❦
Neděle 30. listopadu 1873
Dimanche 30 novembre 1873
Chtěla jsem vstát brzy a udělat spoustu práce, ale jak se to vždy stává, když dělám plány do budoucna, neudělala jsem nic. Sotva jsem se stihla připravit do kostela (modré šaty, černý klobouk, sluší) — každou neděli jsem ošklivá. Mám tak křehkou tvář, stačí hodina spánku navíc nebo méně a mám unavený obličej.
Je voulais me lever de bonne heure et faire beaucoup de besogne, mais comme cela arrive toujours lorsque je fais des plans pour l’avenir, je n’ai rien fait. A peine ai-je pu être prête pour aller à l’église (robe bleue, chapeau noir, bien) tous les dimanches je suis laide. J’ai une figure si fragile, dormir une heure de plus ou de moins rend ma face fatiguée.
Přichází k nám pár otravů — Anitčkoffovi, paní Fedoroffová, Tormosoff, strejda byli ráno. Věřili byste, že strejdu navštívil Arnoldi! Přijal ho, jak se patří, protože znal jistého Arnoldiho, velkého darebáka a svého nepřítele.
Il nous vient plusieurs chiens; les Anitchkoff, Mme Fedoroff, Tormosoff, diadia, étaient le matin. Peut-on le croire qu’Arnoldi lui a fait une visite ! Il l’a reçu comme il faut car il connaissait un Arnoldi, un grand coquin et son ennemi.
Konečně přichází ta dávno ohlašovaná1 Séraphine. Čekala jsem ladnou, elegantní ženu, dobře stavěnou, s okouzlujícími způsoby. Ale ona vejde — obrovská hlava jako otep sena, na ní černý klobouk s několika bílými pery, dlouhé, špatně ušité šaty z černého sametu, živůtek zdobený krajkami, perly, diamanty, na ramenou jakýsi žlutý vyšívaný hadřík. Obličej trochu nabílený. Strojená, afektovaná, špatně stavěná, tělo německé nebo italské, hlava italská — působí na mě jako malá ohavnost. Návštěva velmi krátká; opice ji vyleká, vřískne2, pak ji, nevím proč, zavedli do mé studovny, dveře se otevřely, zadul vítr, a znovu výkřik3 a skok dozadu.
Enfin vient the long ago spoken of Séraphine. Je m’attendais à voir une femme gracieuse, élégante, bien faite, de ravissantes manières. Mais elle entre, une tête énorme comme un paquet de foin surmonté d’un chapeau noir avec plusieurs plumes blanches, une longue robe de velours noir mal faite, le corsage garni de dentelles, des perles, des diamants, une espèce de chiffon jaune brodé sur les épaules. Sa face un peu blanchie. Affectée, maniérée, mal faite, corps allemand ou italien, tête italienne, elle me fait l’effet d’une petite détestation. Une visite très courte, le singe l’effraye, elle screams, puis on la mena je ne sais pourquoi dans mon étude, la porte s’est ouverte, le vent a soufflé, encore un scream et un saut en arrière.
První dojem není valný, uvidíme potom. Za půl hodiny všichni odcházejí k Solomince; jdu pro ně, pro mámu, tetu a Dinu, a jdeme se projít na promenádu.
La première impression n’est pas très bonne, nous verrons ensuite. Ils s’en vont tous chez Solominka dans une demi-heure, je vais les chercher, maman, ma tante et Dina et nous allons nous promener à la promenade.
Ale vítr je strašný, landau se zavře, hudba skončila ve čtyři a není tam ani živáčka. Opravdu nenávidím Nice. Pak jedeme do hotelu de la Paix pro strejdu, jede s našimi do Monaka. Nahoru nejdu a zůstáváme s Dinou v kočáře, ale přijdou si pro nás. Séraphine se mi tentokrát zdá lepší, na její opičky si zvyknu. Dívá se na mámu tak, jak se já dívám na Hélène; jak je máma krásná, prostá, vyrovnaná, oblá, pravidelná vedle té malé opice. Je to přítelkyně mé matky, přítelkyně z dívčích let4. Odjíždějí.
Mais le vent est terrible, on ferme le landau, la musique finie à quatre heures et il n’y a plus un chat. Vraiment je hais Nice. Ensuite nous allons à l’hôtel de la Paix chercher diadia, il va à Monaco avec les nôtres. Je ne monte pas et nous restons en voiture avec Dina, mais on vient nous chercher. Séraphine me paraît mieux cette fois, je m’habituerai à ses singeries. Elle regarde maman comme je regarde Hélène; comme maman est belle, simple, unie, ronde, régulière à côté de ce petit singe. C’est my mother’s friend, - friends of girlhood. Ils partent.
Vezmeme princeznu a jedeme k Rumpelmayerovi. Nikdy jsem se tak nenudila.
