❦
Čtvrtek 7. srpna 1873
Jeudi 7 août 1873
V sedm na nohou. Do devíti jsem četla „Gulliverovy cesty“1. Pak jsme vyšly (šedé šaty, sluší), nejprve k Francině, šaty nejsou hotové, docela hezké, ne příliš, to je jedno. Pak jsme obědvaly v hotelu, vedle seděl nějaký pán, Rus, myslím, který se na nás hodně díval. Celou dobu jsem vtipkovala a smály jsme se. I on měl chuť, ale ovládal se. Bylo to velmi zábavné. Na Výstavě je velké horko. Koupila jsem dva jehelníčky ve tvaru žokejské čepice a flakónek pro Helene. Ti ubozí obchodníci nemají nikoho a jsou velmi šťastní, když si od nich někdo koupí nějakou maličkost. Obědvaly jsme v ruské restauraci, kuře je dnes večer docela dobré.
J’étais sur pied à sept heures. Jusqu’à neuf heures j’ai lu « Gulliver’s travels ». Puis nous sortîmes (robe grise, bien) d’abord chez Francine, ma robe n’est pas finie, assez jolie, pas trop, c’est égal. Puis à l’hôtel nous avons déjeuné, à côté était un monsieur, russe, je crois qui nous regardait beaucoup. Tout le temps je disais des choses drôles et nous riions. Lui en avait envie, mais se contenait. C’était très amusant. A l’Exposition il fait très chaud. J’ai acheté deux pelotes à épingles en forme de toque de jockey et un flacon pour Hélène. Ces pauvres marchands n’ont personne et sont très heureux quand on leur achète quelques bagatelles. Nous avons déjeuné au restaurant russe, le poulet est assez bon ce soir.
V Schönbrunnu je velká slavnostní večeře, kterou pořádá Fritz pro Chata [sic], a poté nádherný ohňostroj. Teta místo toho, aby opatřila vstupenku, dělá ty své obvyklé drahoty.
Il y a un grand dîner à Schônbrunn donné par Fritz au Chat [sic] et après, un superbe feu d’artifice. Ma tante, au lieu de se procurer une carte, fait son chic habituel.
Vracíme se ze Schönbrunnu. Když jsme tam dorazily, chtěly jsme si koupit vstupenky, ale je příliš pozdě. Je tu celá Vídeň. Myslela jsem, že je tu málo lidí, je to naopak, ale málo cizinců. Krásné šaty. Protože jsme nemohly dostat vstup, musíme se vrátit. Jsem rozzuřená! (Píšu před zrcadlem, mám slzy v očích a nakrčené rty2, jsem velmi směšná a milá, vlasy úplně zlaté při svíčce a to vybělené zrcadlo.)
Nous revenons de Schônbrunn. Arrivés là, nous voulions prendre des cartes, mais c’est trop tard. Il y a tout Vienne. Je croyais qu’il y a peu de monde, c’est le contraire, mais peu d’étrangers. Des jolies toilettes. Comme on ne pouvait avoir des entrées, nous sommes obligés de rentrer. Je suis très furieuse ! (J’écris devant la glace, j’ai des larmes aux yeux, et des curled lips, je suis très drôle et gentille, les cheveux tout à fait dorés à la bougie et cette glace blanchie).
Cestou zpět jsme viděly projíždět všechny, dámy pozvané na večeři a lidi od dvora.
En retournant, nous vîmes passer tout le monde, les dames invitées à dîner et les gens de la Cour.
Jsem dvojnásobně rozzuřená, za prvé, že nejsem na ohňostroji; za druhé, že cítím, že tady, kde jsem, není moje místo, já musím být u dvora. Musím zářit a milovat společnost, to je můj osud, jinak žít nemohu. Jak je otravné, že se mi ten Hamilton tolik líbí! Chtěla bych být ze dřeva, abych si vzala muže velmi bohatého, velmi titulovaného, velmi vysoko postaveného a padlého mi k nohám. Čas od času házím po své elegantní tetě špendlíky, které ji bodají. Zlobí se, že jsem přišla o potěšení, ale nechce to dát najevo. Baví mě nic neoceňovat, protože jsem hrozně otrávená. Předstírám, že nic nevidím, a pokračuji ve svých útocích. Netrápí mě, že nevidím ohňostroj, nenašla bych v tom ani potěšení, kdybych tam šla, jak jsme měly. Chtěla bych být tam, v paláci, na večeři. Jsem celkově podrážděná. Chtěla bych plakat, chtěla bych někoho zbít! Ach! Bože, kdy budu tím, čím si tak vroucně přeji být? Kdy už přestane to mučení! Odpusť mi! Ale buď shovívavý, jsem jen žena! Nemám odevzdanost! Nemám velkou povahu ani vznešené vzněty, jsem jen lidský tvor ctižádostivý a lehkomyslný! Ctižádostivá, velmi ctižádostivá!
Je suis doublement enragée, primo, de n’être pas au feu d’artifice; secundo, que je sens que ça n’est pas ma place où je suis, je dois être à la Cour. Je dois briller et aimer le monde, c’est ma destinée, je ne puis vivre autrement. Comme c’est ennuyeux que ce Hamilton me plaise tant ! Je voudrais être de bois, pour épouser un homme très riche, très titré, très haut placé et très à mes pieds. Je lance des épingles, de temps en temps, à ma tante chic qui la piquent. Elle est fâchée que je suis privée d’un plaisir, ne veut pas le montrer. Je me plais à ne rien apprécier parce que je suis très ennuyée. Je feins de ne rien voir et je continue mes attaques. Je ne suis pas chagrinée de ne pas voir un feu d’artifice, je n’y prendrais même pas aucun plaisir en allant comme nous devions. Je voudrais être là, au palais, à dîner. Je suis en général énervée. Je voudrais pleurer, je voudrais battre quelqu’un ! Oh ! mon Dieu quand serai-je ce que je désire si ardemment être ? Quand donc ne serai-je plus torturée ! Pardonne-moi ! Mais sois indulgent, je ne suis qu’une femme ! Je n’ai pas de résignation ! Je n’ai pas un caractère et des élans sublimes, je ne suis qu’une créature humaine ambitieuse et frivole ! Ambitieuse, très ambitieuse !
Bože, smiluj se nad mou bídou, odpusť a ochraňuj mě!!!
Mon Dieu, aie pitié de ma misère, pardonne et protège moi !!!
Vím, že musím svou zlost na někom vybít. Ach! Ne, musím dodržet svůj slib, ovládám se, ale stojí mě to síly.
Je sais que je dois décharger ma méchanceté sur quelqu’un. Ah ! non, je dois tenir ma promesse, je me contiens, mais cela me coûte.
Napíšu mámě.
Je vais écrire à maman.
Vložený list · annotation de Marie, 1875
[Pozn. 1875: V tom dopise mámě se vůbec neovládám.]
[Annotation: 1875. Dans cette lettre à maman, je ne me contiens point.]
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Gulliver’s travels“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „curled lips“. ↩