❦
Úterý 2. května 1876
Mardi 2 mai 1876
Vyprávěl mi o celém svém věznění v klášteře. Představený, který byl předem upozorněn, že dostane nejzhýralejšího a nejzpurnějšího syna, byl naprosto ohromený, když spatřil muže, který vždy odpovídal ano — až do té míry, že druhého dne vzkázal hraběti Antonellimu, že se zřejmě zmýlil a poslal mu někoho jiného, než ohlásil.
Il m’a raconté toute sa captivité au couvent. Le supérieur ayant été prévenu qu’on lui remettait le fils le plus dévergondé et le plus récalcitrant fut tout ébahi en voyant un homme qui répondait toujours oui; au point qu’il envoya le lendemain dire au comte Antonelli qu’il s’était sans doute trompé et lui avait envoyé un autre que celui qui était annoncé.
„A jak jsem bubnoval na okenice,“ říká mi, „abych upoutal vaši pozornost, ale vy jste se dívala jinam. Byl jsem úplně nahoře na věži u velkého okna.“
- Et comme je frappais des volets, me dit-il pour attirer votre attention mais vous regardiez ailleurs. J’étais tout en haut de la tour à une grande fenêtre.
Nudím se; jdu se podívat, jak jsem strávila čas od 1. května minulého roku.
Je m’ennuie, je vais voir comment j’ai passé mon temps depuis le premier mai de l’année dernière.
Nuže! Audiffret tu nebyl a nudily jsme se já i mé Grácie1.
Eh bien ! Audiffret était absent et nous nous sommes ennuyées moi et mes Grâces.
Je třeba sestavit stanovy naší společnosti a rozeslat pozvánky Altamurovi, Plowdenovi a Antonellimu.
Il faut dresser les règlements de notre société et envoyer les convocations à Altamura, à Plowden et à Antonelli.
Je třeba vyjít a vzít k sobě Giro. Ach, ta půvabná dívka! K večeři jsme pily šampaňské na oslavu máminých narozenin — a když jsme se napily u stolu, my, já a Giro, jsme naplnily dvě sklenice a šly jsme k jezírku; vzývaly jsme fontánu, obě jsme si přály totéž — pak jsme vypily víno a hodily sklenice do vody. A pak veselé a trochu opojené jsme vyšly ke mně a daly jsme se do tance — já v andělských šatech a se stříbrným srdíčkem na krku jako u světice.
Il faut sortir et prendre Giro chez moi. Ah ! la charmante fille ! Nous avons bu du champagne à dîner à l’occasion de l’anniversaire de maman et après avoir bu à table, nous, moi et Giro, emplissant deux bocaux allâmes auprès du bassin, et après avoir fait une invocation à la fontaine et exprimé toutes deux le même vœu nous bûmes notre vin et jetâmes les verres dans l’eau. Et puis gaies et un peu étourdies nous montâmes chez moi et nous mîmes à danser, moi avec une robe d’ange et un cœur d’argent suspendu au cou comme chez une sainte.
Giro si člověk na první pohled neoblíbí — zdá se zdrženlivá, dokonce falešná, a člověka to táhne k její sestře, celé ze sádla a ze sklonů dost špatných, jak se obávám, ale otevřené, vážné a dělající si z dobroty povolání.
On n’aime pas Giro à première vue, elle paraît réservée, fausse même, et on se sent attiré vers sa sœur toute de lard et de penchants assez mauvais je le crains, mais expansive, sérieuse et faisant de la bonté un métier.
Olgu mám ráda, ať se říká, co chce, a ačkoli dobře vím, že na tomto světě nikdo nezaslouží být milován; muže člověk miluje, protože mu to přináší potěšení; pokud jde o ženy — nic nepřinášejí a jsou falešné, závistivé a zlé vůči svým společnicím. Tak mám Olgu ráda po svém způsobu — baví mě, tropí se mnou bláznoviny — a to stačí.
J’aime beaucoup Olga quoiqu’on dise et quoique je sache bien que personne dans ce monde mérite d’être aimé: On aime les hommes parce que cela fait plaisir, quant aux femmes elles ne rapportent rien et sont fausses, envieuses et méchantes envers leurs compagnes. Ainsi j’aime Olga à ma façon, elle m’amuse, elle fait des folies avec moi et en voilà assez.
Doposud jsem nevěděla, jak vyvolat důvěrnosti. Důvěrnosti, moji dobří přátelé, se získávají taky důvěrnostmi. Přečetla jsem Giro několik stránek svého deníku a hned byla desetkrát sdílnější. Nakonec dokonce přišla plivnout Audiffretovi do obličeje na mé karikatuře.
