❦
Neděle 27. června 1875
Vstávám v osm, na neděli časně, a hned sedám a píšu, že bych se ráda šla projít do zahrady, ale že je horko a že mě to nebaví.Dimanche 27 juin 1875
Čtu svůj deník, patnáctou knihu. Ale k té první se neustále vracím, připadá mi pořád nová, nikdy nemám pocit, že bych ji četla dost. Jenže je tak špatně načmáraná, že se luští jen s námahou. Opíšu si ji načisto. Nikdy toho dost nenapíšu o době, kdy jsem ho vídala, a pokaždé, když přejdu k jiné knize, zdá se mi, že jsem tu první dobře nepřečetla.
Je lis mon journal livre 15ème. Mais c’est au premier que je retourne sans cesse, il me semble toujours nouveau, il ne me semble jamais l’avoir lu assez. Mais il est si mal griffonné qu’on déchiffre avec peine. Je vais le copier proprement. Jamais je n’aurai assez dit le temps où je le voyais et chaque fois que passe à un autre livre il me semble que je n’ai pas bien lu le premier.
napříč stránkou
Mluvím o vévodovi, člověk by řekl, že o Surprenantovi.
en travers C’est du duc que je parle, on dirait du Surprenant.
Paní Sapogenikoffová, de Mouzay, Bashkirtseffová a Romanoffová odjíždějí do Monte Carla a my, jejich dcery, jdeme na hudbu.
Mmes Sapogenikoff, de Mouzay, Bashkirtseff et Romanoff s’en vont à Monte-Carlo et nous leurs filles allons à la musique.
De Daillens se chová, jako by byla stejně mladá jako my, a smějeme se jako tenkrát, když nám Girofla ještě nebyl představen. Fiouloulou a Enotëas přicházejí k nám. Dávám tomu prvnímu sou, aby řekl své jméno tím tónem, jak to umí, a on si ten sou jde připevnit na řetízek. Aniž bych chtěla, udělala jsem velice užitečnou věc. Audiffret uvidí, že ho nijak neupřednostňuji. Ostatně jsem mu ten sou nedala sama od sebe, on si o něj řekl. Je to muž potměšilý a lstivý a člověk si před ním musí dávat pozor.
De Daillens se fait aussi jeune que nous et on rit comme lorsque Girofla n’était pas encore présenté. Fiouloulou et Enotëas viennent près de nous. Je donne un sou au premier pour qu’il dise son nom de cet air qu’il sait, et il va attacher ce sou à sa chaîne. Sans le vouloir j’ai fait une chose très utile. Audiffret verra que je ne le distingue pas. D’ailleurs je ne le lui ai pas donné, c’est lui qui l’a demandé. C’est un homme malicieux et rusé et il faut avec lui être sur ses gardes.
Vracíme se domů a po večeři sepisujeme tento dopis:
Nous rentrons et après dîner rédigeons la lettre suivante:
Opsaný dopis · Lettre de Marie au rédacteur en chef du Figaro, 27 juin 1875Vážený pane, ráčte, prosím, uveřejnit do inzertní rubriky příštího čtvrtečního čísla tento inzerát: Hledají se okouzlující a dobře vychovaní mladí muži, v Nice. Spoléhám, pane, na Vaši přesnost, neboť tento inzerát nesnese žádného odkladu.Monsieur, Veuillez je vous prie insérer dans vos annonces de jeudi prochain, l’annonce suivante: On demande des jeunes gens séduisants et comme il faut, à Nice. Je compte Monsieur sur votre exactitude car cette annonce ne souffre aucun retard.Se vší úctou se Vám poroučí, pane, jedna dáma z Nice.J’ai l’honneur de vous saluer Monsieur, une dame de Nice.obálka: Panu šéfredaktorovi Figara, rue Drouot 26, Paříženveloppe: A Monsieur le rédacteur en chef du Figaro, rue Drouot 26 Paris
Bude to k smíchu. Ale nebudu se zlobit, když to ti okouzlující a dobře vychovaní mladí muži vezmou vážně. U sta hromů1, velice bych si přála, aby to vzali vážně.
Cela fera rire. Mais je ne serai pas fâchée si les jeunes gens séduisants et comme il faut le prenaient au sérieux. Bigre, je voudrais beaucoup qu’ils le prissent au sérieux.
Zdálo se mi, že mi Fiouloulou, ten bídný notářský písař, vyznává lásku – hrůza.
J’ai rêvé que Fiouloulou, l’indigne clerc de notaire, me faisait une déclaration d’amour, c’est affreux.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre“. ↩