❦
Pondělí 20. září 1875
Lundi 20 septembre 1875
Tak! Dva dny jsem nic nenapsala, zapomněla jsem na deník, ale on sténal ve své bílé krabici a je tu zase.
Voilà ! deux jours je n’ai rien écrit, j’avais oublié mon journal mais il gémissait dans sa boîte blanche et le voilà encore.
V sobotu jsem vyšla s tetičkou, neviděla jsem d’Audiffreta a skoro jsem se nudila. Večer do divadla. Dávají Jean le cocher1, nudím se za tři lidi dohromady ve velké lóži u jeviště s tetičkou.
Samedi je suis sortie avec ma tante, je n’ai pas vu d’Audiffret et je me suis presque ennuyée. Le soir au théâtre. On donne « Jean le cocher », je m’ennuie comme trois personnes ensemble dans la grande avant-scène avec ma tante.
V neděli trávím čas malováním; Olžin portrét, který byl dosud jen načrtnutý uhlem, jsem vypracovala barvami; při vyplňování toho velkého oválu se mi unavila ruka, ale chtěla jsem malovat dál, vzala jsem další ovál stejné velikosti a dala pózovat Frederika. To nebylo nic lehkého, to mi věřte!
Dimanche je passe mon temps à peindre, j’ai fait le portrait d’Olga à la couleur, qui n’était qu’ébauché au fusain, remplir ce grand ovale m’a fatigué la main mais je voulais encore peindre, j’ai pris un autre ovale de la même grandeur, j’ai fait poser Frédéric. Ce n’était pas facile, allez !
S velkými potížemi jsme ho dostali na křeslo, pak přivolali Bagatelle a nechali ji hrát si s kamenem na koberci, zatímco Leonie zpívala, aby pobavila modela, a vyprávěla mu všemožné věci, aby držel hlavu nahoře.
A grand peine nous l’avons fait monter sur le fauteuil, puis on appela Bagatelle et on la fit jouer avec une pierre sur le tapis pendant que Léonie chantait pour amuser le poseur et lui racontait toutes sortes de choses pour lui faire tenir sa tête en l’air.
napříč stránkou
Nic z toho jsem nikdy nedokončila, ba ani nepokračovala. Jednou jsem se najednou dala na dvě hodiny do malování, pak tři měsíce a pak nic.
en travers Tout ça n’a jamais été achevé ni même continué. Je me mettais tout à coup a peindre pendant deux heures une fois, puis trois mois et puis rien.
Maluji ho v životní velikosti a jako bustu, jako člověka. Je nádherný zepředu, sedící a s vyplazeným jazykem. Konečně je čas na Promenádu, nejsem se sebou spokojená, ne se svým obličejem, ale sama se sebou. Kolem zahrady je už několik kočárů.
Je le fais de grandeur naturelle et, en buste, comme un homme. Il est superbe vu de face, assis et avec la langue pendante. Enfin vient la Promenade, je suis mécontente de moi, pas de ma face mais de moi. Il y a déjà quelques voitures autour du jardin.
(Dostala jsem šaty a popíšu je postupně, jak je budu nosit.)
(J’ai reçu mes robes et les décrirai au fur et à mesure que je les mettrai).
Saetone se nehne od Američanky, a to tak, že hrozí něco vážného.
Saëtone ne quitte pas l’Américaine, c’est au point que quelque chose de sérieux menace d’arriver.
Přichází věrný Fiouloulou a já si s ním povídám volně a prostě. Pak přichází patron, ten muž, kterého začínám nenávidět ne pro jeho tvář, ale pro něj samého.
Le fidèle Fiouloulou vient et je bavarde avec lui librement et simplement. Puis vient le patron, cet homme que je commence à haïr non pour sa face mais pour lui.
Vedou s tetičkou dost živý rozhovor; viděla ho s pěti nebo šesti dalšími, k večeru na avenue de l’Impératrice, jak tancuje kolem kočáru, v němž seděla dáma, no, dáma. Smějí se a já se nemíchám do rozhovoru. Ptají se mě, jestli jsem to viděla.
