 1869, il a combattu à Sedan et a été prisonnier en Allemagne. Il a eu beaucoup de duels dont il se repent. Fait volontiers des excuses à ses adversaires, mais seulement après les coups d’épée.
To mi připomíná, že mě máma odvedla k doktoru Fauvelovi,5 že uvedený doktor mi prozkoumal hrdlo svým novým laryngoskopem, že mě prohlásil za stiženou katarem, chronickou laryngitidou atd. (o čemž nepochybuji, vzhledem ke špatnému stavu mého hrdla). A že k vyléčení potřebuji šest týdnů intenzivní léčby. Což znamená, že strávíme zimu v Paříži. Bohužel!
Ça me rappelle que maman m’a menée chez le Dr Fauvel, que le dit docteur m’a examinée la gorge avec son nouveau laryngoscope, qu’il m’a déclarée atteinte d’un catarrhe, d’une laryngée chronique etc. (ce dont je ne doute pas vu le mauvais état de ma gorge). Et que pour me guérir il me faut six semaines de traitement énergique. Ce qui fait que nous passerons l’hiver à Paris. Hélas !
Ten můj otec je ale půvabný.
C’est mon père qui est charmant.
Nejprve mě přiměl vydávat peníze, když jsem byla u něho — pak nezaplatil mou cestu — a protože se styděl, zavolal Alexandra, začal ho objímat a ujišťoval ho, že mi vrátí výdaje. Nemusel to říkat — nikdo ho o nic nežádal. Pak dovolil svému Kousmovi doprovázet ty nešťastné koně. Já jsem zaplatila cestu i Kousmovi. A nyní máma rozpečeťuje dopis toho člověka Bashkirtseffovi.
D’abord il m’a fait dépenser de l’argent pendant que j’étais chez lui, ensuite il n’a pas payé mon voyage, et comme il avait honte il appela Alexandre, se mit à l’embrasser et à l’assurer qu’il me rendrait mes dépenses. Il pouvait ne pas le dire, on ne lui demandait rien. Ensuite il permit à son Kousma d’accompagner ces chevaux de malheur. J’ai payé le trajet et Kousma. Et à présent voilà que maman décachette une lettre de cet homme à Bashkirtseff.
„Čekám na vaše rozkazy, pane — zastaven uprostřed cesty. Co se Čokolády týče — vrátil jsem ho, vždy podle vašich rozkazů, do Poltavy.“ A k tomu mě milý otec přinutil dát Kousmovi pět set rublů, které Kousma cestou projídá.
J’attends vos ordres, Monsieur, arrêté au milieu du chemin. Quant à Chocolat je l’ai, toujours selon vos ordres renvoyé à Poltava. » Sans compter que mon cher père m’a forcée de donner cinq cents roubles à Kousma, que Kousma est en train de manger en route.
To je, věru, krásný dárek!
Voilà, sur ma foi, un beau cadeau !
Co se Čokolády týče — ach! ty bídný lupiči — vymůžu si ho na tobě zpět přes policii.
Quant à Chocolat. Ah ! brigand de malheur je te le redemanderai par la police.
Och! Ale jaký zbabělec!
Oh ! mais quel lâche !
Celá jeho štědrost spočívá v tom, že dá přinést láhev šampaňského:
Toute sa libéralité consiste à faire servir une bouteille de champagne :
„Vzdálil jste od své dcery všechny, aby se mohlo říct, že o ni nikdo nestál. Ukrýval jste ji, protože jste nechtěl, aby ji viděli takovou, jaká je — aniž byste sám dal ani halíř na její vzdělání,“ říkala máma. A on odpovídal drobnými plochými a odpornými žerty — aniž kdy cokoli popřel nebo se ospravedlnil.
— Vous avez éloigné de votre fille tout le monde, pour qu’on pût dire qu’on n’en avait pas voulu. Vous l’avez cachée car vous ne vouliez pas qu’on la vit telle qu’elle est, n’ayant pas, vous-même donné un sou pour son éducation, « disait maman ». Et il répondait par des petites plaisanteries plates et révoltantes, sans jamais nier ou s’expliquer.
Pane Ježíši, co je to za člověka, můj otec!
Seigneur Jésus, quel homme est mon père !
Poznámky
Pozn. překl.: „La Famille Benoiton“ (1865), satirická komedie Victoriena Sardoua o pařížské maloburžoazní rodině. ↩
Kněžna Líza Troubetskoyová — jedna z módních ruských hostitelek pařížské sezóny, proslulá svým literárním a politickým salonem. ↩
Pozn. překl.: Francouzský titul bez zavedeného českého názvu; doslova „Siluety perem“. Poslanecká příručka s portréty členů Sněmovny. ↩
Pozn. překl.: d’Artagnan — hrdina románů Alexandrea Dumase, symbol gaskoňské odvahy a šermířského umění. ↩
Pozn. překl.: Dr. Fauvel, přední pařížský laryngolog. Laryngoskop vynalezl roku 1854 Manuel García; v roce 1876 to byl ještě relativně nový diagnostický nástroj. ↩