❦
Čtvrtek 31. července 1873
Jeudi 31 juillet 1873
V pět na nohou. Hotel odporný, ale protože jsem byla bez bot, byla jsem spokojená s čímkoli. Jeden po druhém se namočil v té proslulé sedací vaně. Poprosila jsem hostinskou, aby mi před osmou ráno poslala ševce. Poslala mi jednoho jako z opery Crispino à la comare1 s nemožnými botkami! Musela jsem si jeden pár vzít, ale jaké nohy!!! Bojím se pohnout, aby je neviděli. Nastoupily jsme do kupé pro kuřáky2, naproti nám byli čtyři pánové, jeden nevím co, druhý odporný Dalbera, který se na mě celou dobu díval, třetí malý panáček, s nímž Paul hořel touhou promluvit. Dina celou dobu koketovala, čtvrtý nevím co, zdá se mi Angličan, velmi hezký, zvláštní obličej — abyste si ho mohli představit, musíte vzít prince z Walesu, lorda Howarda, vévodu z Hamiltonu a trochu pana Randouina a udělat z nich jednoho. Je ryšavý, oblečený do bílomodrého fuláru s drobnými kostičkami. Ale v něm převládá vévoda z Hamiltonu, zejména oči, když se na mě díval, pokaždé se mi zdálo, že je to vévoda, mluví dobře italsky, škoda, je-li té ošklivé národnosti. Nenávidím italské muže! Zbožňuji Angličany!
A cinq heures sur pied. L’hôtel détestable, mais comme j’étais sans bottines, j’étais contente de n’importe quoi. Chacun à son tour se mouilla dans ce fameux bain de siège. J’ai prié la hostess de m’envoyer un cordonnier avant huit heures du matin. Elle m’en envoya un du Crispino à la comare [sic] avec des bottines impossibles ! J’étais forcée de prendre une paire, mais quels pieds !!! J’ai peur de remuer de peur qu’on ne les voie. Nous entrâmes dans un coupé pour fumatori, vis-à-vis nous avions quatre messieurs, un je ne sais pas quoi, l’autre un détestable Dalbera qui tout le temps me regardait, le troisième, un petit purse [?] avec lequel Paul brûlait d’envie de parler. Dina tout le temps minaudait, le quatrième je ne sais pas quoi, il me semble un Anglais, très bien, une étrange figure, pour pouvoir en avoir une idée, il faut prendre le prince de Galles, lord Howard, le duc de Hamilton et un peu M. Randouin, et en faire un seul. Il est roux, habillé en foulard blanc et bleu à petits carreaux. Mais en lui le duc de Hamilton domine, surtout les yeux, quand il me regardait, alors chaque fois il me semblait que c’est le duc, il parle bien l’italien, c’est dommage s’il est de cette vilaine nationalité. Je hais les hommes italiens ! J’adore les Anglais !
A jsme v Miláně, kde jsme obědvali. Je to tak levné, dvanáct franků.
Nous voilà à Milan où nous avons dîné. C’est si bon marché, douze francs.
Od Milána je krajina rozkošná, tak zelená, tak rovná, že člověk může nechat pohled bloudit do nekonečna, aniž by se mu hory stavěly jako zeď před očima.
Depuis Milan le pays est adorable, si vert, si plat que l’on peut étendre le regard jusqu’à l’infini sans qu’il y ait des montagnes qui se mettent comme un mur devant les yeux.
Na noc jsem se pohodlně uvelebila na dvou sedadlech, a spala jsem výtečně.
Pour la nuit je me suis très bien arrangée, avec deux places et j’ai dormi parfaitement.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále „du Crispino à la comare [sic]“ – narážka na komickou operu bratří Riccich Crispino e la comare (1850, doslova „Crispino a kmotra“), jejímž hrdinou je chudý švec. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „fumatori“. ↩