Ils ont avec ma tante un entretien assez animé, elle l’a vu avec cinq ou six autres, vers le soir sur l’avenue de l’impératrice, dansant autour d’une voiture qui contenait une dame, enfin une dame. Ils rient et je ne me mêle pas de la conversation. On me demande si j’ai vu.
„Ne, co?“
- Non, quoi ?
„Ano, protože přece jen, muž, který tancuje na třídě, to není přirozené.“
- Oui, car enfin, un homme qui danse dans une avenue ce n’est pas naturel.
„Ne, neviděla jsem, bylo to asi k večeru, protože tetička se hodně smála a nechtěla mi říci proč.“
- Non, mais je n’ai pas vu, c’était sans doute vers le soir, car ma tante a beaucoup ri et n’a pas voulu me dire pourquoi.
„Ach! To je dobře, že slečna neviděla, protože to bylo přece jen jednou, náhodou,“ řekl.
- Ah ! c’est bien que Mademoiselle n’a pas vu, car enfin, c’était une fois par hasard, dit-il.
Mám na sobě ty šaty se čtvercovým tablierem padajícím až na boty a s božsky ušitým živůtkem. Růžové punčochy a pantofle z juchtové kůže s hranatými, ale malými špičkami a řeckou prolamovanou výšivkou. Je to okouzlující. Jdeme až k číslu 47, kde bydlí Sapogenikoffovy; Nina je sama doma, dívky jsou u mě.
Je suis en robe, cette robe avec son tablier carré tombant jusque sur les souliers et son corsage divinement fait. Des bas roses et des mules de cuir de Russie avec les bouts carrés mais petits et une broderie grecque à jour. C’est ravissant. Nous marchons jusqu’au 47 où logent les Sapogenikoff, Nina seule est à la maison, les filles sont chez moi.
Dnes večer dávají „Hernaniho“ od Huga, toho tak nesympatického básníka, ale přesto jdu do divadla; růžové šaty, účes Empire, nepřipadám si hrdá jako obvykle, když vycházím, připadám si malá.
Ce soir on donne « Hernani » de Hugo, ce poète si antipathique, mais malgré cela je vais au théâtre, robe rose; coiffure Empire, je ne me sens pas fière, comme lorsque je sors d’habitude je me sens petite.
„Kterou lóži mám vzít?“ ptá se tetička.
- Quelle loge faut-il prendre ? demande ma tante.
„Kterou budeš chtít.“
- Celle que tu voudras.
Bere první v prvním patře vlevo.
Elle prend la première du premier à gauche.
Zuřím, že jsem v obyčejné lóži.
Je suis furieuse d’être dans une loge ordinaire.
Sál je dost plný a všechny krásné dámy Nice mi dělají tu čest, že se na mě dívají.
La salle est assez pleine et toutes les belles dames de Nice me font l’honneur de me regarder.
Říká se, že se o mně hodně mluví, zvláště od toho hloupého Nicejce. Drama se hraje tak příšerně, jak jen to jde, nebudu se jím tedy zabývat.
On dit que l’on s’occupe beaucoup de moi surtout depuis le stupide Niçois. Le drame est aussi monstrueusement joué que possible, je ne m’en occuperai donc pas.
Ve druhé přestávce přichází Fiouloulou a usedá za tetičku, pak d’Audiffret a usedá za mě. Zuřím sama na sebe; před tím vulgárním a arogantním mužem s tím jeho posměšným výrazem jsem hloupá, nevím, jak mluvit, nic mě nenapadá. Zkrátka připadám si ubohá, malá a hloupá! A přitom se zvláštně bouřím proti takovému stavu a smrtelně se hněvám na jeho příčinu. Ať si nikdo nemyslí, že jsem v rozpacích nebo plachá, že ho miluji, ne, ach ne, prostě jeho přítomnost mě rozčiluje a jeho výraz mě uráží a úplně mě ohloupí. Ta nešťastná myšlenka, že mě považují za hloupou, mě pronásleduje! Je to strašný stav!
