❦
Středa 22. září 1875
Mercredi 22 septembre 1875
Včera jsem stejně jako předevčírem chvíli poležela v posteli a pak vstala, jenže tentokrát ne psát verše, byť sebehorší; vstala jsem k večeři.
Hier comme avant-hier, après être restée quelque temps dans mon lit, je me levai mais cette fois pas pour faire des vers quelque mauvais qu’ils soient, je me levais pour souper.
Probouzím se celá divná, jako den po odjezdu toho Nicejce. Jsem rozzlobená! Sklonila jsem k němu ruku jen proto, že jsem si byla jistá, že ho seberu, a hle — uletí jako list, který odnáší vítr! Přiblíží se, už myslím, že ho mám, ale kdepak! Už je daleko. Ten hon mě rozčílil.
Je me réveille toute drôle comme le lendemain du départ du Niçois. Je suis en colère ! Je n’ai abaissé ma main jusqu’à lui que dans la certitude de le ramasser et voilà qu’il s’envole comme une feuille emportée par le vent ! se rapproche, je crois le tenir, mais point ! il est déjà loin. Cette chasse m’a énervée.
Zuřím, že jsem se hnala za něčím nedůstojným, a ještě bez úspěchu. Je jasné, jak to myslím? Kdybych byla poražena ve vážném boji, byla bych zarmoucena, velmi zarmoucena, ale nakonec bych se smířila. Ale tady! Pustila jsem se do toho jen proto, že jsem si byla jistá úspěchem. Ach! Kdybych byla věděla! Myslela jsem, že mi stačí pokynout, ba ani to ne, ještě méně, je-li to možné!
Je suis furieuse d’avoir poursuivi une chose indigne, sans succès. Comprend-on bien ma pensée ? Si j’étais abattue dans une lutte sérieuse, je serais chagrinée, très chagrinée, mais je me résignerais à la fin. Mais ici ! Je ne m’en suis occupée que dans la certitude du succès. Ah ! si j’avais su ! Je croyais n’avoir qu’un signe à faire, pas même cela, moins si c’est possible !
„Nikdy se nemají dělat plány!“
« Il ne faut jamais faire de plans ! »
A jaká hanba přede všemi, přede všemi svými!
Et quelle honte devant tous, devant tous les miens !
Fuj, jaká ponižující situace. Panebože! Jak ho za to nenávidím!
Fi, quelle position humiliante. Bon Dieu ! Que je le déteste donc pour cela !
Jsem otupělá a pronásleduje mě nová obava. Ta změna u Sapogenikoffových. Že by i oni, jen aby šli s proudem... Ach! To by bylo opravdu podivné! Nemluvě o jejich chudobě, mluvme jen o Yourkoffovi. Všichni se na to dívají úkosem, zpočátku nechtěli Parise přijmout do klubu a konzulovi vytkli, že představil „mužskou koketu“.
je suis hébétée et une nouvelle crainte me poursuit. Le changement des Sapogenikoff. Est-ce qu’eux aussi, pour suivre le flot... Oh ! vraiment ce serait étrange ! Sans parler de leur pauvreté, parlons seulement de Yourkoff. Tout le monde regarde cela de travers, on n’a pas voulu recevoir Pâris au cercle dans le commencement, et on a fait une remontrance au consul parce qu’il a présenté « une cocotte masculine ».
Oni, kteří odjeli z Ženevy, protože po té katastrofě děvčata onemocněla a v Ženevě se říkalo, že ony... — Ach! Hrozím se opakovat takovou hanebnost — že obě dvě mají dítě! To se říkalo! To se říkalo o dvou holčičkách šestnácti a sedmnácti let! O dvou andělech!
Eux qui sont partis de Genève parce qu’à la suite de la catastrophe les filles ont été malades et qu’à Genève on a dit qu’elles... - Oh ! j’ai horreur de répéter une pareille infamie -que toutes les deux ont un enfant ! On a dit cela ! On a dit cela de deux petites filles de seize et dix-sept ans ! de deux anges !
