❦
Sobota 15. dubna 1876
Samedi 15 avril 1876
Probudila mě v šest hodin příšerná, nevýslovná, nepochopitelná noční mora.
Un cauchemar épouvantable, indescriptible, incompréhensible m’a réveillée à six heures.
Bylo už úplně světlo, ale zmocnil se mě nesmírný strach a už jsem znovu neusnula. Bylo to děsivé.
Il faisait tout à fait clair mais j’avais une peur fantastique, je ne me suis plus rendormie. C’était effrayant.
V té strašné zemi se nedá nic jíst.
On ne peut rien manger dans cet affreux pays.
Unavená, ale půvabná, šla jsem se projít. Ostatně bydlíme na Chiaii — neapolské Promenade des Anglais.1
Fatiguée mais jolie je suis allée me promener. D’ailleurs nous demeurons sur la Chiaia, la promenade des Anglais de Naples.
Jsou tu nádherní koně, jakých v Římě člověk sotva pár spatří — a tady jich jsou houfy. Kočáry jsou méně hezké.
Il y a des chevaux magnifiques, comme on en voit à peine quelques-uns à Rome, et ici on en voit des quantités. Les voitures sont moins belles.
Nudila jsem se — nudím se vždycky, když mě zrovna nějaký Antonelli neuvádí do horečky.
Je m’ennuyais, je m’ennuie toujours quand un Antonelli quelconque ne me donne pas la fièvre.
Navštívil nás ruský vicekonzul pan Nasimoff, kterému včera dali vědět o našem příjezdu. Máma ho poznala v Paříži přes diákona.
Le vice-consul de Russie, M. Nasimoff, averti hier de notre arrivée, a été chez nous. Maman l’a connu à Paris par le diacre.
Vidíme jen Altamuru. Nedůvěřuji mu, ostatně jako všem Neapolcům — zdá se mi, že pod tak elegantními kalhotami nenosí spodky a že jsou všichni zadlužení, podvodníci, přímo gauneři. To je bezpochyby jen výmysl.
On ne voit qu’Altamura. Je me défie de lui, comme de tous les Napolitains d’ailleurs, il me semble qu’ils ne portent pas de caleçons sous leurs pantalons si bien faits et qu’ils sont tous endettés, fripons, escrocs même. Assurément ce n’est qu’une fantaisie.
Nemám o čem psát, když nemluvím o Pietrovi — a zdá se mi, že by to po jeho podivném chování bylo ponižující.
Je n’ai rien à dire si je ne parle pas de Pietro et il me semble que ce serait m’humilier après son étrange conduite.
Budu si zase něco domýšlet, budu vypisovat všechny omluvy, které najdu v obrazotvornosti — a hlavně v hrdosti?
Ferai-je encore des suppositions, écrirai-je toutes les excuses que je trouve dans mon imagination et surtout dans ma fierté ?
Nechávám Altamuru se svými a odcházím — večer pak trávím nad románem stejně fantastickým jako nudným, stejně sentimentálním jako rozčilujícím.
Laissant Altamura avec les miens je me retire et passe la soirée à lire un roman aussi fantastique qu’ennuyeux, aussi sentimental qu’énervant.
Po dvou hodinách čtení jsem se protáhla a šla se vrhnout... na pohovku, tentokrát ne na zem; zavřela jsem oči, otevřela náruč, která se sevřela naprázdno... Tak moc jsem toužila, aby tu byl!
Au bout de deux heures de lecture je me détirai puis j’allai me jeter... sur un sofa, cette fois ce n’a pas été par terre, je fermai les yeux, j’ouvrais mes bras qui se refermèrent dans le vide... Je désirais tant qu’il fût là !
To dělá horko, román, mořský vánek, nuda.
C’est un effet de la chaleur, du roman, de la brise de la mer, de l’ennui.
Dost! Proč opakovat stále totéž? Proč se divit a rmoutit? Není snad někde psáno, že mi vše musí chybět?
Assez ! Pourquoi répéter la même chose ? pourquoi s’étonner et se chagriner ? N’est-il pas écrit quelque part que tout doit me manquer ?
Konečně! To je slovo, kterým končí všechny mé úvahy. Jedno konečně a jeden vzdech. Konečně!
Enfin ! Voilà le mot par lequel finissent toutes mes réflexions. Un enfin et un soupir. Enfin !