Au deuxième entracte vient Fiouloulou et se place derrière ma tante, puis d’Audiffret et se place derrière moi. Je suis furieuse contre moi, devant cet homme commun et arrogant avec ses petits airs railleurs, je suis bête, je ne sais comment parler, je ne trouve rien à dire. Enfin je me trouve misérable, petite et bête ! Or je me révolte singulièrement contre un pareil état et en veux mortellement à la cause. Qu’on ne pense pas que je sois interdite ou timide, que je l’aime, non, oh non, simplement sa présence me fâche et son air me vexe et me rend bête. Cette malheureuse idée qu’on me trouve bête me poursuit ! C’est affreux un pareil état !
Aniž bych nenáviděla jeho tvář jako tu Polákovu, začínám nenávidět jeho. Cítím na toho muže takový vztek, takovou zlobu, až se tomu divím. Vypadá bídně, jako Gioia, když ji opustil vévoda; ztratil svůj šmrnc. A já se na něj hněvám o to víc. Přichází Saetone a já se směji jeho lásce k Američance. Jeho přítomnost mě trochu vzpamatuje, ale brzy zase upadám do své hlouposti.
Sans détester sa figure comme celle du Polonais, je commence à le détester, lui. Je me sens une telle colère contre cet homme, une telle méchanceté que c’est curieux. Il a l’air misérable, comme Gioia après la défection du duc, il a perdu son chic. Et je ne lui en veux que davantage. Vient Saëtone et je ris de son amour pour l’Américaine. Sa présence me remet un peu, mais bientôt je retombe encore dans ma bêtise.
Když odešli, přichází můj přítel Ricardo: mimo jiné se ptá, zda tu zůstáváme na zimu.
Quand ils furent partis, vient mon ami Ricardo: entre autres, il demande si nous restons ici pour l’hiver.
„Ještě se to neví,“ řekla tetička, „kdoví, co bude letos v zimě.“
- On n’en sait rien encore, dit ma tante, qui sait ce qui sera cet hiver.
„Takže tu visí ve vzduchu nějaké plány.“
- Alors il y a des projets en l’air.
„Ano.“
- Oui.
„Ach! Tak jsou tu plány, to je pravda?!“ zvolá, očima ukáže na mě a s takovou intonací, že jsme se s tetičkou na sebe podívaly a okamžitě pochopily, o jakém plánu chtěl mluvit, aniž by nás osvítilo jediné další slovo.
- Ah ! alors, il y a des projets, c’est vrai ? ! s’écrie-t-il en me désignant de l’œil et avec une telle intonation que nous nous regardâmes avec ma tante et comprîmes de suite de quel projet il voulait parler, sans qu’aucun autre mot nous eût éclairées.
„Jaký plán?“ pokračuje ten muž, rád, že se to dozví, aniž by musel riskovat nebezpečnou otázku.
- Quel projet ? continue l’homme content de pouvoir savoir sans avoir risqué une question dangereuse.
„Plán odjet z Nice,“ řekla tetička, poté co se mnou vyměnila výmluvný pohled.
- Le projet de partir de Nice, dit ma tante après avoir échangé avec moi un regard éloquent.
Muž viděl a uvěřil, my jsme pochopily, a naše oči.
L’homme a vu et cru, nous avons compris et nos yeux.
To jsou ale podivíni!
Sont-ils étranges !
Po tomhle večeru to bude ještě horší: po celá dvě dějství a dvě přestávky bylo toho muže vidět hned stát za mým křeslem, hned sedět, a co je nejlepší, doprovodil nás z divadla, a protože náš kočár měl zpoždění, všichni ti hodní Nicejci mohli vidět tetičku a Galulu a mě a d’Audiffreta, a v patách za námi Emila, jak kráčíme pěšky k náměstí Masséna, kde jsme si vzaly fiakr, do kterého nás tito pánové usadili, a Girofla vytáhl stříšku. Trochu mě to potěšilo. Být na chvilku jako ostatní, ne samy a ubohé jako dříve.