Oni, které jsme přijaly jako nejbližší příbuzné. To by bylo opravdu příliš ošklivé!
Eux que nous avons accueillis comme des parents les plus proches. Vraiment ce serait trop laid !
A kdo ví? Aby se zachovali jako paní Howardová nebo aby si zasloužili pozvání paní Tutcheffové, udělají to! To by mě znepřátelilo s celým lidským pokolením, ale ne tak, jak se to obvykle myslí — to by ve mně trojnásobně vzbudilo touhu po bohatství a moci, abych viděla, jak se mi všichni ti lidé plazí u nohou, abych je drtila svou dobrotou a povýšenou blahosklonností, abych jim dala pocítit, že — ach! ode mne k nim žádné výčitky!
Et qui sait ? Pour faire comme Mme Howard, ou pour mériter une invitation de Mme Tutcheff, ils le feront ! Cela me brouillerait avec le genre humain mais pas comme on l’entend, cela me ferait triplement désirer la richesse et la puissance pour voir tous ces gens ramper à mes pieds, pour les écraser par ma bonté et ma bienveillance hautaine, pour leur faire sentir que, oh ide moi à eux pas de reproches !
Ale proč jsem tak zdrcená!
Mais pourquoi suis-je si accablée !
Co jsem tomu světu udělala? Proč mě pronásleduje od narození? To mě zabije, neboť při těch myšlenkách hloupnu, oči mi nabývají idiotského výrazu, nechci nic, nejsem nic, jsem zničená, zničená, a nepláču.
Qu ai-je fait à ce monde ? Pourquoi me poursuit-il dès ma naissance ? Cela me tuera, car à ces pensées je deviens stupide, mes yeux prennent une expression idiote, je ne veux rien, je ne suis rien, je suis anéantie, anéantie et je ne pleure pas.
Není to hanebné, má holko? Jiná by se za to styděla celý život! A ty, ty jsi spokojená! To se týká dnešního večera.
N est-ce pas honteux ma fille ? Une autre en rougirait toute sa vie ! Et toi, tu es contente ! Ceci se rapporte à la soirée.
Ale pojďme nejdřív na Promenádu. Nejdřív v kočáře, pak pěšky s tetičkou. Po půl hodině se unavila a sedáme si na lavičku; hned přichází Fiouloulou a říká, že včera s d’Audiffretem přišli k nám, ale když viděli všechna okna tmavá, neodvážili se dovnitř. O pár minut později přichází ten nádherný hlupák, oblečený jako do Bouloňského lesíka; jde z přístavu, kde kupoval hrnce na olej. Hodlá být rozumný. Neubránila jsem se úsměvu, když jsem to slyšela — já, která jsem z hlouposti řekla „hliněný hrnec“, a hle, uhodla jsem. Okamžitě jsem se rozhodla vyjasnit si ještě další bod své písničky.
Mais allons d’abord à la Promenade. D’abord en voiture, puis à pied avec ma tante. Elle s’est fatiguée au bout d’une demi-heure et nous nous assîmes sur un banc, aussitôt vient Fiouloulou disant qu’hier avec d’Audiffret ils étaient venus chez nous, mais voyant toutes les fenêtres noires n’osèrent pas entrer. Quelques minutes plus tard arrive le superbe imbécile mis comme au Bois, il vient du port où il a acheté des poteries pour son huile. Il va être sage. Je ne pus m’empêcher de sourire en entendant cela, moi qui ai dit « un pot en terre cuite » par bêtise, et voilà que j’ai deviné. Je pris immédiatement la résolution de m’éclaircir sur un autre point de ma chanson.
Jde kolem Cresci, ředitel opery; Girofla ho popadne a představí, mluví o Itálii, nutí mě mluvit italsky, vychvaluje profesorovi můj hlas, říká, že musím brát hodiny atd. atd. Cresci, který mě zdravil a klaněl se mi, ještě než mě znal, se teď, když ho představil jeho pán a vládce, teprve bude klanět!
