❦
Středa 10. listopadu 1875
Mercredi, 10 novembre 1875
Měly jsme to štěstí vidět ohnivého pána hradu v okně, já a Dina.
Nous avons eu le bonheur de voir le châtelain fougueux à sa fenêtre, moi et Dina.
Zatímco jsme na hudbě, projede kolem nás ve svém hezkém malém kočárku, a místo aby se vyhýbal mému pohledu, pozdraví. Mohl snadno nepozdravit — landau bylo napůl zavřené a projel velmi rychle.
Pendant que nous sommes à la musique, il nous passe dans sa gentille petite voiture et, loin d’éviter de me voir, salue. Il pouvait facilement ne pas saluer, le landau était à moitié fermé et il a passé fort vite.
Jaký hezký chlapec.
Quel joli garçon.
Říká si aspoň: jaká hezká dívka?
Se dit-il, au moins, quelle jolie fille ?
Antonoff a Nemekoff jsou nedaleko nás. Podívejte se na ty krasavce!
Antonoff et Nemekoff sont près de nous. Voyez ces beaux hommes !
Po hudbě jdeme nahoru k mým Gráciím a naparujeme se na jejich balkóně. Bibi jde kolem a ani se nepodívá, k mému velkému uspokojení, protože Olga byla rudá a toužebná!
La musique finie, nous montons chez mes Grâces, et nous [nous] pavanons sur leur balcon. Bibi passe et ne regarde même pas, à ma grande satisfaction car Olga était rouge et aspirante !
Ale vždyť jsem se už chystala ve dvě odjet do Paříže, jenže první představení v Opeře ohlásili na sobotu — a tak po třech hodinách váhání zůstávám. Slabá povaha!
Ah ! mais, j’étais sur le point de partir à deux heures pour Paris, mais la première représentation de l’Opéra est annoncée pour samedi, je reste après avoir hésité pendant trois heures. Faible caractère !
Odjedu v neděli.
Je partirai dimanche.
Jaká škoda, že nemám šaty s výstřihem. Mám tak krásné paže. V Nice nikdy neviděli takovou bělost a takové tvary.
Quel dommage que je n’aie pas de robe décolletée. J’ai de si beaux bras. A Nice ils n’ont jamais vu une telle blancheur et de telles formes.
škrtnuto[Zrušeny 2 řádky]
[Deux lignes cancellées]
Jdu pěšky s mámou — s ní chodím raději, protože jsem vyšší než máma, která je střední postavy, zatímco teta je o půl hlavy vyšší než já.
Je vais à pied avec maman, j’aime mieux avec elle, car je suis plus grande que maman qui est de taille moyenne, tandis que ma tante est d’une demi tête plus grande que moi.
Ani živá duše ze známých.
Pas une âme de connaissance.
„Zdá se, že se líbíš,“ řekla mi matka spokojeně, „všichni se na tebe dívají.“
— Il paraît que tu plais, me dit ma mère avec satisfaction, tout le monde te regarde.
„To proto, že jsem v bílém,“ odpověděla jsem skromně.
— C’est parce que je suis en blanc, répondis-je modestement.
Audiffret projíždí v kočáře a znovu zdraví.
Audiffret passe en voiture et salue encore.
Už nerudnu.
Je ne rougis plus.
„Jak je bledý,“ řekla máma.
— Comme il est pâle, dit maman.
„Možná je nemocný,“ říkám se smíchem, neboť paní moje matka by ráda přičetla jeho bledost něčemu jinému. Ale on projede promenádou znovu, stejným směrem, kterým jdeme my.
— Peut-être est-il malade, dis-je en riant car Madame ma mère aimerait attribuer sa pâleur à autre chose. Mais il repasse encore par la Promenade dans le même sens que nous marchons.
„Bože můj,“ vykřikla máma, „jak se dívá! Je to poprvé, co ho vidím takhle na tebe upřeně hledět. A naše oči se setkaly, dokonce jsem se prudce odvrátila, protože tě probodával pohledem.“
— Mon Dieu, s’écrie maman, comme il regarde ! C’est la première fois que je le vois tellement te fixer. Et nos yeux se sont rencontrés, je me suis même détournée brusquement, car il te perçait de son regard.
„Opravdu! Ale ne, on se tak dívá na všechny, takové má oči.“
— Vraiment ! mais non, c’est sa manière de regarder tout le monde, la nature des yeux.
„Ne, ne, kdepak!“ pokračovala, jako by mluvila sama k sobě, „nikdy jsem ho neviděla takhle se dívat, a jak je bledý!“
— Non, non, ah ! mais, reprit-elle comme se parlant à elle-même, je ne l’ai jamais vu regarder ainsi, et comme il est pâle !
Dost dlouho sedíme na lavičce a čekáme na kočár; stmívá se, ale nemám strach — jsem tak známá.
Nous attendons assez longtemps la voiture, assises sur un banc, il se fait nuit, mais je n’ai pas peur, je suis si connue.
Sotva jsme v kočáře, máma opakuje, co mi řekla o těch očích a bledosti.
A peine en voiture que maman répète ce qu’elle m’a dit à propos des yeux et de la pâleur.
„A co z toho vyvozujete, dámy?“
— D’où vous concluez, Mesdames ?
„Nevyvozujeme vůbec nic!“ odpovídají mi triumfálním tónem.
— Nous ne concluons rien du tout ! me répond-on d’un ton triomphateur.
„Ach, to je ale štěstí!“
— Ah ! c’est heureux !