Jusqu’à présent je ne savais comment mener les confidences. On les amène, mes bons amis, par des confidences aussi. J’ai lu quelques pages de mon journal à Giro et elle en devint dix fois plus confiante. Elle en arriva à venir cracher dans la figure d’Audiffret de ma caricature.
Nikdy v životě jsem se nesmála a nebudu smát tak jako s ní. Ona a její matka jsou moje oblíbenkyně v té rodině: Nina je půvabná a čestná až přehnaně, svým způsobem. Vystavovala Yourkoffa na odiv — mohla to dělat jako ostatní, a pak by ji nikdo neobviňoval — neboť její muž má strašnou nemoc, pro niž je celý pokrytý vředy, jedním slovem shnilý.
Jamais de ma vie je n’ai ri et ne rirai comme avec elle. Elle et sa mère, ce sont mes favorites dans la famille: Nina est charmante et honnête jusqu’à l’exagération, dans son genre. Elle affichait Yourkoff, elle aurait pu faire comme les autres et alors personne ne l’accuserait car son mari a une affreuse maladie qui fait qu’il est tout couvert de plaies, il est pourri en un mot.
Jaká škoda, že odjíždějí v neděli. Nic je již nedrží. Ninina situace je strašná. Pomyslete — ponořit se do celého světa mužových příbuzných, kteří pro ni nemají nic než výčitky a urážky — a sama nemít ani jedinou přátelskou nebo blízkou duši!
Quel dommage qu’ils s’en aillent dimanche. Rien ne les retient plus. La position de Nina est affreuse. Pensez donc, se plonger dans tout un monde de parents de son mari qui n’auront pour elle que des reproches et des offenses et n’avoir elle-même pas un âme amie ou proche !
S Boží pomocí se doufám znovu uvidíme.
Avec l’aide de Dieu nous nous reverrons j’espère.
Když Giro a Varpahowsky odcházejí, mluvíme o Larderelovi a Antonellim. Jsou tu nejrůznější znamení, která věstí příbuznost. Apropos! Víte, že ten lump Polák, hrabě kardinál Ledachowsky2, obrací celý Vatikán naruby — a ten má horečku vzkřísit ubohé a divoké Polsko.
Qand Giro et Varpahowsky partent, nous parlons de Larderel et d’Antonelli. Il y a toute sorte de présages qui présagent une parenté. A propos ! Vous savez que ce coquin de Polonais, ce comte cardinal Ledachowsky bouleverse tout le Vatican qui a la fièvre de ressusciter la misérable et sauvage Pologne.
Chudák Signor zio3 Antonelli je velmi nemocen a obávám se, že zemře zapomenut a nahrazen tím zatraceným Polákem — ať ho čert vezme!
Le pauvre Signor zio Antonelli est bien malade et je crains qu’il ne meure oublié et remplacé par ce fichu Polonais que le diable emporte !
Tak takovou cenu má láska! Za pět dní jsem zapomenuta. Nepíše mi — a já s úzkostí vyhlížím hodiny, kdy přichází pošta.
Voilà donc ce que vaut l’amour ! Je suis oubliée au bout de cinq jours. Il ne m’écrit pas, et je m’inquiète des heures où arrive la poste.
Nyní jsem rozumná — ale před hodinou mě výpary vína přiměly Pietra milovat a postrádat, toho mladého psa, kterého jsem považovala za muže! Proč jsem nemilovala Bruschettiho. Je velmi bohatý a mohli bychom spolu budit rozruch. Mohl by získat místo u dvora a já bych ho postrčila daleko, velmi daleko. Nikoho nemiluji, ale k Pietrovi mám mnoho dobré vůle. Byla jsem v těch posledních dnech v Římě velmi šťastná, když jsem viděla, jak se prochází s usedlými lidmi a jak se z něj stává vážný, ctižádostivý, rozumný člověk. To vše pro mě, říkal mi. Ach! jak bych byla šťastna, kdybych mohla věřit!
A présent je suis raisonnable mais il y a une heure la fumée du vin m’avait fait aimer et regretter Pietro, ce jeune chien que j’avais pris pour un homme ! Pourquoi n’a’-je pas aimé Bruschetti. Il est très riche et nous pourrions faire du tapage ensemble. Il pourrait obtenir une charge à la cour et je le pousserais loin, bien loin. Je n’aime personne mais j’ai beaucoup de bonne volonté pour Pietro. J’étais très heureuse ces derniers jours à Rome de le voir se promener avec des gens posés, devenir sérieux, ambitieux, raisonnable. Tout cela pour moi, me disait-il. Ah ! comme je serais heureuse si je pouvais croire !
