❦
Pátek 1. srpna 1873
Vendredi 1er août 1873
Na rakouské hranici nás probudili v pět. Zatímco jsem se narychlo oblékala, otevřeli dveře a lékař s nějakým mužem nás vydezinfikovali kouřem z nějakého prášku, proti nemoci, „kterou se neodvažuji jmenovat.“ To na mě udělalo nepříjemný dojem. Znovu jsem usnula až do jedenácti. Od té chvíle jsem nemohla zavřít oči pro krásu krajiny. Jaká zeleň! Jaké stromy! Jaké čisté domy! Jaké milé Němky!
On nous réveilla à cinq heures à la frontière autrichienne. Pendant que je m’habillais à la hâte, on a ouvert la porte et le médecin avec un homme nous ont parfumés avec une poudre ou je ne sais quoi, contre la maladie « que je n’ose pas nommer ». Cela a produit un vilain effet sur moi. Je me rendormis encore jusqu’à onze heures. Depuis je ne pouvais fermer les yeux à cause de la beauté du paysage. Quelle verdure ! Quels arbres ! Quelles maisons propres ! Quelles gentilles Allemandes !
Jak jsou pole obdělaná! Je to okouzlující, líbezné, nádherné! Nejsem zdaleka tak necitlivá ke kráse přírody, jak se říká — ale jistěže neobdivuji holé skály, bledé olivy, mrtvou krajinu. Obdivuji hory pokryté zelenými lesy, trávu jako sametový koberec, půvabné chatičky, rozkošně obdělané pláně s oráči a s ženami. Vážná krajina je jistě obdivuhodná, ale je to obdiv vážný a suchý.
Comme les champs sont cultivés ! C’est charmant, délicieux, superbe ! Je ne suis pas du tout comme on dit insensible à la beauté de la nature, mais au contraire, je n’admire pas sans doute les rochers arides, les oliviers pâles, le paysage mort, mais j’admire les montagnes couvertes de forêts vertes, d’herbe comme d’un tapis de velours, de petits chalets charmants, des plaines cultivées délicieusement avec des laboureurs, des femmes. Le paysage grave est sans doute admirable mais c’est une admiration grave et sèche.
Tady jsem byla celý den u okna a nemohla jsem najít dost slov, abych řekla, jak jsem okouzlena. Pokaždé, když jsem uviděla nějakou krajinu a řekla, že je krásná, ještě jsem ani nedořekla větu — a už se vše změní a mým užaslým očím se otevře výjev ještě krásnější.
Ici j’étais toute la journée à la fenêtre et je ne pouvais trouver assez de mots pour dire combien je suis charmée. Je disais que c’est beau en voyant un paysage, mais je n’avais pas fini la phrase lorsque tout change et une scène encore plus belle se présente à mes yeux étonnés.
Jedeme rychle expresem, ani minutu jsem neviděla totéž. Všechno se točí, všechno míjí, všechno utíká a všechno je tak krásné! Tohle obdivuji z celého srdce. Kolem osmé den pohasl a konečně jsem si sedla, celý den na nohou! Na jedné stanici přišly malé Němky křičet mi do uší: „Čerstvá voda! Čerstvá voda!1“ Bavila jsem se tím, že jsem na ně mluvila italsky a anglicky a dělala na ně obličeje. Když přišel průvodčí, mluvila jsem na něj anglicky. Ach! Ale ten ztupělý výraz, to je k popukání! „Cože?2“ Otočila jsem se a propukla v smích.
On va vite avec l’express, je ne voyais pas une minute la même chose. Tout tourne, tout passe, tout fuit et tout est si beau ! Voilà ce que j’admire de tout mon cœur. Vers huit heures le jour a baissé et je me suis enfin assise, car toute la journée sur pied ! A une station, des petites Allemandes vinrent crier à mes oreilles: « Frisch Wasser ! Frisch Wasser I ». Je m’amusais à leur parler italien et anglais, à leur faire des grimaces. Quand le conducteur vint, je lui parlai anglais. Oh ! mais que c’est drôle de voir cette figure hébétée ! « Was ? » Je me mis à rire en me tournant.
Dinu bolí hlava.
Dina a mal à la tête.
Konečně, kolem desáté jsme dosáhly cíle. Na nádraží jsem zase ucítila tu vůni desinfekce, která mě docela odradila. Ubytovaly jsme se v Grand Hotelu, dva pokoje ve třetím patře, ale je tu výtah. V tomto hotelu je vše nádherné, jsem spokojená. Chtěla jsem se vykoupat, ale bylo příliš pozdě, a musely jsme se po čtyřech dnech cesty umýt v pokoji; přestože jsme se dvakrát denně myly, přijely jsme špinavé jako strojvedoucí. Netřeba dodávat, že teta se celou cestu tvářila jako na funuse.
Enfin, vers dix heures nous touchons notre but. A la gare, j’ai encore senti l’odeur de cette parfumerie qui m’a assez découragée. Nous descendîmes au Grand Hôtel, deux chambres au troisième mais il y a l’ascenseur. Tout est superbe à cet hôtel, j’en suis satisfaite. Je voulais prendre un bain mais c’est trop tard, et nous fûmes obligés de nous décrotter, après quatre jours de voyage, dans la chambre; bien que deux fois par jour nous nous lavions, mais nous arrivâmes sales comme des machinistes. Inutile de dire que ma tante avait tout le voyage une figure de pendu.
„Jsi nemocná? Necítíš nic? Nebolí tě někde?“
-- Es-tu malade ? Ne sens-tu rien ? N’as-tu pas mal quelque part ?
Nebo:
Ou bien :
„Nejezte to, atd. atd.“
-- Ne mangez pas cela, etc. etc.
Je velice hodná a zbožňuje mě víc než cokoli na světě. Uklidnili nás, ta nemoc ve Vídni není, a teta se rázem rozjasnila.
Elle est très bonne, et m’adore plus que tout au monde. On nous rassure, il n’y a pas cette maladie à Vienne, et la tante changea de figure.
Jak miluji Německo!
Comme j’aime l’Allemagne !
Je pět minut po jedné, všichni spí. Půjdu si taky lehnout.
Il est une heure et cinq minutes, tout le monde dort. Je vais me coucher aussi.
Dobrou noc.
Bonsoir.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále německy: „Frisch Wasser ! Frisch Wasser I“ (tak v textu; zřejmě „!“). ↩
Pozn. překl.: V originále německy: „Was ?“. ↩