Nous prenons la princesse et allons chez Rumpelmayer. Jamais je ne me suis tant ennuyée.
Při večeři Pitou převrhne lampu, nadělá velký povyk, velký rámus. Po večeři zůstávám dole s Bête a Dinou.
A dîner Pitou renverse la lampe, fait un grand tumulte, un grand bruit. Après dîner je reste en bas avec Bête et Dina.
Nudíme se všechny tři a snažíme se vymyslet něco neobyčejného, co by tu nudu rozehnalo, ale mé smutné fantazii nic nepřichází na mysl; vyměňujeme si hloupé, strojené řeči a nakonec hrajeme krále. Po první hře jdu spát a Bête mi přeje, aby se mi zdálo o vévodovi5, což by mě nesmírně těšilo.
Nous nous ennuyons toutes les trois et tâchons d’inventer quelque chose d’extraordinaire pour dissiper cet ennui, mais rien ne se présente à ma triste imagination, on échange des paroles bêtes, affectées et enfin nous jouons aux rois. Après le premier jeu je m’en vais dormir et Bête me souhaite de rêver du duque, ce que je ferais avec bonheur.
Jaká jsem nehodná dcera! Mám všechno, co potřebuji, ba i víc, dělám, co chci, měla bych být šťastná, a zatím! Vymýšlím si trápení, neštěstí, troufám si nudit se! Necítím se ve své kůži — čistá pravda.
Quelle fille indigne je suis ! J’ai tout ce qu’il faut, et même plus, je fais ce que je veux, je devrais être heureuse, et bien ! Je me crée des chagrins, des malheurs, j’ose m’ennuyer ! Je me sens mal dans ma peau pure vérité.
Začíná mě pronásledovat nový strach, totiž že… berou se 10. prosince, příští středu, a na svatební cestu si klidně mohou vybrat Nice, a jestli přijedou, budu nejnešťastnějším tvorem na světě!
Une nouvelle peur commence à me poursuivre, c’est que... ils se marient le 10 décembre, le mercredi prochain, et pour leur voyage de noce ils peuvent bien choisir Nice, et s’ils viennent je serai la plus malheureuse créature !
Všichni v domě se to dozvědí, bude se o tom mluvit, či spíš nebude, hlavně máma a teta, a to je to nejhorší. Potkám je… a jakou tvář nasadím, abych to skryla, a o to víc to bude vidět. Bude to mučednictví; nemohu pomyslet na to, že by sem mohli přijet, aniž bych vnitřně plakala.
Tous dans la maison le sauront, on en parlera ou plutôt on n’en parlera pas, surtout maman et ma tante, ce qui est le plus affreux. Je les rencontrerai... et quelle figure je ferai pour dissimuler et on ne le verra que davantage. Ce sera un martyre, je ne puis penser sans pleurer intérieurement à ce qu’ils peuvent venir ici.
Jde hlavně o to, že se o nich bude mluvit; kdyby je nikdo neviděl, snesla bych to docela dobře, ale všichni ti lidé, jejich oči, jejich pohledy! Jaké mučení, Pane.
C’est surtout parce qu’on parlera d’eux, si personne ne les voyait je pourrais très bien le supporter, mais tous ces gens, leurs yeux, leurs regards ! Quelle torture, Seigneur.
Nic mě nezajímá, „mé srdce, vším unavené, i nadějí samou“.6 Ne, Bůh nedává všechno, oč ho člověk prosí, je třeba si to zasloužit, a já jsem si to nezasloužila.
Rien ne m’intéresse, “Mon cœur lassé de tout, même de l’espérance”. Non, Dieu ne donne pas tout ce qu’on demande, il faut mériter, et je n’ai pas mérité.
Nudím se, jsem smutná, neděle nudu vždycky ještě prohloubí. Neděle se mají trávit prací a modlitbou, a bavit se má člověk, když na to má chuť. Zlomené srdce, zlomený duch, zlomená duše, zmařené plány, zklamané očekávání a znepokojivý stav mysli.7
Je m’ennuie, je suis triste, le dimanche ajoute toujours à l’ennui. Les dimanches doivent être employés en travail et en prières, et on doit s’amuser lorsqu’on en a envie. Broken heart, broken spirits, broken soul, overturned plans, deceived expectation and alarming state of mind.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „the long ago spoken of“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „screams“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „scream“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „my mother’s friend, - friends of girlhood“. ↩
Pozn. překl.: V originále španělsky: „duque“. ↩
Pozn. překl.: Verš z Lamartinovy básně „Údolí“ (Le Vallon, Méditations poétiques, 1820): „Mon cœur lassé de tout, même de l’espérance“ ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Broken heart, broken spirits, broken soul, overturned plans, deceived expectation and alarming state of mind.“ ↩