Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Středa 6. října 1875

Proroctví Kassandry

1 Tvůj syn odtud odejde A velký poprask si najde, Bude zpívat, křičet, řvát, Ale shníje, bude hnít!
2 Do Paříže zamíří, U Bignona poobědvá, V Bouloňském lesíku se projde A shnije, zas shnije!
3 Všechna špinavá místa obejde, Kokoty si bude vydržovat, Za naboba se bude mít, A shnije, zas shnije!
4 V Moulin Rouge bude večeřet, Šampaňského hodně pít, Talíře i sklenice bít, A shnije, zas shnije!
5 Na Mabillu bude tančit, Až si kabát musí svléknout, Žluté rukavice ušpiní. A shnije, shnije!
6 Svůj cylindr si promáčkne, Košili si roztrhne, Pak se bude válet po zemi, A shnije, zas shnije!
7 Velký skandál způsobí, Hanebně se zachová A nakonec se opije. A shnije, shnije!
8 Policie ho potrestá, Do basy ho strčí, Kde stráví celou noc, A shnije, zas shnije!
9 Až odtud vyjde, Ještě hůř začne znova, V klubu bude hrát a prohrávat, A shnije, zas shnije!
10 Když všechno prohraje, bude plakat, Vlasy si bude rvát, Andriota litovat! Ale shnije, ale shnije!
11 Pak si nasadí řeckou čapku, Ke Gioie se dostaví, Že je žebrák, jí přizná, A shnije, zas shnije!
12 O lásku bude prosit, Ale krasavice ho vyžene, Protože platit nebude moci, A shnije, zas shnije!
[Škrtnuto: 13: Do Nice se vrátí, Bílý kabát navlékne, Z hradu sestoupí, A shnije, zas shnije!]
14 [opraveno na 18]: Že je moudrý, tě ujistí, Tisíc nesmyslů ti naplácá, Jako starý hlupák tě podvede, A shnije, zas shnije!
15 [opraveno na 19]: Se Saëtonem bude večeřet, V divadle se ukáže, Ohnivé pohledy bude vrhat, Ale shnije, ale shnije!
16 [opraveno na 20]: Hodiny zpěvu bude brát, Ale svůj hlas nenajde, Bude kašlat a výt, A shnije, zas shnije!
17 [opraveno na 29]: Veškerý svůj majetek promrhá, Svůj pěkný zámek prodá, Tebe samotného zadluží, A shnije, zas shnije!
18 [opraveno na 30]: Ty trosky posbírá, Znovu všechno utratí, Poslední den zazáří, A shnije, zas shnije!
19 [opraveno na 31]: Od přátel si bude půjčovat, Nikdy jim nic nevrátí, Všechny tvé poslední groše spolkne, A shnije, shnije!
20 Konečně bude litovat, K řemeslu se vrátí, A sukno bude měřit, Ale shnije, ale shnije!
21 Nikdy se nepolepší, Krám vzhůru nohama obrátí, Příručí pobouří, A shnije, zas shnije!
22 Z řemesla se bude pohoršovat, Na dobré časy vzpomínat, A nakonec uteče, A shnije, zas shnije!
23 Strýc na něj naplivá, Padoucha ho nazve, A potom mu bude zlořečit, A shnije, shnije!
24 Pak se zastaví, Řeckou čapku si narazí, Kolem sebe se rozhlédne, A shnije, shnije!
25 [Škrtnuto: Znovu se dá do běhu, Manželkou bude vyhnán, Nakonec se ožení, Na manželku jako na tebe bude střílet, A jí bude změněn, A shnije, shnije!
26 Jako temné těsto bude bloudit, Potácet se a točit, Protože hnít bude muset vždycky, A shnije, shnije!]
To je výsledek dnešního dne. Na procházce jsem zašla k Nině, která mi půjčila Olgu na celý den.
Převlékáme se, natahujeme se ve dvou velkých křeslech s džbánem ledové limonády a knihou před sebou, ale moc nečteme.
Snažím se ji rozmluvit, ale protože je to poprvé, nevím, jak na to.
Čas od času vyjdeme na chodbu a dám jí do ruky kukátko a ona se dívá a její radost mi dělá radost.
Najednou vidím, jak z uličky vedoucí k zámku sjíždí fiakr se dvěma muži, z nichž jeden je v bílém a v malém klobouku.
Řeknu to Olze, oblékáme se a jdeme na terasu, kde skládám to nádherné proroctví.
Čekáme marně na muže v bílém, nepochybně jsem se zmýlila.
Večer čteme „Isabellu Bavorskou" — jak se dá číst něco jiného s takovou holkou jako Olga! — a konečně po posledním pokusu z ní něco dostat ji nechám odejít a slibuju si, že začnu znova.
Dokud jsem nemluvila o Něm, rozhovor chřadnul, ale jaký křik, jaký smích, jakmile jsem o něm promluvila!
Společně píšeme „Třikrát nešťastný otče" atd. s vykřičníky, s rohy a ozdobené fantastickými kresbami; stačilo podívat se na ten podivný papír a člověk nemohl zůstat vážný. Večer jsem s ní chodila po Promenádě, kolem Gioiina domu, starého d'Audiffreta jsem oslovila „tatínku", dělala jsem všechno, co jsem mohla, ale drží se statečně.
Vím, že ho miluje, ale chtěla bych, aby to řekla sama.
Mimo Giroflu mezi námi není ani veselost, ani zábava.
To je zvláštní.
A teď, když je tento rozhovor vyhoštěn, téměř zapovězen, vyhledáváme ho o to víc.
Náš nový kuchař vaří báječně a jsem v nejlepší možné náladě.
Dnes večer nedokážu napsat ani dvě slova.