Pondělí 1. prosince 1873

Na koně čekám celou hodinu, ve společnosti Bête, která je nemocná a leží u Diny. Mluvíme o manželech, ženách, láskách, koketerii atd. atd. To už jsou dvě, které tvrdí, že žena může mít vždycky muže, kterého chce: Collignon a Bête.
Kdyby to tak bylo! Jenže ona to upřesňuje: vdaná žena, ne mladá dívka. Vím dobře, že takhle žena může mít vždycky muže, kterého chce.
Pitou (Fortuné) přichází oznámit, že jsou zde slečny Howardovy, vzkazuji, ať je pozve dál; ale ony jsou na koních. Vycházím na balkon a Hélène mi říká, abych přišla, kůň na mě čeká. Popravdě řečeno jsem tohle překvapení vůbec nečekala. Ten člověk podvádí, nepřichází, nedává koně, jaké má dávat. Naštěstí přijíždí máma, ptám se, co mám dělat. Konečně nasedám, jsou čtyři hodiny, jedeme na Avenue de la Gare, můj malý kůň Gipsy, na kterém jedu poprvé, není špatný. Jedu vedle Hélène a Aggie je vzadu s tím mužem. Mluvily jsme o paní Beketoffové, té okouzlující ženě, kterou mám velmi ráda. Paní Howardová a Hélène pojedou příští zimu do Neapole k paní Beketoffové a paní Beketoffová bude Hélène uvádět na plesy.
Blahoslavená Hélène. Všichni o ni stojí, každý je jí ochoten posloužit; záleží to na postavení její matky, na jejím domě a konečně na všem. Já, ubohá já! Nikdy nebudu tak dobře situována jako ona.
Jsem žárlivá a zarmoucená. Ješitné stvoření, jaká jsem. Projížďka není špatná; když jsem se rozloučila se společnicemi, jela jsem za naším kočárem klusem, a docela dobře.
Taktně jsem Hélène naznačila, že mě velmi mrzí, že jsem jela; podvádějí, mění mi koně, špatní koně padají a říkají, že je to proto, že skáču, je to vždycky tak, má drahá. Doufám, že pochopila. Právě jsem skončila s večerním učením; když procházím salonem, vidím tam strejdu a paní Howardovou. Všichni ti lidé mi pořád dokola říkají, že se příliš učím, a já tomu začínám taky věřit — jak je to na světě podivné. Jednou se něco začne říkat, všichni to opakují a všichni tomu věří. S krásou je to stejné.
Solominka a Tormosoff večeřeli u nás; jsou tak zamilovaní, že je to příliš vidět, a to není hezké.