Après ce soir ce sera pire encore, pendant deux actes et deux entractes, on a vu l’homme tantôt debout derrière mon fauteuil, tantôt assis et, ce qu’il y a de mieux, il nous a accompagnées au sortir du théâtre, et comme notre voiture était en retard, tous ces bons Niçois ont pu voir ma tante et Galula et moi et d’Audiffret, Emile les suivant, nous acheminer à pied, vers la place Masséna où nous avons pris un fiacre dans lequel ces messieurs nous ont placées, et Girofla a levé la capote. Cela m’a fait un certain plaisir. Etre un instant comme les autres, pas seules et misérables comme avant. -
Vracím se svrchovaně nespokojená se sebou i se všemi.
Je rentre souverainement mécontente de moi et de tous.
Jsem hloupá!
Je suis bète !
Ta myšlenka, že mě považují za hloupou, mě nakonec opravdu ohloupí.
Cette idée qu’on me croit bète me rendra bête.
Pondělí 20. září 1875
Zdá se mi zvláštní, že se o mně mluví, že jsem hrdinkou jednoho z těch sňatků, které si veřejnost ráda vymýšlí.Lundi 20 septembre 1875 Il me semble étrange qu’on parle de moi, que je sois l’héroïne d’un de ces mariages que le public se plaît à faire.
Jak je svět ošklivý!
Que le monde est laid !
Jak jsou lidé malí!
Que les hommes sont petits !
Včera v divadle jsme měly lóži, kterou míval malý Chilowsky, lhostejné paměti.
Hier au théâtre nous avions la loge qu’avait jadis le petit Chilowsky, d’indifférente mémoire.
Vzpomněli jsme si na jeho stále stažené záclony.
On s’est souvenu de ses rideaux toujours baissés.
„Jako paní Prodgersová onehdy,“ řekl Girofla, „vůbec se jí nevyplatilo, že zatáhla záclony.“
- Comme Mme Prodgers l’autre soir, dit Girofla, elle ne s’est pas du tout bien trouvée d’avoir fermé ses rideaux.
„Ano, vypískali ji,“ řekla tetička.
- Oui on l’a sifflée, dit ma tante.
„Byla jsem toho večera v divadle,“ říkám, „je tomu přes dva roky.“
- J’étais ce soir au théâtre, dis-je, il y a de cela plus de deux ans.
„Byla tam s Miss Robensonovou,“ řekla tetička, usmívajíc se na d’Audiffreta.
- Elle était avec Miss Robenson, dit ma tante en souriant à d’Audiffret.
„Ano, ano, jistě,“ řekl, „ta hezká Američanka, ano.“
- Oui, oui, parfaitement, dit-il, la jolie Américaine, oui.
„Poznala jsem ji minulé léto ve Spa.“
- Je l’ai connue l’été dernier à Spa.
„Letos v létě?“ zeptal se živě ten muž.
- Cet été ? demanda vivement l’homme.
„Ne, minulé léto, vídala jsem ji v Nice před dvěma lety, ale teprve minulé léto jsme se seznámily.“
- Non, l’été dernier, je la voyais à Nice il y a deux ans mais l’été dernier seulement nous avons fait connaissance.
A skoro jsem se v tom zamotala. Vzpomínám si velmi dobře na skandál v divadle. Paní Prodgersová a Robensonová byly obě tak nastrojené a dekoltované, že Collignon, která byla se mnou, vykřikla:
Et je me suis presque embrouillée en disant cela. Je me souviens très bien du scandale du théâtre. Mme Prodgers et la Robenson étaient toutes deux tellement habillées et décolletées que Collignon qui était avec moi s’écria:
„Opravdu, když je tak člověk vidí obě, řekl by, že jsou to dvě kokety!“
- Vraiment à les voir ainsi toutes deux on les prendrait pour deux cocottes !
