❦
Středa 4. srpna 1875
Mercredi 4 août 1875
Prší, jsem smutná a neklidná. Adam je v Rusku a bude nám dávat zabrat!
Il pleut, je suis triste et inquiète. Adam est en Russie et il va nous donner du fil à retordre !
Bože můj, buď ke mně dobrý. Dosud jsi mě chránil a střežil. Chraň a střež mě i nadále ve jménu víry, kterou v Tebe mám!
Mon Dieu soyez bon pour moi. Jusqu’ici Vous m’avez protégée et gardée. Protégez et gardez-moi encore au nom de la croyance que j’ai en Vous !
Jsem dnes nešťastná. Znovu u Wortha, Laferrière a Rebouxa, kteří se mnou zacházejí jako s andělem. Na rohu rue de la Paix Audiffret s tím výrazem džentlmena a velkého pána, který jeho otec někde ukradl.
Je suis misérable aujourd’hui. Encore chez Worth, Laferrière et Reboux qui me traitent en ange. Au coin de la rue de la Paix, Audiffret avec cet air de gentleman et de grand seigneur que son père a volé quelque part.
Jsem v kočáře, takže se jen zdravíme; zdraví mě dost drze — nebo se mi to aspoň tak zdálo.
Je suis en voiture, de sorte qu’on ne fait que se saluer, il me salue d’un air passablement insolent, ou du moins il m’a semblé tel.
Vracím se kvůli Augustovi. Učeše mě po způsobu Gioie, což mi přidává na věku, ale pozítří přijde s několika novinkami.
Je rentre pour Auguste. Il me coiffe à la Gioia, ce qui me vieillit, mais après-demain il viendra avec plusieurs nouveautés.
Byla jsem hanebně podvedena, víte. Jak je ošklivé mýlit se v takových věcech!
J’ai été indignement dupée, voyez-vous. Que c’est laid de se tromper en pareilles matières !
Člověk je zmatený a mrzutý. Vše mi připadá drzostí a bravádou! Ten muž se v Nice bavil — v létě neměl co dělat, tak se bavil s malou holčičkou. Nevzala jsem tu věc vážně, naopak, vzala jsem ji, jak byla, ale čekala jsem něco vážného — tolik jsem si to přála, že jsem si tím byla téměř jistá.
On est confus et maussade. Tout me paraît impertinences et bravades ! Cet homme s’est amusé à Nice, n’ayant rien à faire en été, il s’est amusé avec une petite fille. J’ai non pas pris la chose au sérieux, au contraire, je l’ai prise comme elle était, mais je m’attendais à quelque chose de sérieux, je le désirais tant que j’en étais presque certaine.
A teď, když jsem vyvedena z omylu, hryzám si nehty vzteky.
Et, maintenant que me voilà détrompée, je me ronge les ongles de colère.
Vidím projíždět bohaté ekvipáže a elegantní společnost a nesmírně mě to dopaluje. Ten muž se tu tak krášlí, že se na mě už nedívá.
Je vois passer les riches équipages et le monde élégant et mon dépit est immense. Cet homme se fait si beau ici qu’il ne me regarde plus.
Bídný vyšňořený Nicejec!
Misérable Niçois endimanché !
Ne, já lžu — on totiž vůbec není žádný bídný vyšňořený Nicejec, a právě to mě vyvádí z míry!
Non, je mens, c’est qu’il n’est pas du tout un misérable Niçois endimanché, voilà justement ce qui me bouleverse !
Zdá se, že z výšin své elegance mnou pohrdá. Vskutku, on má v Paříži stejně dobré postavení jako v Nice — já mám špatné postavení všude. Říkají o nás hrůzy, každý pes štěká a pomlouvá. Není divu, že lidé odvracejí hlavu.
Il semble, du sommet de son élégance, me dédaigner. En effet lui à Paris est aussi bien placé qu’à Nice, moi je suis mal placée partout. On dit de nous des horreurs, chaque chien aboie et calomnie. Il n’est pas étonnant qu’on détourne la tête.
Ach, Bože můj, nech mě zemřít nebo učiň konec mému trápení. I ti nejnešťastnější mají útěchu — ta moje je psát a stěžovat si.
Ah ! Mon Dieu faites-moi mourir ou faites cesser mon tourment. Les plus malheureux ont une consolation, la mienne c’est d’écrire et de me plaindre.
Jsem bledá s krásným účesem, mluvím o šatech, až ochraptím, pak se při večeři chopím první záminky a dám se do pláče.
Je suis pâle avec une belle coiffure, je parle robes jusqu’à m’enrouer puis, à dîner, saisissant le premier prétexte, je me mets à pleurer.
Pláču nad naším postavením, mám strašné obavy kvůli procesu v Rusku a nakonec je tu ten Nicejec. To všechno mě sžírá. Posadila jsem se k oknu a přemýšlela. Chtěla jsem rozplést, co se ve mně děje — na chvíli jsem uvěřila, že jsem prostě zamilovaná.
Je pleure notre position, j’ai des inquiétudes affreuses à cause du procès en Russie et j’ai enfin le Niçois. Tout cela me ronge. Je me suis mise à la fenêtre et j’ai pensé. Je voulais démêler ce qui se passe en moi, j’ai cru un instant que j’étais simplement amoureuse.