U Antonoffa si Audiffret odnesl Olžin kapesník a rukavici, a matka s dcerou si se svou obvyklou pohotovou fantazií hned namluvily, že je vše hotovo a zbývá jen poděkovat Pánu Bohu. Bláznice! Vždyť u nich ani nenechal navštívenku.
Chez Antonoff, Audiffret a emporté le mouchoir et le gant d’Olga, et avec leur promptitude habituelle d’imagination la mère et la fille s’imaginèrent que tout était fini et qu’il n’y avait plus qu’à remercier le Bon Dieu. Folles ! quand il n’a pas même jeté sa carte chez elles.
Včera u večeře teta řekla, že se Audiffret konečně žení — se sestřenicí z Marseille — že viděla návrh smlouvy u Desforge, že jí Desforges vše vyprávěl. Říká to tak přirozeně, že tomu všichni věří — kromě mě, mámy a Diny, které jsme byly do spiknutí zasvěcené. Olga byla rudá, s očima plnýma slz, se zklamaným úsměvem.
Hier, à dîner, ma tante a dit qu’Audiffret se mariait enfin, avec sa cousine de Marseille, qu’elle a vu le projet de contrat chez Desforges, que Desforges lui a tout raconté. Elle dit cela si naturellement que tout le monde le croit, excepté moi, maman et Dina qui étions du complot. Olga était rouge, les yeux pleins de larmes, le sourire désappointé.
Těšila jsem se z jejího trápení — smála se a křičela jako posedlá, jako já, když jsem se dozvěděla o svatbě vévody.
Je jouissais de son tourment, elle riait et criait comme une possédée, comme moi lorsque j’ai su le mariage du duc.
Walitský, který ji šel doprovodit, byl svědkem rozkošné scény — zhroucení matky, která věřila, že je vše domluveno, výkřiky a grimasy dcery! Lahůdka!
Walitsky qui est allé la reconduire a assisté à une scène adorable, prostration de la mère qui croyait tout arrangé, cris et grimaces de la fille ! Un sucre !
Dnes večer první představení cirkusu; váhám dvě hodiny a nakonec nejdu.
Ce soir la première représentation du Cirque, j’hésite deux heures et finis par ne pas aller.
Jestli tam bude Bibi, bude na mě plivat a dvořit se Olze a já budu zuřit. Vidět ho mi žádnou radost nedělá — chci, aby on viděl mě, abych se mu líbila.
Si Bibi sera là, il me crachera dessus et fera la cour à Olga, et je ragerai. Je n’ai aucun plaisir à le voir, je désire qu’il me voie pour lui plaire.
Ne, rozhodně nejdu. V každém případě je lepší nejít.
Non, décidément, je ne vais pas. Dans tous les cas, il vaut mieux ne pas aller.
Večer utíká při věštění a hloupém tlachání. Dopis mi pořád slibují a já jen vykřikuji:
Le soir se passe à faire la bonne aventure et à dire des bêtises. La lettre m’est toujours promise, et je ne fais que m’écrier:
„Panebože! Jen ať přijde!“
— Bon Dieu ! Pourvu qu’elle arrive !
„Ale už ti píšou,“ řekla máma, „tam, tam!“
— Mais on t’écrit déjà, dit maman, là-bas, là-bas !
„Mámo, neříkejte hlouposti.“
— Maman, ne dites pas de bêtises.
„Ale co vám na tom může záležet!“
— Mais qu’est-ce que ça peut vous faire !
„Může mi na tom záležet proto, že je to vše, co si v tuto chvíli přeji. Pochopte to přece!“
— Ça peut me faire que c’est tout ce que je désire en ce moment. Comprenez donc cela !
Nic si nepřeji tolik, a splní-li se to, budu spokojená.
Je ne désire rien autant et, si ça arrive, je me tiendrai pour satisfaite.
„No vidíte!“ říkají máma s tetou a užasle rozhazují rukama.
— Voyez ! font maman et ma tante, avec force gestes d’étonnement.
Má upřímnost je přímo neuvěřitelná. Ale vtom někdo řekne nevím co, co se mi nelíbí; otočím židli a opřu se čelem o zeď.
Ma franchise est abracadabrante. Mais voilà qu’on dit je ne sais quoi qui me déplaît, je retourne ma chaise et m’appuie le front contre le mur.
„Tak tak!“ vykřikla teta, „výborně, dokonale, má drahá!“
— C’est ça, c’est ça ! s’écrie ma tante, très bien, parfait, ma chère !
Pak si teprve uvědomím, že to, co jsem právě udělala, bylo tak audiffretovské, že by on sám neudělal víc — jako on. Zrudnu a posadím se... jak se patří, se zvláštním úsměvem, jehož smysl nikdo nikdy nepochopí špatně.
Alors je m’aperçois seulement que ce que je venais de faire était tellement Audiffret, que lui-même ne ferait pas plus, comme lui. Je rougis et m’assieds... comme il faut en souriant d’un sourire particulier, au sens duquel on ne se trompe jamais.
Celkem vzato si nestěžuji — moje mrzutost je mrzutost slušná, taková, jakou smí pociťovat každá ušlechtilá duše. Je to milostná mrzutost.
En somme, je ne me plains pas, la contrariété que j’ai est une contrariété propre et celle qu’il est permis d’éprouver à chaque âme bien née. C’est une contrariété amoureuse.
Tvrdím, že jsem vážná žena — posuďte sami.
Je prétends être une femme sérieuse, jugez-en vous-même.
Čím se zabývám?
A quoi suis-je occupée ?
Skládáním dopisu otci Audiffretovi do veršů.
A mettre en vers la lettre au père Audiffret.