A potom:
- Et puis:
„Tady je, slečna Robensonová, doufám, že je nastrojená! Strávila dvě hodiny před zrcadlem, je hezká, ale omítnutá, omítnutá...“
- La voilà, Miss Robenson, j’espère qu’elle est arrangée ! Elle est restée deux heures devant la glace, elle est jolie mais plâtrée, plâtrée..
V lóži bylo několik pánů a dámy napadlo zatáhnout záclony. Ihned se z přízemí zvedlo několik osob a v okamžiku celé přízemí vstalo a obrátilo se k lóži s pískáním, bučením a křikem:
Plusieurs messieurs étaient dans la loge, et ces dames eurent l’idée de fermer les rideaux. Aussitôt plusieurs personnes du parterre se levèrent et dans un instant tout le parterre se leva et se tourna vers la loge avec des sifflets, des huées et des cris:
„Proč stahujete záclony! Copak se tu děje něco špatného? Roztáhněte záclony!“
- Pourquoi baissez-vous les rideaux ! Est-ce qu’on fait mal ? Ouvrez les rideaux !
Zamrazilo mě kvůli těm dvěma ubohým ženám, ale ony se za dvě minuty objevily vpředu v lóži, roztáhly záclony, klidné, a zůstaly tak celý večer, jen o trochu slušnější než obvykle.
J’en ai frissonné pour les deux pauvres femmes, mais elles, au bout de deux minutes, parurent sur le devant de la loge écartant les rideaux, calmes, et restèrent ainsi toute la soirée mais un peu plus convenables que d’habitude.
Dnes ráno v jedenáct jsem se šla projít, bylo příjemné teplo a vrátila jsem se na oběd, trochu unavená.
Je suis allée me promener ce matin à onze heures, il faisait une petite chaleur très agréable et je suis rentrée pour déjeuner, un peu fatiguée.
Potom nasedám do kočáru, jedu k Nině, přivedu Olgu k sobě a nechávám ji pózovat k portrétu, který začíná být docela zdařilý.
Après je me mets en voiture, vais chez Nina, amène Olga chez moi et la fais poser pour son portrait qui commence à devenir pas mal.
Ke své malbě jsem velmi přísná, ale nemohu si upřít velký talent. [Zrušená slova] Je to poprvé, co pracuji podle živého modelu. Olga pózovala dvakrát, poprvé už dávno a podruhé dnes, a portrét je skoro hotový. Není modelovaný, ale jak bych to dokázala? Když jsem malovala jen rok podle ošklivých předloh Bensových maleb, které jsem kopírovala třikrát týdně, a s neschopným učitelem!
Je suis très sévère pour ma peinture, mais je ne puis me refuser une grande aptitude, [Quelques mots cancellées] C’est pour la première fois que je travaille d’après nature. Olga a posé deux fois, la première fois il y a longtemps et la seconde aujourd’hui, et le portrait est presque fini. Il n’est pas modelé mais le puis-je ? Ayant peint pendant une année seulement d’après de vilains modèles des peintures de Bensa que je copiais trois fois par semaine, et avec un professeur incapable !
To, co jsem právě udělala, mě nesmírně povzbuzuje. Podobnost je dokonalá, malba je v plenkách, ale doufám, že to napravím.
Ce que je viens de faire m’encourage énormément. La ressemblance est parfaite, la peinture est en enfance mais j’espère arranger.
Odvádím modelku domů a jdu s tetičkou ven. Sotva uděláme třicet kroků, připojí se k nám d’Audiffret a po dalších deseti krocích i Chevalier.
Je reconduis mon modèle chez elle et je descends avec ma tante. Nous faisons à peine trente pas que d’Audiffret se joint à nous et au bout de dix pas encore Chevalier.
Všichni čtyři tak procházíme pod okny Sapogenikoffových, plnými zvědavých hlav a hltavých očí. Usmívám se v duchu, dál mluvím s Chevalierem a poslouchám, co říká d’Audiffret.
Ainsi tous quatre nous passons devant les fenêtres des Sapogenikoff toutes pleines de tètes curieuses et d’yeux dévorants. Je souris en moi-méme et continue à parler avec Chevalier et à écouter ce que dit d’Audiffret.