Passe Cresci le directeur de l’Opéra, Girofla le saisit et le présente, parle Italie, me fait parler italien, exalte ma voix au professeur, dit qu’/7 faut que je prenne des leçons etc. etc. Cresci, qui me saluait et me faisait la révérence avant de me connaître, va s’incliner maintenant puisque son seigneur et maître l’a présenté.
Chudákovi chybělo dvacet tisíc franků, aby mohl převzít vedení divadla, a Girofla mu je půjčil s tím, že mu je vrátí, až bude mít zisk. Takže je pro toho člověka bohem.
Il manquait vingt mille francs au pauvre diable pour prendre la direction du théâtre et Girofla les lui a prêtés à condition d’ètre remboursé quand il y aurait des bénéfices. De sorte qu’il est le dieu de cet homme.
Ten mladík ví, co se říká, a před Italem se choval tak, aby všechny utvrdil v tom domnění.
Le garçon sait ce qu’on dit et devant l’Italien il s’est conduit de sorte à affermir tout le monde dans cette idée.
„Co mi na tom záleží, když odjíždím z Nice?“
— Qu’est-ce que ça me fait, puisque je m’en vais de Nice ?
„Tak začnete dávat hodiny slečně, která má nádherný kontraalt –“ a pak ke mně:
— Alors vous commencerez à donner des leçons à Mademoiselle qui a une magnifique voix de contralto, - puis vers moi:
„Kdy, slečno?“
— Quand Mademoiselle ?
Ta kreatura si hraje na důvěrného známého, ale co...
Cette créature prend des airs d’intime, mais bah...
„Naučte nejdřív zpívat pána,“ říkám Crescimu, „a pak uvidíme.“ A šla jsem za tetičkou, která už seděla v kočáře.
— Apprenez d’abord à chanter à Monsieur, dis-je à Cresci, et puis nous verrons. Et je m’en allai rejoindre ma tante qui était déjà en voiture.
Dnes večer k nám přijdou. Protože se všechno roznese, Cresci věděl od Saetona, jaký mám hlas a jak zpívám.
Ce soir ils viennent chez nous. Comme on se raconte tout ! Cresci savait de Saëtone quelle voix j’ai et comment je chante.
Oblékám se do bílého, šaty Empire (ne příliš Empire, to by bylo troufale na mých šestnáct let), růžové punčochy a pantofle z juchtové kůže. Před zrcadlem jsem se chtěla převléknout, bála jsem se, že jsem příliš nastrojená, neboť jsem měla tvář tak bílou a růžovou, že všemu ostatnímu dodávala zvláštní lesk. Nepřevlékám se a scházím do salónu, kde jsou tetička a oba Nicejci.
Je me mets en blanc, robe Empire (pas trop Empire, ce serait leste pour mes seize ans), bas roses et mules cuir de Russie. Devant ma glace je voulais changer, j’avais peur d’étre trop parée, car ma figure était si blanche et rose qu’elle donnait un éclat particulier à tout le reste. Je ne change pas et descends au salon où sont ma tante et les deux Niçois.
„Je to pravda, pane, že máte zvláště krásnou zrcadlovou skříň?“
— Est-ce vrai, Monsieur que vous avez une armoire à glace particulièrement belle ?
„Kdo vám to řekl?“
— Qui vous a dit ça ?
„Někdo, ale řekněte, je to pravda?“
— Quelqu’un, mais dites est-ce vrai ?
„Nevím, mám zrcadlovou skříň jako všechny zrcadlové skříně, není na ní nic mimořádného.“
— Je ne sais pas, j’ai une armoire à glace comme toutes les armoires à glace, elle n’a rien d’extraordinaire.-
„Snad v bytě vašeho otce?“ řekl Galula.
— Peut-être dans l’appartement de votre père ? dit Gaiuia.
„Ach! Ano, je to pravda, má obrovské zrcadlové skříně.“
— Ah ! oui, c’est vrai, il a des armoires à glace immenses.
„To je ono, vidíte, že jsem měla pravdu.“
— C’est cela, vous voyez bien que j’avais raison.
Tím mám vyjasněný i druhý bod a odcházím ze salónu, abych se mohla v klidu vysmát, a on tam zůstává a ničemu nerozumí.
