Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pátek 7. července 1876

Caroline je duch andělský — objednala jsem si u ní kapucínský kostým a ona se ani nezamračila.

# Vendredi 7 juillet 1876

Byla jsem u Mouzay.

J'ai été chez Mouzay.

„Jaká škoda," řekla, „že přijíždíte o tři dny pozdě — byla bych vás představila své staré přítelkyni, hraběnce Garciaové, jejíž dcera je vdána za hraběte Antonelliho. Nedávno přišla za mnou se rozloučit a já jí řekla: Víte, mám jednu mladou přítelkyni, která se možná stane sestřenicí vaší dcery — dvoří se jí jeden z mladých Antonelliů; jenže, dodala jsem, nemyslím si, že ho shledá dost bohatým. Nato mi hraběnka Garciaová řekla: Žertujete, drahá? Ti Antonelliové mají nesmírné jmění — zdědili tři miliony po strýci bankéři, a kardinál má dvacet milionů, dvacet milionů!"

- Quel dommage, dit-elle, que vous veniez trois jours trop tard, je vous aurais présentée à ma vieille amie la comtesse Garcia, dont la fille est mariée au comte Antonelli, l'autre jour elle est venue chez moi me dire adieu et je lui ai dit : Vous savez, j'ai une petite amie qui va peut-être devenir cousine de votre fille, elle est courtisée par un des petits Antonelli ; seulement, ai-je ajouté, je ne crois pas qu'elle le trouve assez riche pour elle. Alors la comtesse Garcia me dit : Plaisantez-vous ma chère ! mais ces Antonelli ont une fortune immense, ils ont hérité de trois millions de leur oncle le banquier, et le cardinal qui a vingt millions, vingt millions !

„No koneckonců, Madame," řekla jsem, „ráda si vezmu toho mladého za podmínky, že se kardinál stane papežem."

- Enfin, Madame, dis-je, je veux bien épouser le petit pourvu que le cardinal devienne pape.

Ta výtečná žena mě považuje za zázrak, za génia hodného trůnu. Je tak upřímná, tak dobrá!

Cette excellente femme me croit un prodige, un génie, digne d'un trône. Elle est si sincère, si bonne !

Po unavujícím objednávání, zkoušení a vybírání jdeme na Champs-Élysées a potkáme Durandovy. Dál Rémy na balkóně — poznal mě první a dal se do mávání rukama, načež jsem ho poznala i já. Mám tu nepříjemnost krátkozrakosti — naštěstí to na očích není vidět, jsou dobře otevřené a hezké.

Après m'être fatiguée à commander, essayer, choisir, nous allons aux Champs-Elysées et rencontrons les Durand. Plus loin Rémy, au balcon, il me reconnut le premier et se mit à faire des signes avec les mains, alors je le reconnus aussi. J'ai l'ennui d'avoir la vue basse mais heureusement cela ne se voit pas à mes yeux qui sont bien ouverts et jolis.

Je strašně horko.

Il fait horriblement chaud.

Po dost dobré večeři jsem šla do hotelového salónu, který je — jak je obecně známo — nesmírný a nádherný, a tam jsem učinila příjemné setkání.

Après un dîner assez bon, je suis allée au salon de l'hôtel qui est connu, on le sait, immense et splendide et j'y ai fait une agréable rencontre. Celle de Miss Rice, cette Américaine que nous connaissons depuis longtemps. C'est une grosse personne rieuse et aimable.

Myslím příliš mnoho na Antonelliho — tím, že živím svou fantazii, vytvářím si druhý život, jenž zastiňuje skutečný do té míry, že téměř přestávám mluvit — a v kočáře, místo abych se dívala na chodce, skládám si příběhy.

Je pense trop à Antonelli, en soutenant mon imagination je me fais une seconde vie, qui éclipse la vie réelle au point que je ne parle presque plus et, en voiture, au lieu de regarder les passants je me compose des histoires.

Ne že bych ho příliš milovala — ale je to on, kdo mě zaměstnává, kdo je pro tuto chvíli prvním kandidátem; a můj věk, horko a nuda, a možná i jakýsi čert, jenž mě popoháněl jako Fontainův osel — rád se oddávám snění.