To zvíře je v cylindru, jedním slovem slušně oblečené, a velmi hezké. Ptám se sama sebe, proč se tak neobléká stále: jako Nicejec je obyčejný, jako džentlmen je krásný.
Cet animal est en tube, convenable en un mot, et très joli. Je me demande pourquoi ne s’habille-t-il toujours ainsi; en Niçois il est commun, en gentleman il est beau.
Ptám se Chevaliera, co je nového u Godarda, zda mu píše a kdy se vrátí a co dělá. Chevalier mi odpovídá a začíná se šibalsky usmívat a já, rafinovanější, než si kdo myslí, se ptám dál, pak náhle zrudnu, zakašlu, jako bych chtěla skrýt, že se červenám, a sklopím oči.
Je demande à Chevalier des nouvelles de Godard, s’il lui écrit et quand il reviendra et ce qu’il fait. Chevalier me répond et commence à sourire malicieusement et moi plus fine qu on ne croit demande encore puis tout à coup rougis, tousse comme pour cacher ma rougeur et baisse les yeux.
„Ach! Co to mám, že tak kašlu? To pan Godard za to může.“
- Ah ! qu’est-ce que j’ai donc à tousser ainsi, c’est M. Godard qui en est cause.
„Ach! Slečno, napíšu mu to, píše mi, že je smutný, že mu chybí Nice, že si nikdy nemyslel, že mu bude tolik chybět atd. atd.“ – to mi odpovídá Chevalier, když mě vidí tak rozgodardovanou2.
- Ah ! Mademoiselle je le lui écrirai, il m’écrit qu’il est triste, qu’il regrette Nice, qu’il n’a jamais pensé qu’il la regretterait autant etc. etc. voilà ce que me répond Chevalier en me voyant si engodardée [sic].
To je zábavné; teď si bude myslet hlouposti a napíše je Désiréovi. Jsem spokojená! Nejsem dnes večer tak hloupá, smála jsem se a mluvila a ten muž mi nezavřel ústa; je mi volněji, chtěla bych, aby mi bylo úplně volně.
C’est amusant, voilà qu’il va penser des bêtises, et les écrira à Désiré. Je suis contente ! Je ne suis pas si bête ce soir, j’ai ri et parlé et l’homme ne m’a pas fermé la bouche, je suis plus à mon aise, je voudrais l’être tout à fait.
Tetička přes mé trojí včerejší naléhání nepozvala ty krásné psy k nám.
Ma tante malgré ma triple injonction d’hier n’a pas invité ces beaux chiens chez nous.
Nevím, jaký má skrytý důvod, protože mi říká se zvláštním výrazem, že zapomněla; dnes večer jí říkám, co si myslím, a vracím se celá rozzlobená. Tím svým odporným výrazem mě nakonec znejistí a přiměje mě myslet, že tu vážně něco je.
Je ne sais quelle raison cachée elle a car, avec son air étrange elle me dit qu’elle a oublié, ce soir je lui dis mon idée et rentre toute fâchée. A force d’avoir cet air détestable elle me rendra indécise et me fera penser qu’il y a vraiment quelque chose.
Blízko našich dveří, když už jsme byly samy, vidíme Gioiu s jejím pánem. Napůl se vyklonila z kočáru a dlouho se otáčela, stále se na mě dívala, dívala se jak nikdy. Tetička říká, že to je proto, že jí řekli, co říkají všichni, jí v prvé řadě, a vskutku oprávněně.
Près de notre porte, seules déjà, nous voyons Gioia avec son monsieur. Elle est sortie à moitié de la voiture et s’est longtemps retournée me regardant toujours, me regardant comme jamais. Ma tante dit que c’est parce qu’on lui a dit que tout le monde dit, à elle tout d’abord et à juste titre vraiment.
To vše mě rozesmívá a ráda tu zlou pověst přiživuji.
Tout cela me fait rire et j’aime à accréditer ce mauvais bruit.