Voilà mon autre point éclairci, et je m’en vais du salon pour rire à mon aise et lui reste là ne comprenant rien.
Každý ukradl jednu medailonovou fotografii, tři Grácie pohromadě, po mnoha nezdařených pokusech.
Ils ont volé chacun une photographie médaille, les trois Grâces ensemble, après bien des tentatives infructueuses.
Mluvilo se o Smirnoffovi a jeho karikaturě, a protože ji za každou cenu chtěli vidět, místo abych dala plátno snést dolů, vedu je nahoru do své pracovny.
On a parlé de Smirnoff et de sa caricature et, comme ils voulurent absolument la voir, au lieu de faire descendre la toile je les fais monter dans mon cabinet d’étude.
„Bude to jednodušší,“ říkám, „vy, pane Galulo, vezměte svíčku a vy, pane, druhou, a půjdeme nahoru.“
Ce sera plus simple, dis-je, vous, M. Gaiuia, prenez une bougie et vous, monsieur, une autre et nous monterons.
A jdeme nahoru, a protože je schodiště plné prachu a kousků omítky — první patro obsadili zedníci —, vyhrnuji si vlečku, což mi vůbec není proti mysli; nohy a pantofle z juchtové kůže si říkají o oči: dostaly čtvery.
Et nous montons et comme l’escalier est couvert de poussière et de fragments de plâtre, puisque le premier est envahi par les maçons, je relève ma traîne ce dont je ne suis pas du tout fâchée, mes pieds et mes mules de cuir de Russie demandent des yeux: ils en eurent quatre.
Après avoir examiné tout en se promenant par la chambre avec leurs bougies, Girofla ouvre une armoire et le premier livre dont il lit le titre est: « Mémoires du maréchal duc de Richelieu ». Bigre ! voilà ce que je ne voulais pas.
„Óho!“ pronesl významně.
— Oh ! ho ! fit-il d’un ton expressif.
Vracíme se dolů do salónu; u čaje ten muž vypráví, či spíše já ho ponoukám, aby vyprávěl o svém tažení roku 1871.
Nous redescendons au salon, à thé l’homme raconte ou plutôt je lui fais raconter sa campagne de 1871.
Vypráví nám, jak kradl sedlákům slaninu a husy. Husy tím, že je chytal za zobák, aby nemohly křičet.
Il nous raconte comment il volait le lard et les oies aux paysans. Les oies en les saisissant par le bec pour les empêcher de crier.
Nemohu si ho představit jako vojáka a ptala jsem se ho opakovaně na totéž a on opakoval a já se smála a on se smál tomu, jak málo věřím v jeho statečnost.
Je ne puis me le figurer soldat et je lui demandai à plusieurs reprises les mêmes choses et il répétait et je riais et il riait de mon peu de confiance en sa valeur.
Prý zabil jednoho Prušáka, jediného!
Il paraît qu’il a tué un Prussien, un seul !
Vrátila se mi všechna duchapřítomnost, už nejsem hloupá, směji se, dokonce vtipkuji, zase se tvářím důvěrně a povýšeně, jsem nadšená!
J’ai repris toute ma présence d’esprit, je ne suis plus bète, je ris, je plaisante même, j’ai repris mon air familier et hautain, je suis enchantée !
Dnes ráno jsem smazala věž, rohy a ocas, protože jsem chtěla toho muže překreslit zepředu, ale nepodařilo se mi to. Dnes večer ho nechávám nasadit si cylindr a pózovat všemi možnými způsoby.
Ce matin j’ai effacé la tour, les cornes et la queue voulant refaire l’homme en face, mais je ne pus réussir. Ce soir je lui fais mettre son tube et le fais poser de toutes les façons.
„Však vy nepřijdete zkrátka, zítra budete na svém místě. Nesmějte se. Ach, tak už zavřete ta ústa!“ A on je samozřejmě otvíral, smál se, pak je zavřel a ta se zase otevřela.