Povahou se mi velmi podobá. Zdržuje ho jedině kardinál — jinak by se vrhl ke dvoru, ke slunci. Časem by tam zaujal hodnost zcela hodnou mé osoby. Má vše potřebné k tomu, aby se prosadil — zejména až bude bohatý.
Il me ressemble beaucoup de caractère. Le cardinal seul le retient, sans cela il s’élancerait vers la cour, vers le soleil. Avec le temps il y tiendra un rang très digne de moi. Il a tout ce qu’il faut pour parvenir, surtout quand il sera riche.
Galula si vyžádal povolení představit jistého pana Rivaud, podprefekta kdesi.
Galula a demandé la permission de présenter un certain M. Rivaud, sous-préfet quelque part.
Vraťme se k Pietrovi. Co jsem to ještě chtěla říci... copak? Už nevím, ale jsem neklidná. Zapomněl na mě. Je to možné, tak brzy! Ještě nikdy mě nenapadlo, že když na mě zapomíná, může se dvořit jiné. A až mě to napadne, budu velmi nešťastná.
Revenons à Pietro. Qu’avais-je encore à dire... voyons ? Je ne sais plus, mais je suis inquiète. Il m’a oubliée. Est-ce possible, si vite ! Il ne m’est encore jamais venu à l’idée que m’oubliant il peut faire la cour à une autre. Et quand cela me viendra à l’idée je serai très malheureuse.
Otevřela jsem namátkou tuhle knihu, abych se dověděla, zda na mě myslí, a přečetla jsem: „mlčenlivý, trval tak dlouho“.
J’ai ouvert au hasard ce live pour savoir s’il pense à moi et j’ai lu., “silencieux, dura si longtemps”.
Úplně se napravil a se svými rodiči vychází velmi dobře. Poslední den, když jsme si ho nechali na večeři, napsal matce, aby ji upozornil, a ukázal mi ten dopis. Nic přede mnou netajil, ani ty nejmenší věci, které jsou v očích třiadvacetiletého mladíka ponížením a dokazují, že je ještě dítě. Kdyby si je byl nechal pro sebe, budil by větší respekt, ale ne — přicházel mi vyprávět všechno, z minulosti jako z přítomnosti, i věci dost choulostivé, zkrátka všechno. To je od něj tak milé. Možná dělá chybu, protože kvůli té naprosté důvěře si ho nevážím tak jako Torlonii, který se ukazuje jedině na chůdách. Je skoro škoda říci o muži: je tak milý — a já bych se tolik chtěla bát muže, kterého... kterého miluji, místo abych ho shledávala tak milým.
Il est tout à fait corrigé et vit en très bons termes avec ses parents. Le dernier jour lorsque nous l’avons gardé à dîner il écrivit à sa mère pour le prévenir et me montra la lettre. Il ne me cachait rien, pas même les moindres choses qui aux yeux d’un jeune homme de vingt-trois ans sont des humiliations et prouvent qu’il est encore un enfant. S’il les avait gardées pour lui il serait plus imposant mais non, il venait tout me raconter dans le passé comme dans le présent, même des choses assez scabreuses, tout enfin. C’est bien gentil. Peut-être a-t-il tort, car, à cause de cette entière confiance, je ne le respecte pas comme Torlonia qui ne se montre que sur des échasses. C’est presque dommage de dire d’un homme: il est bien gentil, et je voudrais bien craindre l’homme que... que j’aime, au lieu de le trouver bien gentil.
Ostatně miluji jen vévodu z Hamiltonu a jedině on ve mně budí lásku, důvěru i hrůzu. Kdyby se Antonelli stal nezávislým, výstředním, bohatým, pohrdavým, budil by ve mně totéž — i kdyby mi pak přišel padnout k nohám a říci, že mě miluje. Zkrotit lva je potěšení. Sama doma na něj myslím a toužím ho vidět.
D’aileurs je n’aime que le duc de Hamilton et lui seul m’inspire de l’amour, de la confiance et de la terreur. Si Antonelli devenait indépendant, extravagant, riche, dédaigneux, il m’inspirerait la même chose, même s’il venait se prosterner à mes pieds et me dire qu’il m’aime. On a du plaisir à dompter un lion, seule chez moi, je pense à lui et je le désire voir.
Poznámky
Mariino pojmenování jejího kroužku dívčích společnic, podle tří Grácií antiky. ↩
Mieczysław Ledóchowski (1822–1902), polský kardinál a urputný odpůrce Bismarckova „Kulturkampfu“. ↩
Pozn. překl.: Signor zio – italsky „pan strýček“; Mariina ironická přezdívka kardinála Antonelliho. ↩