❦
Úterý 24. srpna 1875
Mardi 24 août 1875
Celé dopoledne mě dopalují a škádlí.
On passe la matinée à m’exaspérer, à me taquiner.
Při obědě podávají jídla s cibulí a já z toho hrozného zápachu málem pláču.
A dîner on sert des choses à l’oignon et je pleure presque à cause de cette odeur affreuse.
Zuřila jsem, když jsem viděla všechny ty nechutné Němce cpát se uzeným jazykem a bramborami zasypanými cibulí! Fuj! Fuj! Fuj.
Je rageais de voir tous ces Allemands nauséabonds se bourrer de langue fumée et de pommes de terre couvertes d’oignon ! Fi ! fi ! fi.
Představte si jejich dech — fuj! Fuj! Fuj! Fuj! Fuj!
Imaginez-vous donc leur haleine fi ! fi ! fi ! fi ! fi !
Po návratu ze Schwalbachu — každý den tam jezdím — po návratu, řekla jsem, ano, po návratu, večeřím a po večeři jsem najednou tak veselá, že je to radost. Nevím, odkud se ta veselost bere; nic jsem nepila, ráda jsem taková, vše se na mě usmívá. Začala jsem černými obavami ohledně našeho zařizování ve Florencii a končím výbuchy radosti a nevídaným klidem.
De retour de Schwalbach, tous les jours j’y vais, de retour ai-je dit, oui, de retour, je soupe et après souper deviens si gaie que c’est un charme. Je ne sais d’où elle vient cette gaieté, je n’ai rien bu, j’aime à être ainsi, tout me sourit. J’ai commencé par de noires inquiétudes sur nos arrangements à Florence et je finis par des élans de joie et par une tranquillité sans pareille.
Zdá se mi, že všechno už je, nebo bude, podle mých přání — spřežení, koně, šaty. Jedním slovem vše pro tuto zimu.
Tout me semble fait ou devoir se faire selon mes désirs, les équipages, les chevaux, les robes. En un mot tout pour cet hiver.
Tuto zimu vstupuji do společnosti, do toho světa, který zbožňuji, po kterém na celé kolo volám a o který na kolenou prosím, neboť je to můj život, mé štěstí. Vstupuji do společnosti, začínám žít a pokoušet se uskutečnit své sny. Stát se proslulou — mnozí lidé mě už znají.
Cet hiver je fais mon entrée dans le monde, dans ce monde que j’adore que je demande à grands cris et à deux genoux, car c’est ma vie, mon bonheur. Je fais mon entrée dans le monde, je commence à vivre et à tâcher de réaliser mes rêves. A devenir célèbre, je suis déjà connue par bien des gens.
Dívám se do zrcadla a vidím, že jsem hezká. Jsem hezká, jsem hezká — co víc potřebuji, copak s tím nemohu vše? Bože můj, tím, že jsi mi dal tu trochu krásy (říkám trochu ze skromnosti — i to je příliš, když je to od Tebe, Bože můj), dáváš mi víc než cokoli jiného!
Je me regarde dans la glace et je me vois jolie. Je suis jolie, je suis jolie, que me faut-il de plus, ne puis-je pas tout avec cela. Mon Dieu en me donnant ce peu de beauté (je dis peu par modestie, c’est encore trop venant de Vous mon Dieu), Vous me donnez plus que n’importe quoi !
Cítím se krásná, zdá se mi, že se mi vše podaří, vše se na mě usmívá — a jsem šťastná, šťastná, šťastná!
Je me sens belle, il me semble que tout me réussira, tout me sourit, et je suis heureuse, heureuse, heureuse !
Ti koně mi připadají jako okřídlení hadi Neptunova vozu; zvedám si vlasy na čele, jako bych si to chtěla lépe představit.
Ces chevaux me paraissent les serpents ailés du char de Neptune, je soulève mes cheveux sur le front comme pour mieux me figurer cela.
Luxus a bohatství mě přivádějí do deliria, cítím se úplně jiná, nechávám se unést a mluvím a gestikuluji jako v divadle. Dříve jsem tomu nerozuměla a vysmívala se hercům a pokládala je za strojené, nepřirozené.
Le luxe, la richesse me donnent le délire, je me sens toute autre, je m’emporte et parle et gesticule comme au théâtre. Avant, je ne comprenais pas cela et me moquais des acteurs et les croyais affectés, pas naturels.
Ruku mám malou, bílou a štíhlou, paži bílou a oblou!
Ma main est petite et blanche et effilée, mon bras est blanc et rond !
Vstupuji do společnosti, je mi šestnáct! Srdce mi buší a chybí mi dech. Zpívám, chce se mi dělat bláznoviny!
Je fais mon entrée dans le monde, j’ai seize ans ! Mon coeur bat et la respiration me manque. Je chante, j’ai envie de faire des folies !
Toužím co nejdříve odjet, jet do Paříže a mít co nejdříve svůj vůz a své okřídlené draky! To mi bere dech, Bože můj!3
Je désire plus vite partir, aller à Paris et avoir vite mon char et mes dragons ailés ! Cela me coupe la respiration, mon Dieu !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „vox faucibus exit“ – ohlas Vergiliova vox faucibus haesit („hlas vázl v hrdle“, Aeneis). ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Il fiato mi manca !“ ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