— Vous ne perdrez rien pour attendre, demain vous serez à votre place. Ne riez pas, Ah ! mais fermez donc la bouche ! Et naturellement il l’ouvrait, riait puis la fermait et elle se rouvrait encore.
Teď z profilu, zepředu, ne, níž, narazte si víc ten klobouk.
En profil à présent, de face, non plus bas, enfoncez davantage le chapeau.
„Viděla jste ‚Krásnou Helenu‘?“ přerušil Fiouloulou.
— Avez-vous vu « La Belle Hélène » ? interrompit Fiouloulou.
„Ne,“ říkám a neotáčím se, jen nakláním hlavu tu na jednu, tu na druhou stranu, abych lépe postihla tu tvář, která se mi tak těžko kopíruje, a také abych se na něj mohla dívat, neboť je krásný.
— Non, dis-je sans me tourner et en penchant la tête tantôt d’un côté tantôt de l’autre pour mieux me rendre compte de cette figure que j’ai tant de mal à copier et aussi pour le regarder, car il est beau.
„Totiž,“ pokračoval malý, „v prvním jednání je úplně stejná scéna.“
— C’est que, continua le petit, il y a au premier acte une scène absolument pareille.
A má pravdu. Sem patří to nepříliš lichotivé oslovení mé osoby. Já, která jsem dnes ráno zuřila, jsem dnes večer nadšená. Co s tím mám dělat, když mě baví, když mi připadá roztomilý! Doufám, že jsem upřímná.
En effet, il a raison. C’est ici la place de l’apostrophe peu gracieuse pour moi. Moi qui étais furieuse ce matin, je suis enchantée ce soir. Que voulez-vous que j’y fasse, puisqu’il m’amuse, puisque je le trouve adorable ! J’espère que je suis franche.
Už nevím, v jaké souvislosti řekl:
Je ne sais plus à quel propos il dit:
„Protože můj otec, ten při sebemenším hluku hned střílí z pistole.“
— Car mon père, pour le moindre tapage, il tire de suite des coups de pistolet.
„To je nebezpečné k vám chodit,“ říkám.
— C’est dangereux de venir chez vous, dis-je.
„Jednou večer i mě samotného přivítala rána z pušky; přijel jsem bez ohlášení, a protože jsem měl klíče, vešel jsem a zahradník vystřelil. Rozdal jsem totiž všem staré lovecké pušky.“
— Un soir moi-même j’ai été reçu par un coup de fusil, je suis arrivé sans prévenir et comme j’avais les clefs, je suis entré et le jardinier a tiré. Car j’ai distribué à tout le monde de vieux fusils de chasse.
Je to děsivé.
C’est effrayant.
Chtěla jsem vyprávět o Angličankách, ale to až jindy.
Je voulais raconter les Anglaises, mais ce sera pour plus tard.
Pak přijde řeč na zpěv a znovu:
Puis on parle chant et de nouveau:
„Musíte brát hodiny, bezpodmínečně. Pošlu vám Cresciho, jste volná pozítří v deset? A budeme zpívat duety atd. atd. atd...“
— Il faut prendre des leçons, absolument. Je vous enverrai Cresci, êtes-vous libre après-demain à dix heures ? et nous chanterons des duos etc. etc. etc...
Ostatně, proč ne?
Enfin pourquoi pas ?
Zítra bude hledat se svým Crescim a na koncertě mi řekne, co našli.
Demain il va chercher avec son Cresci et à la musique me dira ce qu’ils auront trouvé.
Já a zpívat s d’Audiffretem! Pro kteroukoli jinou by to mohlo být nebezpečné, ale já, obrněná, jak jsem!
Moi chantant avec d’Audiffret. Pour toute autre ce pourrait être dangereux, mais moi, cuirassée comme je suis !
Ne, je to velmi zábavné.
Non, c’est très amusant.
Poznamenejme, že tu stále je ten otřes
Notons ici qu’il y a toujours la secousse
Poznámky
Pozn. překl.: Francouzský titul bez zavedeného českého názvu; doslova „Paměti maršála vévody de Richelieu“. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre !“ ↩