❦
Pátek 4. července 1873
Vendredi 4 juillet 1873
Celé dopoledne jsem místo učení šila ten ohavný živůtek a nakonec jsem ho zkazila. Ne, šitím se zabývat nemohu, je to příliš hloupé.
Toute la matinée, au lieu d’étudier, j’ai cousu cet abominable corsage et j’ai fini par le gâter. Non, je ne puis m’occuper à coudre, c’est trop bête.
Mezi Apollónem Belvederským a Hamiltonem vidím stejnou podobnost jako mezi prestem z Mendelssohnova koncertu a moll a Straussovým Egyptským pochodem. To mě zarazilo.
Je trouve la même ressemblance d’Apollon du Belvédère avec Hamilton, que du presto du concerto en la mineur de Mendelssohn avec la marche égyptienne de Strauss. Cela m’a frappé.
Můj pokoj je středem všeho. I dnes ráno se všichni sešli u mě.
Ma chambre est le centre de tout. Encore ce matin on s’est rassemblé chez moi.
V pět jsem šla k moři s paní Anitchkoffovou a dětmi. Vykoupala jsem se. Durandovi se všichni koupali.
A cinq heures je suis allée à la mer avec Mme Anitchkoff et ses enfants. J’ai plongé. Les Durand se sont tous baignés.
V osm jsem zas vyšla. Doprovodili jsme mámu a ostatní na nádraží a pak jsme se jako obvykle sešli u mě — já, Paul a Dina; popovídali jsme si a každý šel k sobě. Zůstala jsem sama, měsíc mi svítil do pokoje a svíčky jsem nezapálila. Vyšla jsem na terasu a z dálky zaslechla housle, kytaru a harmoniku. Rychle jsem se vrátila a postavila se k oknu, abych lépe slyšela. Bylo to půvabné trio — už dávno jsem neposlouchala hudbu s takovým potěšením. Na koncertě si člověk víc prohlíží obecenstvo, než aby poslouchal, ale dnes večer, kolem jedenácté, v měsíčním svitu, úplně sama, hltala jsem — mohu-li se tak vyjádřit — tu serenádu, neboť to serenáda byla.
A huit heures je suis encore sortie. Ayant reconduit maman etc. à la gare, nous, moi, Paul et Dina, nous [nous] assemblâmes chez moi, comme d’habitude, après avoir causé, chacun alla chez soi. Je restais seule, la lune éclairait ma chambre et je n’ai pas allumé les bougies. Je sortis sur la terrasse et j’entendis des sons lointains de violon, guitare et harmonica-flûte. Je rentrais vite et me mis à la fenêtre pour mieux écouter. C’était un trio charmant, il y a longtemps que j’ai écouté de la musique avec tant de plaisir. Dans un concert, on est plus occupé à examiner le public qu’à écouter, mais ce soir, vers onze heures, au clair de la lune, toute seule, je dévorais, si je puis m’exprimer ainsi, cette sérénade car c’en était une.
Niceští mladíci nám zahráli serenádu. Galantnější už být nemohli. Bohužel módní mladíci už nechtějí tyhle nevinné a půvabné zábavy; raději popíjejí ve společnosti ošklivých žen. Přitom hudba — co je na světě krásnějšího! A co je ušlechtilejšího, galantnějšího a zábavnějšího než zpívat serenádu jako ve starém Španělsku? Na mou věru, po koních je to pro mě to nejdůležitější. A kdybych byla muž, trávila bych život ve stáji, na dostizích, na střelnici, trochu v salonu, pod oknem své krásky a nakonec u jejích nohou. Tisíc dobrodružství, překážky, nemožné věci, souboje (řeklo by se, že jsem nacpaná romány, a přitom jsem nikdy žádný nečetla, leda pár anglických). To je moje povaha, můj život. Všude je vidět dobrotu Boží. Učinil mě ženou, aby mi zabránil tropit šílenosti, jaké bych tropila ráda. Všechny ženy by po mně šílely, a protože bych nakonec milovala jen jednu, učinila bych mnoho lidí nešťastnými. Bůh tomu zabránil. Poslouchám tedy dál — hráli opravdu hezky. Dina a Paul přišli ke mně a ještě jsme poslouchali. Když naši serenádníci odešli, začala jsem se modlit. Byla jsem tak dobře naladěna; byla jsem právě u místa, kde se za něj modlím. Najednou mě Dina volá, přijdu, ukazuje mi stín na zdi; dívám se několik minut a vidím, že je to člověk — zloděj, určitě, protože se chtěl schovat. Vyděsila jsem se. Představovaly jsme si tisíc věcí: vleze nahoru, okrade nás, dokonce nás zabije. Poslala jsem Marii do uličky; šla s jedním mužem, ale v tu chvíli zloděj zmizel. Měla jsem velký strach, protože Dina mi říkala, že se schovával a ukazoval, plazil se podél zdi a dělal všemožné manévry, aby ho nebylo vidět. Pořádně jsem zavřela okenice u dveří na terasu a pro větší jistotu jsem je zabarikádovala nočním stolkem, umyvadlem navrch, karafou a veškerým nádobím, aby to při otevření dveří spadlo a já se probudila; dokonce jsem proti zvyku nechala dveře do pokoje otevřené, abych se mohla rychleji zachránit.
Les jeunes gens niçois nous ont joué une sérénade. On ne peut être plus galant. Malheureusement les jeunes gens à la mode ne veulent plus de ces amusements innocents et charmants, ils préfèrent passer leur temps à boire en société de vilaines femmes. Tandis que la musique, qu’y a-t-il au monde de plus beau ! Et aussi qu’y a-t-il de plus noble, galant et amusant que de chanter une sérénade comme dans l’ancienne Espagne. Ma parole, après les chevaux, c’est la première chose pour moi. Et si j’étais homme, je passerais ma vie à l’écurie, aux courses, au tir, au salon un peu, sous la fenêtre de ma belle et finalement à ses pieds. Mille aventures, des obstacles, des choses impossibles, des combats (on dirait que je suis bourrée de romans et cependant je n’en ai jamais lu excepté quelques anglais). C’est ma nature, ma vie. On voit partout la bonté de Dieu. Il m’a faite femme pour m’empêcher de faire les folies que je voudrais. Toutes les femmes seraient folles de moi et comme à la fin des fins, je n’en aimerais qu’une, j’aurais rendu bien des gens malheureux. Dieu a écarté cela. Je suis donc à écouter, ils jouaient tout à fait joliment. Dina et Paul vinrent chez moi et nous avons encore écouté. Nos sérénadiers [sic] partis, je me mis à prier Dieu. J’étais si bien disposée, j’en étais à l’endroit où je prie pour lui. Tout à coup Dina m’appelle, je viens, elle me montre une ombre sur le mur, je regarde quelques minutes et je vois que c’est un homme, un voleur assurément, car il voulait se cacher. J’étais effrayée. Nous avons imaginé mille choses, il va monter nous voler, nous tuer même. J’envoyais Marie dans la ruelle, elle alla avec un homme mais en ce moment le voleur disparut. J’avais très peur car Dina m’a dit qu’il se cachait et se montrait, rampait près du mur et toutes sortes de manœuvres pour n’être point vu. Je fermai bien les volets de ma porte sur la terrasse et pour plus de sûreté, je la barricadai avec ma table de nuit, la cuvette dessus, la carafe et toutes la vaisselle, afin, qu’en ouvrant la porte, cela tombe et je me réveille, j’ai même, contre l’ordinaire laissé ma porte ouverte pour plus vite me sauver.