❦
Středa 8. prosince 1875
Mercredi, 8 décembre 1875
Spala jsem do dvou hodin, sotva mám čas se před promenádou naobědvat. Je velká zima, musím si vzít kožešinu, která mi ostatně spolu s velkými bílými šaty, lemovanými odshora dolů příčně našitými prýmky, dodává vzezření kněžny ze starého Polska nebo bojarky ze staré Rusi.
J’ai dormi jusqu’a deux heures, a peine ai-je le temps de dejeuner avant la Promenade. Il fait tres froid, je suis obligee de porter ma fourrure qui d’ailleurs avec ma grande robe blanche garnie de haut en bas de galons poses en travers me donne l’air d’une princesse de l’ancienne Pologne, ou d’une femme de boyard de la vieille Russie.
Nic není krásné než bílá.1
Rien n’est beau que le blanc.
Jen bílá je půvabná.
Le blanc seul est aimable.
Má vládnout všude.
Il doit régner partout.
A dokonce i na stole.
Et même sur la table.
Co jsem to říkala! Slečna Buenová dorazila. Ubohý Emil, až se vrátí, nebude vědět, na kterou stranu se vrhnout.
Qu’est-ce que je disais ! Mlle Bueno est arrivée. Pauvre Emile, quand il reviendra il ne saura de quel côté courir.
A teď máma v nepřítomnosti toho uličníka chce ve všem vidět protějšek mé cesty do Paříže.
Voilà que maman dans l’absence de ce garnement veut voir le pendant de mon voyage à Paris.
„Vy si myslíte, že se o mě zajímá,“ říkám, „vyveďte se laskavě z omylu, on na mě plive.“
— Vous croyez qu’il s’occupe de moi, dis-je, détrompez-vous de grâce, il me crache dessus.
„Ať se o vás zajímá, nebo nezajímá,“ odpovídají mi, „ale fakta jsou tady, možná je to náhoda, ale je to opravdu podivné.“
— Qu’il s’occupe de vous, ou qu’il ne s’occupe pas, me répond-on, mais les faits sont là, c’est peut-être une coïncidence, mais c’est bien drôle.
na okraji
Představit si, že celý vesmír přijíždí do Nice kvůli Audiffretovi! To je přespříliš.
dans la marge Se figurer que l’univers venait à Nice pour Audiffret ! C’est trop fort.
Nejen já věřím, že ten muž má být můj. To mě utěšuje.
Ce n’est pas moi seule qui crois que cet homme doit être à moi. Ceci me console.
Svého krásného neznámého jsem neviděla, hledala jsem ho všude a marně.
Je n’ai pas vu mon bel inconnu, je l’ai cherché partout et en vain.
Dnes večer jsem četla dobré knihy, už je to tak dlouho, co nic nečtu. Je to velmi špatné a hodně tím trpím.
Ce soir j’ai lu de bons livres, il y a si longtemps que je ne lis plus rien. C’est très mal et j’en souffre beaucoup.
Nikdo si nedovede představit, jak netrpělivě toužím jet do Říma a vrátit se k práci. Studovat, studovat, studovat! To je mé přání!
On ne saurait s’imaginer mon impatience d’aller à Rome et de me remettre au travail. Etudier, étudier, étudier ! Voilà mon désir !
Jsem celá rozradostněná při pohledu na své milé knihy, na své zbožňované klasiky, na svého milého Plútarcha. Vezmu si s sebou několik knih, které budu v Římě číst, protože nepředpokládám, že uvidíme mnoho lidí, v Římě nikoho neznáme. Běda!2
Je deviens toute joyeuse à la vue de mes chers livres, de mes classiques adorés, de mon gentil Plutarque. J’emporterai avec moi plusieurs livres que je lirai à Rome, car je ne suppose pas que nous verrons beaucoup de monde, nous ne connaissons personne à Rome. Ohimè !
Poznámky
Parodie Boileauova verše Rien n’est beau que le vrai („Nic není krásné než pravda“, Epištoly, IX): místo „pravdy“ dosadila Marie „bílou“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Ohimè !“. ↩