Ce n'est pas que je l'aime beaucoup, mais c'est lui qui m'occupe, qui est le premier candidat pour le moment ; et mon âge, la chaleur et l'ennui, quelque diable aussi peut-être me poussant, comme l'âne de la Fontaine, je me plais à rêver.

S živou radostí jsem slyšela, jak de Mouzay říká, že Antonelliovské rodiny znala před sedmi lety u Garciaových. Pietro měl tehdy šestnáct let — a já deset.

J'ai entendu avec un vif plaisir dire à de Mouzay qu'elle a connu les Antonelli il y a sept ans chez la Garcia. Pietro avait seize ans alors, et moi dix.

Vzpomínám si, jak mi Pietro říkával v těch chvílích smutku a malomyslnosti:

Je me souviens quand Pietro me disait dans ces moments de tristesse et de découragement :

„Je to moje chyba, že jsem tak špatně vycházel se svými rodiči — oni nechtěli nic jiného než mě milovat; když mi bylo patnáct, šestnáct let, matka mě uváděla do světa, ukazovala mě v salónech, lichotili mi, nechávali mě mluvit, a rodiče mě považovali za budoucího zástupce rodiny. Vždyť moji bratři," dodával se smíchem, „moji bratři jsou tak malí, tak malí! Když jsem ve Vicenze potřeboval peníze, řekl jsem Židu, jenž mi je hodlal půjčit, že nemám čím splatit — a on mi odpověděl: Buďte klidný, Excelence, rodiče zaplatí; vaši bratři jsou oškliví a malí, vaši rodiče vás potřebují, abyste zdokonalil rod Antonelliů."

- C'est ma faute si je suis si mal avec mes parents, ils ne demandaient pas mieux que de m'aimer, quand j'ai eu quinze, seize ans, ma mère m'a conduit dans le monde, on me montrait dans les salons, on me flattait, on me faisait parler, et mes parents me regardaient comme le futur représentant de la famille. Car mes frères, ajoutait-il en riant, mes frères sont si petits, si petits ! Quand j'ai eu besoin d'argent à Vicence, j'ai dit au Juif qui allait m'en prêter que je n'avais pas de quoi rendre, alors il m'a dit : Soyez tranquille, Excellence, vos parents payeront ; vos frères sont laids et petits, vos parents ont besoin de vous pour améliorer la race des Antonelli.

Paní de Mouzay si vzpomíná na hraběnku Antonelliovou jako na dosud mladou, velmi elegantní, velmi malou ženu, o níž se hodně mluvilo a která se hojně pohybovala ve světě.

Mme de Mouzay, se souvient de la comtesse Antonelli comme d'une femme jeune encore, très élégante, très petite, et dont on parlait beaucoup et qui allait beaucoup dans le monde.

Camilla Folchová se vdala v patnácti; Divoch má osmadvacet let — osmadvacet a patnáct, ne šestnáct, dělá čtyřiačtyřicet. Před sedmi lety jí tedy bylo pouhých sedmatřicet. Její manžel má šedesát čtyři roky!

Camilla Folchi s'est mariée à quinze ans, le Sauvage a vingt-huit ans, vingt-huit et quinze, non seize, font quarante-quatre ans. Il y a sept ans, elle en avait donc trente-sept seulement. Son mari a soixante-quatre ans !

To vše mě zajímá, zaměstnává mě.

Tout cela m'intéresse, m'occupe.

Ach, kdy konečně skončí ten kočovný život po hotelích a obchodech? Kdy budu žít jako ostatní?

Ah ! quand donc finira cette vie de bohème, de magasins ? Quand donc vivrai-je comme tout le monde ?

Když jsme bydlely ve vile d'Acquaviva, bylo nám tak dobře! Mé matky chodily do světa! Ovšem o nás se příliš nemluvilo, protože jsem byla ještě dítě — ale všichni k nám chodili.

Quand nous logions à la villa d'Acquaviva, nous étions si bien ! Mes mères allaient dans le monde ! Sans doute on ne parlait pas beaucoup de nous parce que j'étais encore enfant mais tout le monde venait nous voir.

Ach, smilování!

Ah ! miséricorde !

Nemohu na to myslet, aniž by se mi srdce svíralo!

Je ne peux pas penser à cela sans que mon cœur se déchire !

Jsem nešťastná!

Je suis misérable 1

Pane Bože! Smiluj se nade mnou!

Grand Dieu ! Ayez pitié de moi !