Myslím, že Olga je pěkně chycená, přiskřípnutá, jak by řekl Fiouloulou; čtyři hodiny v kuse nepřestala povídat o tom muži, a co udělal, a co řekl, a kolikrát přešel po Promenádě a jak byl oblečený. A je při tom červená a rozohněná. Chudinka!
Je crois Olga bien prise, pincée, comme dirait Fiouloulou, pendant quatre heures de suite elle n’a cessé de bavarder de l’homme, et ce qu’il a fait, et ce qu’il a dit, et combien de fois il a passé par la Promenade et comment il était mis. Et elle est rouge et animée en racontant cela. Pauvre !
Baví mě, protože mě zajímá, o čem mluví, a pak — smějíce se obě a nasazujíce lhostejné a posměšné výrazy — chodíme čas od času se podívat, co se děje na hoře, tam nahoře, pod záminkou, že se jdeme podívat na Leoniinu práci: stojíme za ní u okna a pak vbíháme ke mně a vybuchujeme smíchy.
Elle m’amuse parce que sa conversation m’intéresse et puis tout en riant toutes deux et, tout en prenant des airs indifférents et moqueurs, nous allons de temps en temps voir ce qui se fait sur la montagne, tout là-haut, là-haut, sous prétexte de regarder l’ouvrage de Léonie: nous nous tenons derrière elle à la fenêtre et puis rentrons en courant chez moi et éclatons de rire.
Poslouchejte, co vám řeknu, vy, kteří nikdy nebudete číst tento deník: zašla jsem příliš daleko v představách i ve skutečnosti, abych couvla, příliš jsem přemýšlela, příliš psala, příliš se smála, příliš říkala, natropila příliš hloupostí kvůli tomu muži, abych ho nechala na pokoji. Jeho lhostejný výraz mě přivádí k hněvu, uráží mě. Chci toho muže, chci ho, musím ho mít! Kdybych musela zažít tu bolest a svrchované ponížení, že ho teď nezískám, nuže pak bych si ho vzala později, a to jinak než teď.
Ecoutez ce que je vais vous dire, vous, ceux qui ne lirez jamais ce journal; je suis allée trop loin en imagination et en réalité pour reculer, j’ai trop pensé, trop écrit, trop ri, trop dit, trop fait de bêtises pour cet homme, pour le laisser tranquille. Son air indifférent me met en colère, me vexe. Je veux cet homme, je le veux, il me le faut ! Si j’avais la douleur et la vexation suprême de ne pas l’avoir maintenant, eh bien alors je le prendrais plus tard et cela autrement que maintenant.
Ale později by to bylo ponížení; nechtěl by si mě vzít za ženu (nikdy bych nesvolila, ale může si přát, ne?) a slitoval by se nade mnou; potom, když člověk bere kohokoliv, vdaná žena není břemeno a lze si ji vzít, aniž by ji miloval.
Mais plus tard ce serait une humiliation, il n’aurait pas voulu de moi pour femme (je ne consentirais jamais, mais il peut désirer n’est-ce pas ?) et il me prendra en pitié, après, quand on prend n’importe qui, une femme mariée n’est pas un fardeau et on peut la prendre sans l’aimer.
Ach! Ale kdybych byla donucena čekat na tu dobu, potupně bych ho odmítla a ne... zkrátka... jak říci? a ni..., jedno, a ne... teprve poté, co bych ho dohnala k zoufalství, dovedla bych ho až k pistoli, a teprve pak bych mohla, bez obavy z ponížení. Ach! To jsem komická!
Oh ! mais si j’étais réduite à attendre ce temps je le repousserais indignement et ne... enfin... comment dire ? et ni..., n’importe, et ne... qu’après l’avoir réduit au désespoir, je le ferais aller jusqu’au pistolet, et alors seulement je pourrais, sans crainte de m’humilier. Ah ! je suis amusante !
Ach! Jak je člověk ubohý, když takhle rozmáchle přemýšlí a nemá nic!
Oh ! qu’on est misérable quand on pense ainsi vastement et quand on n’a rien !