Ale ne, ten muž se mi bezpochyby líbí, ale nemohu si říci: Miluji ho. Tady je svět, elegance, bohatství, společnost — a tady stojím na žhavém uhlí. V Nice jsem na okamžik na vše zapomněla. Věřila jsem, že mám štěstí — a neměla jsem ho ani trochu, což mě nadmíru trápí.
Mais non, l’homme me plaît sans doute mais je ne puis me dire: Je l’aime. Ici est le monde, l’élégance, la richesse, la société et ici je suis sur des charbons brûlants. A Nice j’avais un instant tout oublié. Je croyais avoir du bonheur, je n’en ai eu aucune chose, ce qui me chagrine au suprême degré.
Vzpomněla jsem si na Marotovu epištolu králi s prosbou o peníze a posílám tetě toto:
Me souvenant d’une épître de Marot au Roi pour obtenir de l’argent j’envoie ceci à ma tante:
Opsaný dopis · Épître en vers de Marie à sa tante, 4 août 1875Epištola tetě s prosbou o peníze.Epitre à ma tante pour obtenir de l’argent.Ta největší ze tří Grácií / se zmítá ve stu nemilostí. / Jestli, jak je pravděpodobné, / vaše srdce dobročinné, / ke skutkům velkým schopné, / slyší volání mé žalostné, / ulehčí moje strádání. / A věřte bez váhání, / že až budu královnou, / vše vrátím do haléře – jednou. / Duše má a srdce mé, / básnické a velkolepé, / usychají jak tah pastelu / v tomto malém hotelu. / Každý večer v šest hodin / pro radost a pro potěšení / do háje plného květin / vyjet musím bez zdržení. / K tomu je ovšem potřeba / kočáru a šatů, ach, běda, / jak to zařídit, nuže, / když kasička je prázdná tuze! / Až budu jednou královnou, / vrátím vše sumou dvojnásobnou. / Do té doby – hleďte – / peníze mi pošlete!La plus grande des trois Grâces Se trouve dans cent disgrâces. Si comme c’est probable, Votre âme charitable, De grandes choses capable, Entend ma voix lamentable, Elle soulagera ma peine. Et soyez bien certaine Que lorsque reine je serai Jusqu’au dernier sou vous rendrai. Mon âme poétique Et mon cœur magnifique Se dessèchent comme pastel Dans ce petit hôtel. Tous les soirs, vers six heures, Pour me bien réjouir Dans ce bois plein de fleurs Il me faut sortir. Il me faut pour cela Voiture et toilette, Comment le puis-je, hélas ! Quand est vide ma cassette. Lorsque reine je serai Tout doublement rendrai Mais en attendant Envoyez-moi quelque argent !
Je to ošklivé, ale nestálo mě to žádnou námahu.
C’est laid mais ça ne m’a coûté aucune peine.
Chudák teta — kdyby měla, dala by mi.
Pauvre tante si elle avait, elle me donnerait.
Stále čekám, že přijde. Je to absurdní — kdyby měl přijít, už by přišel. Jsem tak zbabělá, že stojím u okna, abych ho viděla jít kolem.
J’attends toujours qu’il vienne. C’est absurde, s’il devait venir il serait déjà venu. Lâche que je suis, je me tiens à la fenêtre pour le voir passer.
Ach, jsem tak ponížená. Myslím, že si ze mě dělá legraci. Ale chovám se k němu dobře a chladně — to už je útěcha.
Ah ! je suis si mortifiée. J’ai idée qu’il se moque de moi. Mais je me conduis bien et froidement avec lui, c’est déjà consolant.
Dožít se úctyhodného věku šestnácti let a mít za sebou samé nezdary — fuj, hrůza!
Arriver à l’âge respectable de seize ans et n’avoir que des échecs, fi ! l’horreur.
Nu což, musím se vzpamatovat a čekat a žít klidně. Dělám si neštěstí z ničeho. Myslím, že budu rozumná. Pošlu k čertu všechny ty hlouposti.
Enfin il faut me remettre et attendre et vivre tranquillement. Je me fais des malheurs de rien. Je crois que je vais être raisonnable. Je vais envoyer au diable toutes ces bêtises.
Ale život sám se z nich skládá.
Mais la vie elle-même en est composée.
Přijala jsem anglickou komornou.
J’ai pris une femme de chambre anglaise.
Je mi trochu nesvé, když poprvé jednám samostatně. Nakládám s penězi, nakupuji, najímám komornou. Jsem ještě nesmělá, vždyť jsem byla vždycky pod křídly matky a tety, mých andělů strážných. Musím si přece zvyknout.
Je me sens un peu mal à l’aise d’accomplir mes premiers actes indépendants. Je dispose de l’argent, j’achète, je prends une femme de chambre. Je suis timide encore ayant toujours été sous les ailes de ma mère et de ma tante, mes anges gardiens. Il faut bien s’habituer.
Opravdu nevím, co mi je — jsem smutná, nešťastná.
Je ne sais ce que j’ai en vérité, je suis triste, misérable.
Bože můj, hrozí-li mi nějaké neštěstí, odvrať je. Svatá Panno Marie, vztáhni nade mnou svou ochrannou ruku!
Mon Dieu, si quelque malheur me menace écartez-le. Sainte Vierge Marie, étendez sur moi votre main protectrice !