Slyším mámu, jak vypravuje o dětských kouscích Paula, když mu ještě nebylo deset let; Dinu, jak povídá nevím co; Walitského, jak vtipkuje dosti plytce; a Altamuru, jak se hlasitě směje.
J’entends maman qui raconte les exploits enfantins de Paul lorsqu’il n’avait pas encore dix ans; Dina qui raconte je ne sais quoi, Walitsky qui plaisante assez platement et Altamura qui rit aux éclats.
Lehám si, procházím se, vzdychám, rozhořčuji se, schovávám se za štít svého sebevědomí — nic nepomáhá, nudím se stejně.
Je me couche, je me promène, je soupire, je m’indigne, je me mets sous l’égide de mon amour-propre, mais rien n’y fait, je m’ennuie tout de même.
Jak dlouho máme zůstat v Neapoli? Sem pro mě nepřijede. Nuže — jestli nepřijede, už se tím nemusím zabývat.
Combien de temps faut-il rester à Naples ? Il ne viendra pas m’y chercher. Eh bien, s’il ne vient pas m’y chercher je n’ai plus à m’en occuper.
Ale najdu ho tam, až se vrátím do Říma? A jak se bude tvářit?
Mais de retour à Rome, l’y trouverai-je ? Et quelle mine va-t-il faire ?
Tenhle román nemůže být od Dumase! Je příliš hloupý!
Ce roman ne peut-être de Dumas ! C’est trop bête !
Musí přijet do Neapole! V této samotě plné nejistot se strašně nudím!
Il faut qu’il vienne à Naples ! Je m’ennuie trop dans cette solitude pleine d’incertitudes !
Ach, jak je ten život protivný, když se člověku všechno staví do cesty!
Ah ! que c’est embêtant la vie, quand on est contrarié dans tout !
Bože, jak těžko má mladá duše věří ve lež, malichernost a zbabělost! Nechci tomu věřit. Ale tolik se trápím, jsem tak smutná. Hodiny bez kyvadla — to jsem teď já.
Dieu que ma jeune âme a de peine à croire au mensonge, à la petitesse, à la lâcheté ! Je ne veux pas y croire. Mais je suis si tourmentée, si triste. Une horloge sans balancier, voilà ce que je suis à présent.
napříč stránkou
Řekla jsem to, když byl Audiffret pryč.
en travers Je l’ai dit pendant une absence d’Audiffret.
Bože můj, zítra jsou Velikonoce. Ve jménu toho velkého svátku jednej jako králové, Tvoji zástupci na zemi! Uděl mi amnestii, ukonči můj zármutek, učiň, ať přijede, nebo ať se dozvím pravdu. Dej, ať ho uvidím, ať mé trápení skončí — o nic jiného teď neprosím. Cítím, že se rozpláču; neposmívej se mi — nad čím jiným má člověk v mém věku plakat? Ostatně v jakémkoli věku.
Mon Dieu, demain c’est Pâques. Au nom de cette grande fête, agissez comme les rois vos représentants sur la terre ! Donnez-moi une amnistie, faites cesser mon chagrin, faites qu’il vienne ou que je sache la vérité. Faites que je le voie, que mon tourment cesse, je ne demande rien d’autre pour le moment. Je sens que je vais pleurer, ne vous moquez pas, de quoi voulez-vous qu’on pleure à mon âge ? A tout âge d’ailleurs.
Je strašné vidět, jak na mně leží taková kletba. Všechno, čeho se dotknu, se obrací proti mně!
C’est terrible de voir une pareille malédiction peser sur moi. Tout ce que je touche se tourne contre moi !
Zapomněla jsem se, svíčka zhasla a právě jsem si přinesla jinou ze salonu…
Je m’étais oubliée et la bougie s’est éteinte et je viens d’en prendre une autre au salon..
Je pozdě a ponocování mi nijak nepomáhá.
Il est tard, les veilles ne m’aident en rien.
Dobrá Panno Maria, Svatá Madono, pros za mne Boha. Ty, která jsi byla ženou, mi rozumíš. Pros Boha, ať mi odpustí můj hněv v samé chvíli Vzkříšení!
Bonne Vierge Marie, Sainte Madone, priez Dieu pour moi. Vous qui avez été femme vous me comprenez. Priez Dieu qu’il me pardonne ma colère dans le moment même de la Résurrection !
Poznámky
Pozn. překl.: Chiaia — elegantní přímořská promenáda v Neapoli, odpovídající promenádě des Anglais v Nice. ↩