❦
Středa 30. června 1875
Collignon odjíždí ve dvě.Mercredi 30 juin 1875
Napadlo mě, že bych náhodou mohla vidět přijíždět Audiffreta. Vlak, který přijíždí z Itálie, za několik minut pokračuje do Paříže.
J’avais l’idée de voir par hasard arriver Audiffret. Le train qui arrive d’Italie repart dans quelques minutes pour Paris.
My – teta, Dina, Collignon a já – přicházíme deset minut před odjezdem, cestující už dávno vystoupili.
Nous, ma tante, Dina, Collignon et moi, arrivons dix minutes avant le départ, les voyageurs étaient depuis longtemps débarqués.
Vedle kupé, kde seděla Collignon, bylo lůžkové kupé a v tom kupé byl mladý muž a ten mladý muž se vyklonil do půli těla z okénka a nespouštěl ze mě oči. Jen jsem ho zahlédla, ale jakmile jsem si všimla jeho pohledů, přestala jsem vnímat, co se kolem mluví, mluvily jen mé rty, a zatímco jsem líbala Collignon na rozloučenou, mimoděk jsem se na toho muže podívala, ale jen jednou. Vlak stál na nádraží ještě několik minut a ten muž neodvrátil oči. Doopravdy mě to pobavilo.
A côté du compartiment où était Collignon était un coupé-lit et dans ce coupé il y avait un jeune homme et ce jeune homme sortit la moitié du corps hors de la portière et ne me quitta pas des yeux. Je n’ai fait que l’entrevoir mais dès que j’eus remarqué ses regards je ne prêtai plus aucune attention à ce qu’on disait, mes lèvres seules parlaient, et malgré moi tout en embrassant Collignon je regardai l’homme, mais une fois seulement. Le train resta encore quelques minutes en gare et l’homme ne détourna pas les yeux. Cela m’a amusé sérieusement.
Vlak se už rozjížděl, pár kroků jsem šla vedle něj, mluvila jsem s Collignon a cítila jsem ty oči.
Le train marchait déjà, je le suivis pendant quelques pas en parlant à Collignon et je sentais ces yeux.
Všichni si toho všimli a u stolu se o tom mluví nahlas.
Tout le monde a remarqué cela et on le dit tout haut à table.
„Pak by tu měl zůstat,“ říká máma.
Il faudrait qu’il reste alors, dit maman.
Ach! To by byl román, a romány se mi nestávají.
Oh ! c’eut été un roman et les romans ne m’arrivent pas.
A proč by se mi nestávaly?
Et pourquoi ne m’arriveraient-ils pas ?
Jdu ke koupání a koupu se, potápím se, skáču, dělám všechno, co umím.
Je vais au bain et me baigne, je plonge, je saute, je fais tout ce que je sais faire.
Tetu obklopují Bihovetz, Smirnoff, Enotëas a Walitský.
Ma tante est tout entourée de Bihovetz, Smirnoff, Enotëas et Walitsky.
Collignon odjela a dědeček křičí a zlobí se na nás na všechny.
Collignon est partie et papa hurle et se fâche contre nous tous.
Stará písnička.
Vieille histoire.
Okna zámku mě zase oklamala. Byla otevřená, jako by někdo přijel. Myslela jsem, že se bez toho darebáka budu nudit víc.
Les fenêtres du château m’ont encore trompée. Elles étaient ouvertes et comme si on était arrivé. Je croyais que je m’ennuierai davantage sans ce garnement.
Nenudila jsem se o nic víc, než se v Nice obvykle nudím, nepřítomnost krásného Nicejce jsem sotva pocítila.
Je ne me suis pas ennuyée plus que d’habitude à Nice, j’ai à peine senti l’absence du beau Niçois.
Ten by se zlobil, kdyby to věděl!
C’est lui qui serait mécontent de le savoir !
napříč stránkou
To není pravda.
en travers Ce n’est pas vrai.
Strýc nepřijíždí! Bylo by lepší říct, že nepřijede, aspoň bychom věděli, jak se zařídit!
Mon oncle n’arrive pas ! Il aurait mieux valu dire qu’il ne viendrait pas, on saurait comment faire au moins !
Ach! Ti Babaninovi, lidé bez ladu a skladu!
Ah ! ces Babanine, gens de désordre !
Paul píše, že mě čekají, nudím se, chci jet.
Paul écrit qu’on m’attend, je m’ennuie, je veux aller.
Vymyslela jsem šaty, které je třeba ušít, a to mě zdržuje.
J’ai inventé des robes qu’il faut exécuter, qui me dérangent.
Oblékla jsem si máminu kazaku z doby, kdy jí bylo šestnáct, je tomu dvaadvacet let. Je to šedá kazaka ve stylu Ludvíka XIV. z tmavě červeného sametu, vyšívaná zlatem.
J’ai mis une casaque de maman quand elle avait seize ans, il y a de cela vingt-deux ans. C’est une casaque grise Louis XIV en velours rouge foncé brodée d’or.
Padne mi jako ulitá a je pořád jako nová.
Elle me va comme un gant et est encore fraiche.
Jakou nádhernou postavu má matka měla!
Quelle admirable taille ma mère avait !
Ano, byla opravdu krásná, byla by krásná a urostlá i teď, kdyby jí nemoci tolik neublížily. Nemůže si obléct korzet ani se učesat a v poslední době je celá zesláblá, nemocná a hodna politování.
Oui, elle était bien belle, elle serait belle et bien faite encore maintenant si les maladies ne l’avaient tant maltraitée. Elle ne peut ni mettre un corset, ni se coiffer, et ce dernier temps est toute défaite et malade et à plaindre.
Přišila jsem na tu vpředu rozevřenou kazaku krajkové okruží, nic není bělejšího než má pleť, a vypadám v tom obdivuhodně.
J’ai cousu une fraise de dentelle à cette casaque ouverte devant, rien de plus blanc que ma peau et je suis admirable ainsi.
Ráda věřím, že tehdejší ženy byly krásné. S mou tváří člověk platil za krásku a kráska platila za bohyni!
Je crois bien que les femmes d’alors étaient belles. Avec ma figure on passait pour une beauté et une beauté passait pour une déesse !
Ten samet, ty hluboké výstřihy, ty krajky, ty dlouhé přiléhavé živůtky, v nichž žena tak vynikne, ty dlouhé šaty a bohaté látky, ty tak poetické účesy. Ne ta dnešní ošklivá hlava, všechny vlasy sčesané do ošklivých malých kudrlinek nebo všechny stažené dohromady, jedním slovem ošklivě.
Ce velours, ces gorges ouvertes, ces dentelles, ces tailles longues et ajustées qui font valoir la femme, ces robes longues et ces riches étoffes, ces coiffures si poétiques. Ce n’est pas la vilaine tête d’à présent, tous les cheveux ramassés en vilaines petites boucles, ou tout ramassés, en un mot vilainement.
Dina mě vyruší, aby mi ukázala Audiffretovo osvětlené okno, a z mého tmavého pokojíku vidíme dalekohledem u okna muže s oběma rukama zdviženýma, jako by držel dalekohled; bylo by k smíchu, kdyby dělal totéž co my.
Dina m’interrompt pour me montrer la fenêtre d’Audiffret éclairée et de mon cabinet sombre avec un binocle nous voyons un homme à la fenêtre avec les deux bras en l’air comme tenant un binocle, c’eut été drôle s’il faisait ce que nous faisons.
Jenže nás nikdo nevidí, jsme ve tmě.
Seulement nous on ne nous voit pas, nous sommes dans l’obscurité.