Zabijte mě, ale k rozumu mě nepřivedete, a do sedmdesáti let budu stále čekat. Jsou ve mně dvě já: jedno, které říká ano, a druhé, které říká ne. Z toho neustálého boje mých dvou já plyne, že nevím, co si myslet. Neboť se mi zdá neuvěřitelné, že to vše praskne jako mydlová bublina. Dělala jsem si plány, ty přece nemohou jít k čertu!
Tuez-moi mais vous ne me ferez pas entendre raison et jusqu’à l’âge de soixante-dix ans j’attendrai toujours. En moi il y a deux moi, une qui dit oui et une autre qui dit non. De cette lutte continuelle de mes deux moi il résulte que je ne sais pas quoi penser. Car il me semble incroyable que tout cela crève comme une bulle de savon. J’ai fait des plans, ils ne peuvent donc pas s’en aller au diable !
Zkrátka, první já říká, že se něco stane, a druhé já, že první je bláznivka a husa.
Enfin, la première moi dit qu’il y aura quelque chose, et la seconde moi que la première est une folle et bête.
Teď mluví já č. 1; říká, že ten muž, přestože předstírá, že se ke mně chová jako ke všem, se ke mně nechová jako ke všem, že má výraz, ve kterém by se člověk neměl mýlit, že i když mluví k ostatním, mluví ke mně, a když mluví ke mně, nasazuje zvláštní tón, tichý a vážný. Zkrátka že je to nesmírný pózér, roué, ale že ho zajímám víc, než si myslí, a že to skončí, jak chci.
C’est moi n° 1 qui parle; elle dit que l’homme tout en affectant d’être comme avec tout le monde avec moi n’est pas comme avec tout le monde, qu’il a un air auquel on ne doit pas se tromper, que, tout en parlant aux autres, il me parle et en me parlant il prend un ton particulier, bas et sérieux. Enfin qu’il est un immense poseur, un roué, mais que je l’intéresse plus qu’il ne le pense et que cela finira comme je veux.
Řeč já č. 2 je kratší, jasnější, výraznější: říká, že jsem husa, že je žalostné, domýšlivé a ošklivé si něco namlouvat. Že nic takového není, že nebude nic a že mám zůstat v klidu.
Le discours de moi n » 2 est plus court, plus net, plus expressif, elle dit que je suis une bète, que c’est pitoyable et prétentieux et laid de s’imaginer des choses. Qu’elles n’existent pas, qu’il n’y aura rien et qu’il faut se tenir tranquille.
Když jste viděli, jaký rozkol panuje mezi mými částmi, snadno pochopíte rozpaky mého celku. Jeden den se kloním k jedné, jiný den k druhé. Nakonec to musí skončit: byla bych zvědavá, kdo zvítězí: č. 1? č. 2? Kdo z těch dvou.
On comprendra facilement l’embarras de mon tout, ayant vu la dissension qui règne parmi mes parties. Un jour je penche vers l’une, un jour vers l’autre. Enfin cela doit donc finir, je serais curieuse de savoir qui l’emportera: n » 1 ?, n » 2 ? Qui des deux.
Nuže, uvidí se, uvidím potom. A pak odjíždím do Říma a velmi se bojím, že to s tím odjezdem skončí.
Allons, on verra, je verrai bien après. Et puis je m’en vais à Rome, et j’ai bien peur que cela ne finisse avec ce départ.
U sta hromů!3 Bylo by to urážlivější, než si kdo myslí, urážlivější, než si myslím sama, a hlavně do budoucna to bude skvrna na mé kariéře, na kterou si vzpomenu jen se studem!
Bigre ! ce serait plus vexant qu’on ne croit, plus vexant que je ne crois moi-même, surtout pour plus tard ce sera une tache sur ma carrière dont je ne me souviendrai qu’avec honte !
Poznámky
Pozn. překl.: Francouzský titul hry bez zavedeného českého názvu; doslova „Kočí Jean“. ↩
Pozn. překl.: Mariin novotvar: engodardée [sic]. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre !“ ↩